Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
|
časy jsou v SEČ |
|||
NOV | PRVNí ČTVRŤ | ÚPLNĚK | POSL. ČTVRŤ | |
2020 |
||||
prosinec | 14.12. (17:17) | 22.12. (0:41) | 30.12. (4:28) |
8.12. (1:37) |
2021 |
||||
leden |
13.1. (6:00) | 20.1. (22:02) | 28.1. (20:16) |
6.1. (10:37) |
únor |
11.2. (20:06) | 19.2. (19:47) | 27.2. (9:17) | 4.2. (18:37) |
březen |
13.3. (11:21) | 21.3. (15:40) | 28.3. (19:48) | 6.3. (2:30) |
duben |
12.4. (3:31) |
20.4. (7:59) |
27.4. (4:32) |
4.4. (11:03) |
květen |
11.5.(20:00) | 19.5. (20:13) | 26.5. (12:14) | 3.5. (20:50) |
červen |
10.6. (11:53) | 18.6. (4:54) | 24.6. (19:40) | 2.6. (8:24) |
červenec
|
10.7. (2:17)
|
17.7. (11:11)
|
24.7. (3:37)
|
1.7. (22:11) 31.7. (14:16) |
srpen |
8.8. (14:50) | 15.8. (16:20) | 22.8. (13:02) | 30.8. (8:13) |
září |
7.9. (1:52) | 13.9. (21:40) | 21.9. (0:55) | 29.9. (2:57) |
říjen |
6.10. (12:05) |
13.10. (4:25) |
20.10. (15:57) |
28.10. (21:05) |
listopad |
4.11. (22:15) | 11.11. (13:46) | 19.11. (9:57) | 27.11. (13:28) |
prosinec |
4.12.(8:43) | 11.12. (2:35) | 19.12. (5:36) | 27.12. (3:24) |
|
2022 |
|||
leden | 2.1. (19:34) | 9.1. (19:11) | 18.1. (0:48) | 25.1. (14:41) |
|
Nejvhodnější období pro sledování Měsíce během večerního pozorování na hvězdárně nastává zhruba tři dny po novu a končí úplňkem. V tomto období se Měsíc nachází na večerní obloze.
První čtvrť je pro pozorování Měsíce vůbec nejvhodnější. Povrch Měsíce na rozhraní světla a stínu je nasvícen Sluncem ze strany, což způsobuje, že jednotlivé útvary vrhají stín a jeví se nám tak plasticky.
Úplněk naopak k pozorování vhodný není. Na měsíčním kotouči bychom v tuto dobu hledali rozhraní světla a stínu marně. Navíc nás oslní množství světla, které k této fázi neodmyslitelně patří. Jediné k čemu se úplněk hodí je, aby nám v noci, při návratu z hvězdárny domů, svítil na cestu.
Podrobné informace o pozorovatelnosti planet najdete na stránkách České astronomické společnosti nebo serveru Heavens-Above.
Podrobné informace o kometách naleznete na stránkách Heavens-Above nebo Comet Observation Database (https://cobs.si/).
Kromě úkazů, které způsobí sama příroda, na nás čeká spousta dalších, za něž může především lidská činnost v přilehlém kosmickém prostoru. Jedná se především o záblesky způsobené družicemi řady Iridium a přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, (V obou případech platí uvedené údaje pro Valašské Meziříčí a přilehlé okolí).
Na obrázku vpravo je zachycena aktuální poloha ISS nad povrchem Země (z Heavens-Above.com). Pozice je aktualizována každou minutu. Pro získání aktuálního pohledu je však potřeba vzdy znovu načíst stránku. |
Galaxie, mlhoviny a hvězdokupy řadíme do skupiny tzv. deepsky objektů. Z center přesvětlených měst je jejich pozorování téměř nemožné, nejspíš uvidíme jen ty nejjasnější z nich. Odlehlé či přímo horské oblasti s minimálním světelným znečištěním jsou pro pozorování této kategorie objektů ideální.
Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messiérův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů, ty nesou označení „M“ a pořadové číslo.
Deep-sky objekty jsou určeny výhradně pro pozorování dalekohledem. Některé z nich jsou však natolik jasné, že je můžeme vidět i pouhým okem, byť bez žádných detailů.
Aktuální vzhled oblohy - pro Valašské Meziříčí je potřeba zadat přibližné souřadnice E 18°, N +50°.
Vyzkoušet můžete také speciální webovou stránku 'BUD', která byla vytvořena v rámci našeho projektu Brána do vesmíru. Slouží jako pomůcka pozorovatelům nejen při 'Besedách U Dalekohledu' na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Jedná se o výběr jasnějších objektů na obloze, které jsou v daném období roku vhodné pro pozorování malými a středně velkými amatérskými dalekohledy.