Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


17.07.2026
Víkend s nanosatelity

O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice.  Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

11.05.2026
Astronomické tábory 2026

Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.

03.03.2026
Revitalizace areálu valašskomeziříčské hvězdárny po 60 letech

Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Rover Perseverance objevil na Marsu mělké vrstvy konzervovaného organického uhlíku, což vyvolává nové otázky o starověkém marťanském prostředí.

Astronomové používající sluneční dalekohled Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji o průměru 4 metry poprvé detekovali drobné plazmové víry na povrchu Slunce (ve fotosféře), což odhalilo dlouho očekávaný proces, který by mohl přenášet energii do koróny s teplotou milionu stupňů.

SCGG-z5 je výjimečně kompaktní skupina šesti mladých galaxií objevených 1,2 miliardy let po Velkém třesku, která nabízí vzácný pohled na rané formování kosmu. Tento objev pomáhá otestovat model studené temné hmoty Lambda-CDM, který předpokládá, že galaxie rostou hierarchicky prostřednictvím fúzí v hustých raných oblastech.

Kelvinovy-Helmholtzovy vlny mohou pomoci slunečnímu větru odstraňovat atmosférické částice z Marsu. Mars je neustále vystaven proudu nabitých částic, které se ženou od Slunce. Globální magnetické pole Země odklání velkou část tohoto slunečního větru, ale Mars postrádá srovnatelný štít. Proud proto může přímo zasahovat horní vrstvy atmosféry planety a postupně unášet některé z jejích částic do vesmíru.

Odvrácená strana Měsíce vyvrací dlouho zastávanou teorii a odhaluje, že útok asteroidů v rané Sluneční soustavě mohl pomalu slábnout, místo aby explodoval v jednom katastrofickém výbuchu. Vědci po celá desetiletí debatují o tom, zda raná Sluneční soustava zažila jednu náhlou, katastrofickou vlnu nárazů asteroidů, nebo mnohem delší období postupně slábnoucího násilí. Horniny shromážděné z odvrácené strany Měsíce nyní posilují argumenty pro druhou možnost.

Astronomové objevili spící supermasivní černou díru 30 000 světelných let od středu galaxie WISEA J014656.04-152214.7 – masivní galaxie nacházející se asi 750 milionů světelných let daleko od Země v souhvězdí Velryby – poté, co se krátce rozzářila roztrháním hvězdy.

Planeta Neptun 16 známých měsíců, přičemž jeho největší měsíc, Triton, tvoří více než 99,5 procenta hmotnosti všech jeho satelitů. Neuvěřitelná velikost Tritonu vedla vědce k hypotéze, že se jedná o zachycený objekt pocházející z Kuiperova pásu, který po svém zachycení a následném eliptickém oběhu způsobil zmatek v původním měsíčním systému Neptunu. Dnes jsou některé zbytky těchto původních měsíců součástí prachových prstenců, které obíhají kolem Neptunu. Z čeho se ale tento původní měsíční systém skládal? Byly to ty samé malé světy, které pozorujeme dnes, nebo jsou to části toho, co kdysi bývalo mnohem větším tělesem?

Cassini, poslední velká sonda NASA k Saturnu, proslula na konci své mise tím, že se ponořila do ohnivé smrti v atmosféře plynného obra. Získala přesnější data o saturnovské soustavě in situ než kterákoliv jiná mise před ní ani poté. Existuje však jedna konkrétní část, ke které se nemohla přímo přiblížit – Saturnovy prstence. NASA se na ně ale očividně chce podívat zblízka, protože nedávno financovala grant fáze I od NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) na vyslání roje 10 000 miniaturních postradatelných průzkumníků, tzv. „femtosatelitů“, aby se zblízka seznámily s nejúžasnějšími prstenci ve Sluneční soustavě.

Rover Curiosity provozovaný NASA objevil rozlehlý terén pokrytý zajímavými povrchovými útvary. Vědci nikdy neviděli tolik těchto útvarů na jednom místě a nejsou si jisti, jak vznikly. Pracovníci mise nikdy neviděli tolik mnohostranných geologických útvarů na jednom místě na rudé planetě.

Rychle se pohybující hvězda poblíž centrální černé díry v Mléčné dráze by mohla otestovat gravitaci za neobvykle extrémních podmínek. Obecná relativita poskytuje pozoruhodně přesný popis gravitace, ale většina každodenních výpočtů jej nevyžaduje. Newtonův gravitační zákon je dostatečně přesný, aby vedl kosmické sondy napříč Sluneční soustavou a popsal pohyb většiny hvězd kroužících kolem supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz