Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

13.11.2020
Zákryty hvězd? Fascinující disciplína!

Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.

02.11.2020
Astronomický kroužek pokračuje ON-LINE

Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Černá díra zachycena při pojídání neutronové hvězdy

Astronomové vůbec poprvé detekovali černé díry pohlcující neutronové hvězdy podobně jako „Pac Man“ ve známé počítačové hře, dokumentující kolizi dvou nejextrémnějších a nevyzpytatelných objektů ve vesmíru. Detektory gravitačních vln Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) na území USA a Virgo v Itálii zachytily gravitační vlny umírajících, po spirále se pohybující a nakonec kolidujících neutronové hvězdy s černou dírou; ne jednou, ale hned ve dvou případech. Výsledky byly publikovány nedávno v Astrophysical Journal Letters.

HST vyfotografoval obří planety Sluneční soustavy

Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.

Planetární soustavy jako naše mohou být docela vzácné

Jak časté jsou planetární soustavy podobné Sluneční soustavě? Podstatně méně běžné než jsme si snad mohli myslet. Podstatná část planetárních soustav v okolí hvězd podobných Slunci měla velmi dynamickou minulost, která vyvrcholila pádem některých planet na centrální hvězdy.

Astronomové detekovali 35 nových případů gravitačních vln

Astrofyzikové ze skupiny LIGO-Virgo-KAGRA Collaboration detekovali dalších 35 případů gravitačních vln od posledního katalogu z října 2020, což poskytlo 90 celkově pozorovaných záznamů gravitačních vln od počátku jejich detekce. Z 35 nově detekovaných případů se zřejmě ve 32 záznamech jednalo s největší pravděpodobností o splynutí černých děr – dvě černé díry se pohybovaly po spirále navzájem kolem sebe až nakonec splynuly v jeden objekt – a ve třech případech se jednalo o kolizi neutronových hvězd s černými dírami. Hmotnosti černých děr se pohybovaly v širokém rozmezí, nejhmotnější z nich měla velikost kolem 90 hmotností našeho Slunce. Několik následných černých děr, které se vytvořily jako důsledek vzájemného splynutí, překročily hranici 100 hmotností Slunce a jsou klasifikovány jako černé díry střední velikosti.

Lynx X-Ray Observatory

Kosmická observatoř Lynx X-Ray Observatory, koncipovaná pracovníky Center for Astrophysics (CfA), je zahrnuta v nové sérii budoucích výkonných dalekohledů. Pro třetí desetiletí tohoto století průzkumu vesmíru v oboru astronomie a astrofyziky byla doporučena nová série tří velkých observatoří – neboli kosmických teleskopů – jako vrcholná národní priorita pro budoucí kosmickou astrofyziku. Zaměří se především na oblast rentgenového záření.

Rover Curiosity objevil na Marsu doposud neznámé organické molekuly

Mezinárodní tým kosmických výzkumníků spolupracujících s Goddard Space Flight Center, NASA, objevil na Marsu doposud neznámé organické molekuly, a to pomocí nového experimentu na palubě roveru Curiosity. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Astronomové změřili množství uhlíku a kyslíku v atmosféře exoplanety

Při použití infračerveného spektrometru Immersion GRating INfrared Spectrometer (IGRINS) instalovaného na dalekohledu Gemini South Observatory na Cerro Pachon, Chile, astronomové změřili poměr množství uhlíku vzhledem k vodíku (C/H) a kyslíku vůči vodíku (O/H) v atmosféře exoplanety WASP-77Ab typu horkého jupitera. Stejnou metodou budou v budoucnu objevovány v atmosférách planet mimo Sluneční soustavu plyny biologického původu.

Astronomové objevili nejmladší exoplanetu

Jedna z nejmladších exoplanet doposud objevená u vzdálené „mladistvé“ hvězdy byla pozorována mezinárodním týmem astronomů pod vedením University of Hawaiʻi at Mānoa, jejími pracovníky, studenty a absolventy. Planeta obíhá kolem trpasličí hvězdy spektrální třídy M, jejíž označení je 2MASS J04372171+2651014 (zkráceně 2M0437). Její stáří se odhaduje na 2 až 5 miliónů roků a od Země ji dělí vzdálenost 421 světelných roků. Její poloha se promítá do souhvězdí Býka.

21 faktů o Van Allenových radiačních pásech obklopujících Zemi

Umělecké vyobrazení znázorněné na příčném řezu oblastí v podobě dvou obřích „koblih“ záření, nazývané Van Allenovy pásy (Van Allen Belts), zobrazuje útvary, které obklopují Zemi. Připomeňme si nejdůležitější fakta o tomto zajímavém prostředí v okolí naší planety.

Supermasivní černé díry doslova sviští vesmírem

Na připojeném obrázku je momentka z počítačové simulace ROMULUS ukazující středně hmotnou galaxii, její jasný centrální region se supermasivní černou dírou a polohy (a rychlosti) „toulajících se“ supermasivních černých děr (ty nepřipoutané k jádru; úsečka 10 kpc odpovídá vzdálenosti přibližně 31 000 světelných roků). Simulace studovala vývoj a četnost toulavých supermasivních černých děr; v raném vesmíru obsahovaly většinu hmoty soustředěné v černých dírách.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje