Aktuality AK

Něco v mladém vesmíru září jako hvězda, což by nemělo být možné. Astronomové objevili „černou díru“, extrémně jasnou rudou skvrnu v raném vesmíru, která se jeví jako nový typ astrofyzikálního objektu. Připomíná obrovskou hvězdu, ale její produkce energie se blíží tomu, co by mohla generovat černá díra.

Gliese 523 b (neboli GJ 523 b) je mladá, ultrahustá planeta, která obíhá téměř kolmo k rotaci své hvězdy, tvrdí tým amerických astronomů.

Klíčová geologická stopa ke globálnímu narušení starověkého uhlíkového cyklu Země může mít lokálnější původ. Před zhruba 2,5 až 2 miliardami let prošla Země největší chemickou transformací známou z historie svého povrchu, kdy se v atmosféře hromadil kyslík. Tato změna nakonec pomohla vytvořit podmínky pro složité organismy, jako jsou rostliny a živočichové, které se objevily asi před půl miliardou let.

Studie zjistila, že během PETM (Paleocene Eocene Thermal Maximum) se zemská krajina zbarvila do značné míry do hněda v důsledku zvýšeného atmosférického CO2, globálního oteplování a snížených srážek způsobených uvolňováním uhlíku poháněným sopečnou činností, přičemž stromy hrály v těchto dramatických změnách ústřední roli.

Naše domovská Galaxie, Mléčná dráha, se zvětšila do své současné velikosti částečně pohlcením menších galaxií. Nová data z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST nyní ukazují definitivní důkazy o splynutí trpasličí galaxie s mladou Mléčnou dráhou v nejranějších fázích jejího vývoje. Toto zjištění rozšiřuje naše znalosti o historii naší Galaxie o 1,8 miliardy let dále do minulosti než dříve.

Astronomové z New Mexico State University, Nicolaus Copernicus Astronomical Center a CUNY Borough of Manhattan Community College navrhují, že na prach bohaté toroidy obklopující aktivní galaktická jádra (AGN) – energetická jádra galaxií poháněná supermasivními černými dírami – se chovají podobně jako protoplanetární disky, v nichž vznikají planety kolem mladých hvězd.

Vědci objevili vzácný hvězdný útvar skrytý ve vzdálené galaxii, na rozdíl od čehokoliv, co bylo dosud pozorováno za hranicemi Mléčné dráhy. Navíc tento objev nabízí zcela nový způsob měření rozložení temné hmoty ve vzdálených galaxiích.

Tento obrázek generovaný umělou inteligencí ukazuje tři supermasivní černé díry (nejsou v měřítku) nalezené v galaxii jen asi 1,2 miliardy let po Velkém třesku. Je to důkaz, že fúze hrály důležitou roli v růstu galaxií před miliardami let.

Nové simulace naznačují, že exploze supernov prvních hvězd rozptýlily ve vesmíru ingredience pro kamenné planety pouhých 100 milionů let po Velkém třesku, přičemž voda již byla přítomna v některých discích, kde se planety mohly formovat.

Temná hmota formuje galaxie a rozsáhlou strukturu vesmíru prostřednictvím gravitace, ale nikdo neví, zda je gravitace jejím jediným vlivem. Částice temné hmoty se mohou také navzájem přitahovat prostřednictvím skryté síly, kterou běžná hmota necítí.