Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.03.2020
Astronomický kroužek pokračuje v činnosti

Hvězdárna veřejnosti oznamuje, že astronomický kroužek pokračuje ve své činnosti ve formě videokonferencí (Skype). Důvodem jsou vládní nařízení, která fakticky znemožňují činnost kroužku v původní podobě. Nechceme ztratit kontakt se svými příznivci a zároveň chceme splnit závazky, které jsme dali účastníkům a jejich rodičům. Dále si uvědomujeme, že udržení současných sociálních kontaktů bude důležité i pro stav po skončení vládních opatření.

03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

Kvasary jsou mimořádně jasná jádra vzdálených aktivních galaxií. Patří mezi nejvzdálenější a nejsvítivější známé objekty. Jejich centrálním „motorem“ jsou supermasivní černé díry, které doslova hltají dopadající prach, plyn a hvězdy z okolí. Nyní astronomové na základě použití Hubbleova kosmického teleskopu HST objevili extrémně energetické vlny, které se šíří ze vzdálených kvasarů. Tyto proudy putují napříč mezihvězdným prostorem podobně jako vlny tsunami na Zemi a způsobují zkázu v celé galaxii, ve které jsou kvasary usídleny.

ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

Na základě dat z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) tým astronomů objevil pozoruhodnou orbitální geometrii v cirkumbinárním protoplanetárním disku. Jejich zjištění vyšlo tiskem v časopise Astrophysical Journal. V posledních dvou desetiletích byly objeveny tisíce planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Některé z těchto planet obíhají kolem dvojice hvězd, právě tak jako domovská planeta Luke Skywalkera pojmenovaná Tatooine.

Curiosity nalezl na Marsu organické molekuly, které mohou mít biologický původ

Organické sloučeniny nazývané thiofeny se na Zemi nacházejí v uhlí, naftě a kupodivu i v bílých lanýžích – požitkářských houbách a v bílé ředkvi. Thiofeny byly rovněž nedávno objeveny na Marsu a astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University si myslí, že jejich přítomnost by byla konzistentní s přítomností raného života na planetě Mars.

Izotopy železa ukazují, že se Země zformovala rychleji, než se vědci domnívali

Na základě měření izotopů železa vědci z University of Copenhagen prokázali, že se naše planeta ve skutečnosti zformovala mnohem rychleji, než jsme se doposud domnívali. Tento objev poskytuje nový pohled na formování planet a na pravděpodobnost výskytu vody a života kdekoliv ve vesmíru. Předchůdce naší planety, tzv. proto-Země, se zformovala během časového rozpětí přibližně 5 miliónů roků. Prokázaly to nové studie uskutečněné na Centre for Star and Planet Formation (StarPlan) at the Globe Institute na University of Copenhagen.

Uvidíme na jaře jasnou kometu?

Na jaře letošního roku by na obloze mohly být pozorovatelné hned tři poměrně jasné komety. Jednak již delší dobu známá C/2017 T2 (PanSTARRS) a pak dvě nové komety nalezené na konci loňského roku – C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Poslední jmenovaná by v závěru května dokonce mohla dosáhnout viditelnosti pouhým okem.

Dalekohled ESO/VLT zaznamenal železný déšť v atmosféře exoplanety

Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější noční stranu, kde z ní kondenzují kapky kapalného kovu.

Astronomové detekovali největší explozi v historii vesmíru

Na základě dat z evropské kosmické observatoře XMM-Newton a rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory společně s pozemními radioteleskopy v Austrálii a Indii astronomové zaregistrovali důsledek nejsilnější doposud pozorované exploze ve vesmíru. Mohutný výbuch se odehrál v kupě galaxií v souhvězdí Hadonoše (Ophuichus), což je uskupení několika tisíc galaxií ve vzdálenosti zhruba 390 miliónů světelných roků od Země. Exploze byla zhruba pětkrát větší než dosavadní zaznamenaný rekord, pozorovaný v kupě galaxií MS 0735.6+7421.

Nová studie ESO hodnotí vliv satelitních konstelací na astronomická pozorování

Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.

Astronomové objevili exoplanetu, která může mít správné podmínky pro život

Skupina astronomů z Institute of Astronomy, University of Cambridge, UK, objevila exoplanetu K2-18b, která je téměř devětkrát hmotnější než Země a obíhá kolem červeného trpaslíka K2-18. Planeta může být potenciálně obyvatelná. K2-18 je hvězdou spektrální třídy M, od Země ji dělí vzdálenost 111 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lva. Hvězda je známá rovněž pod označením EPIC 201912552 a ve svém okolí hostí dvě planety: kromě K2-18b a ještě K2-18c.

Evropská družice XMM-Newton detekovala extra silnou erupci na trpasličí hvězdě

Na základě dat z kamery EPIC (European Photon Imaging Camera) umístěné na palubě evropské rentgenové observatoře XMM-Newton astronomové detekovali vůbec poprvé mohutnou erupci v oboru rentgenového záření, jejíž zdrojem je mimořádně studená trpasličí hvězda spektrální třídy L. Trpasličí hvězda má označení 3XMM J033158.9-273925 (zkráceně J0331-27) a jedná se o nepatrnou hvězdu vzdálenou od Země 783 světelných roků. Během několika minut uvolnila více než 10× větší množství energie v porovnání s největšími erupcemi na Slunci.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje