Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK
Starověké horniny odhalují, že magnetické pole Země během ediakarského období nemuselo být nakonec chaotické. Ediakarské období Země, které trvalo přibližně před 630 až 540 miliony let, již dlouho mátlo vědce studující magnetickou historii naší planety.
Nový čipový spektrometr zpochybňuje dlouhodobou závislost na objemných optických systémech tím, že nahrazuje fyzickou separaci světla výpočetní rekonstrukcí. Tento miniaturní senzor, umístěný na špičce prstu, nahrazuje objemné laboratorní vybavení. Využívá povrchové nanostruktury zachycující fotony a umělou inteligenci (AI) k přesné analýze nemocí, kontrole kvality potravin a detekci znečištění s využitím viditelného i blízkého infračerveného světla.
Náhlá transformace hmotné hvězdy může signalizovat blížící se supernovu. Jedna z největších hvězd, které kdy byly objeveny, prošla dramatickou transformací a vědci se domnívají, že se možná blíží k násilnému konci.
Japonská vesmírná agentura JAXA se již desítky let věnuje průzkumu malých těles. S oběma misemi, Hayabusa i Hayabusa - 2, dosáhla historických úspěchů a brzy se chystá navštívit i marťanské měsíce v rámci mise Martian Moons eXploration (MMX). Poté se ale zaměří na něco mnohem dokonalejšího a pravděpodobně i obtížnějšího – na kometu. Mise Next Generation Small-Body Return (NGSR) byla nedávno představena na konferenci Lunar and Planetary Science Conference (LPSC) a v současnosti se posuzuje jako velká mise pro 30. léta 21. století.
Astronomové používající přístroj pro spektroskopii temné energie (DESI – Dark Energy Spectroscopic Instrument) na dalekohledu Nicholas U. Mayall o průměru 4 metry, vytvořili největší 3D mapu vesmíru s vysokým rozlišením, která zobrazuje polohy více než 47 milionů galaxií a kvazarů.
Satelitní pozorování ukazují, že globální noční osvětlení Země stabilně roste, ačkoliv tento trend se v jednotlivých regionech značně liší, přičemž některé oblasti se rychle zjasňují, zatímco jiné slábnou. Analýza dat ze satelitního přístroje VIIRS Day/Night Band, která pokrývala období let 2014 až 2022, ukazuje, že umělé noční osvětlení se celosvětově zvyšuje přibližně o 2 procenta ročně.
Kde je dělicí čára mezi hvězdami a nejhmotnějšími planetami? Vědci se domnívají, že to může záviset na způsobu jejich vzniku. Může se jednat buď o postup zdola nahoru, kdy se planety postupně zvětšovaly, nebo o postup shora dolů, kdy se velké mračno plynu a prachu fragmentuje na menší části o velikosti planety? Astronomové použili vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) ke studiu objektu o hmotnosti asi 15krát větší než Jupiter, což jej řadí přímo na dělicí čáru mezi těmito dvěma procesy. Zjistili, že objekt s názvem 29 Cygni b se pravděpodobně formoval zdola nahoru, nikoliv shora dolů. Jinými slovy, zformoval se jako planeta, nikoliv jako hvězda.
Hluboké vrstvy roztavené horniny uvnitř některých exoplanet typu superzemě by mohly generovat silná magnetická pole – potenciálně silnější než pozemské – a pomáhat chránit tyto planety před škodlivým zářením. Hluboko uvnitř masivních skalnatých exoplanet mohou skryté oceány roztavené horniny generovat silná magnetická pole neočekávaným způsobem.
Hluboko uvnitř vzdálených ledových obrů naší Sluneční soustavy se známé prvky mohou chovat neobvyklým způsobem. Hluboké nitro ledových obrů, jako jsou Uran a Neptun, může obsahovat dříve neznámou formu hmoty, jak vyplývá z nového počítačového výzkumu vědců Cong Liu a Ronald Cohen z Earth and Planets Laboratory of Carnegie Institution for Science.
Deset studentů bakalářského studia z University of Chicago učinilo ohromující objev s využitím dat z přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS). V rámci svého „Terénního kurzu astrofyziky“ lokalizovali jednu z nejstarších hvězd ve vesmíru, která se nachází v Mléčné dráze. Hvězda SDSS J0715-7334 je rudý obr 29krát hmotnější než naše Slunce a nachází se 79 256 světelných let daleko. Ale tady věci začínají být skutečně zajímavé: podle jejich zjištění se tato hvězda nezrodila v Mléčné dráze, ale migrovala sem z jiné galaxie. Tým vede profesor Alex Ji, zástupce vědeckého pracovníka projektu SDSS-V, a asistenti Hillary Andales a Pierre Thibodeaux.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí