Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK
Vědci pořídili vzácný snímek planety obíhající kolem dvou hvězd, který odhaluje extrémní a neočekávaný planetární systém. Na obrázku je umělecký koncept. Nově identifikovaná exoplaneta byla objevena v archivních datech. Astronomové z Northwestern University pořídili přímý snímek exoplanety obíhající kolem dvou hvězd, podobně jako fiktivní svět Tatooine, a to v nálezu, který připomíná sci-fi.
Tento obrázek ukazuje plynný disk v počítačové simulaci galaxie podobné Mléčné dráze ze soustavy Auriga. Barvy představují poměr hořčíku (Mg) k železu (Fe), což ukazuje, že galaktický střed (růžová) je na Mg chudý, zatímco okraje (zelená) jsou na Mg bohaté. Tyto chemické vzorce poskytují důležitá vodítka o tom, jak se galaxie formovala.
Mezinárodní tým vědců objevil pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) chemické „otisky prstů“ gigantických primordiálních hvězd, které patřily k prvním, jež vznikly po Velkém třesku.
Obří planety nebyly vždycky tam, kde je nacházíme dnes. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun se zformovaly v kompaktnější konfiguraci a později prošly prudkým přeskupením, které je rozptýlilo do jejich současných pozic. Co přesně tento chaos spustilo, zůstává nejisté, ale vědci z Laboratoire d'Astrophysique de Bordeaux a Planetary Science Institute nyní naznačují blízké setkání s prolétajícím substelárním objektem během mládí Slunce.
Složení Uranu a Neptunu by mohlo být méně ledové, než se dříve myslelo, uvádí nová studie vědců z University of Zürich.
Tato umělecká ilustrace zobrazuje uprchlou SMBH (supermassive black hole), která byla vyvržena ze své hostitelské galaxie. Při cestě vesmírem generuje před sebou rázovou vlnu, zatímco za sebou zanechává dlouhý proud hvězd a plynu.
Vzdálená spirální galaxie nazvaná Alaknanda byla objevena v době, kdy jsou takové uspořádané systémy považovány za nemožné. S jasnými spirálními rameny a intenzivní tvorbou hvězd se podobá mladé verzi Mléčné dráhy. Data z JWST a gravitační čočka umožnily astronomům analyzovat ji s překvapivou jasností. Její existence naznačuje, že galaxie v raném vesmíru se formovaly a dozrávaly mnohem rychleji, než se očekávalo.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) potvrdil zdroj jasného záblesku světla známého jako gama záblesk, který vytvořila explodující hmotná hvězda v době, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let. Poprvé v historii tak vzdálené události teleskop umožnil detekci hostitelské galaxie supernovy. Webbova rychlá pozorování potvrdila data získaná dalekohledy po celém světě, které sledovaly gama záblesk od jeho začátku, k němuž došlo v polovině března.
Výzkumníci využívající kosmografii s časovým zpožděním nezávisle na sobě potvrdili, že současná rychlost rozpínání vesmíru, známá jako Hubbleova konstanta (H₀), neodpovídá hodnotám předpovězeným z měření z doby, kdy byl vesmír mnohem mladší. Toto „Hubbleovo napětí“ může ukazovat na novou fyziku ovládající vesmír.
Astronomové využívající data z observatoře W. M. Kecka na Maunakea na ostrově Havaj identifikovali vzácný, starověký planetární systém, který je stále aktivně pohlcován svojí centrální hvězdou – bílým trpaslíkem pojmenovaným LSPM J0207+3331.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí