V uplynulých dnes se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v kategoriích žáků 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Další z plánovaných akcí v rámci projektu 'Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů' byla věnována proměnným hvězdám. Jejich účel je nejen vzdělávací a odborný, ale jak už napovídá podtitul těchto akcí 'Pozorujme společně!' také rozvoji a upevňování přeshraniční spolupráce především mezi mládeží s obdobnými zájmy.
Astronomie nabízí mnoho možností, jak využít volný čas mladých lidí. I amatérští astronomové dnes mohou za pomoci moderní techniky přispět k rozvoji poznání objektů ve vesmíru. Mezi ně patří i proměnné hvězdy. Od pátku do neděle 4.- 6. listopadu 2011 mělo 17 účastníků zadělávacího soustředění pod názvem 'Proměnné hvězdy a možnosti jejich pozorování a výzkumu' možnost se seznámit s tímto atraktivním oborem pozorovatelské a teoretické astronomie.
Na základní otázku, co jsou to proměnné hvězdy, přednesl svoji prezentaci Bc. Luboš Brát, předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Zájemci měli možnost se seznámit s velkou plejádou různých typů proměnných hvězd na základě jejich fyzikálních vlastností. Podvečerní prezentace 'Možnosti a metody pozorování' se zaměřila na základní otázky, jakým způsobem nastavit dalekohled a rychle najít na obloze námi hledanou hvězdu. K tomuto je potřeba například znalost výpočtu hvězdného času.
Díky příznivému počasí bylo možné si získané vědomosti otestovat na astronomických dalekohledech při nočním praktiku. Sobotní dopolední program se nesl v duchu pátečních přednášek a představil pozorovací program na zdejší hvězdárně. Následně Jaroslav Trnka z hvězdárny ve Slaném seznámil posluchače s technikou záznamu obrazu z dalekohledu pomocí digitálních kamer CCD. Prošla se historie i popis principu, jak kamery fungují a jak astronomové získávají data z těchto obrázků.
Na druhou část praktika byl připraven trenažér pozorování zákrytových dvojhvězd. Zde si účastníci po předchozí průpravě mohli vyzkoušet nanečisto, jak se získává odhad jasnosti proměnné hvězdy. Po řádném tréninku se mohlo vyrazit na ostrou akci k dalekohledu. V centrální kopuli hvězdárny jsme nalezli vhodnou zákrytovou dvojhvězdu v souhvězdí Kefea. Ne všichni pozorovatelé vydrželi celý pozorovací interval od devíti do jedné hodiny ranní, ale každý z účastníků měl možnost se několikrát dostat k okuláru dalekohledu a udělat odhad jasnosti.
V neděli jsme se dostali k poslednímu bodu praktika – zpracování pozorování. Nakonec jsme se rozhodli pro zpracování odhadů z večerního trenažéru, předpokládali jsme lepší výsledky. Což se nakonec potvrdilo, výsledky času určení minima se mezi jednotlivci lišily řádově v minutách, což na první pokus můžeme považovat za úspěch.
I zde se na závěr ukázalo, že by bylo potřeba více času na řádné probrání tématu. Hlavní cíl však byl dosažen – několik studentů mělo možnost se podívat do světa astronomie, poskytnout příležitost k vzájemnému poznání, navázání přeshraniční spolupráce i podnítit další zájem o tuto oblast.
autor: Ladislav Šmelcer
![]() |
Seminář KOSOAP - proměnné hvězdy |
12345 | Následující »» |