velké skromnost.
08.02.2023
Evropská kosmická sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) je připravena vydat se na osmiletou odyseu Sluneční soustavou, aby zjistila, zda oceány ukryté pod povrchem ledových měsíců Jupitera mají potenciál hostit mimozemský život. JUICE je prozatím v bílé místnosti svého výrobce Airbus v jihozápadním francouzském městě Toulouse. Ale její dny na naší planetě jsou sečteny.
06.02.2023
Astronomové používající Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pořídili spektrum planetky typu Kentaura s označením (10199) Chariklo, která je obklopena dvojitým prstencem a pozorovali zákryty hvězdy těmito úzkými prstenci.
04.02.2023
Astronomové objevili 12 nových měsíců u planety Jupiter, takže jejich celkový počet dosáhl rekordního čísla 92. To je více než má kterákoliv jiná planeta v naší Sluneční soustavě. Saturn, bývalý rekordman, je těsně druhý s 83 potvrzenými měsíci. Jupiterovy měsíce byly nedávno přidány na seznam vedený Centrem malých planet Mezinárodní astronomické unie, řekl Scott Sheppard z Carnegie Institution, který byl součástí týmu.
03.02.2023
Fázový přechod v raném vesmíru mění sílu interakce mezi temnou a normální hmotou. Temná hmota zůstává jednou z největších záhad moderní fyziky. Je jasné, že musí existovat, protože bez temné hmoty nelze vysvětlit například pohyb galaxií. Nikdy se ale nepodařilo v experimentu odhalit temnou hmotu. V současné době existuje mnoho návrhů na nové experimenty: zaměřují se na detekci temné hmoty přímo prostřednictvím jejího rozptylu ze složek atomových jader detekčního prostředí, tj. protonů a neutronů.
01.02.2023
Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.
26.01.2023
Ačkoliv jsme v období nejdelších nocí z celého roku, počasí nám využít tuto možnost příliš neposkytlo. Za období listopad – prosinec jsme pozorovali 12 nocí a pořídili 6365 měření jasnosti proměnných hvězd. Program se zaměřil na zákrytové dvojhvězdy, které již nebyly delší dobu pozorovány. Cílem byla aktualizace jejich O-C diagramu.
28.11.2022
V tomto měsíci, stejně jako v září, počasí mnoho nepřálo a za pět nocí se podařilo získat 6048 měření jasnosti proměnných hvězd. S nástupem podzimu jsme se začali věnovat zákrytové dvojhvězdě BX Tri, která spadá i do kategorie eruptivně aktivních. Některé aspekty naznačují, že u této soustavy sledujeme zvýšení erupční aktivity.
17.10.2022
Tento měsíc z dlouhodobé statistiky patří z pozorovatelského hlediska mezi nejpříznivější. Letošní rok byl z tohoto pohledu skoupý, bylo jasno pouze 5 nocí. Celkem bylo pořízeno 11 710 měření jasnosti proměnných hvězd. Zaměřili jsme se, kromě programu pozorování eruptivních hvězd, na některé zákrytové dvojhvězdy, které nebyly delší dobu sledovány. S odstupem času jsme z výsledků pozorovaných minim mohli doplnit a aktualizovat O-C diagramy, u některých systémů je zajímavý jejich vývoj. O některých se zmíníme v následujících článcích.
07.09.2022
Další publikace z pozorování sekčního dalekohledu
Od roku 2018 máme v patronaci vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Jedná se o dalekohled Newton se zrcadlem o průměru 150 mm na montáži EQ5. Snímací kamerou je digitální kamera G2. Možnosti vzdáleného pozorování za několik let využilo mnoho pozorovatelů sekce. Kromě běžného pozorování zákrytových dvojhvězd se podařilo získat jiné zajímavé výsledky. Například v roce 2018 Vojtěch Dienstbier objevil novou pulsující hvězdu typu delta Scuti. Za svoji práci získal cenu v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii Universum.
21.06.2022
V období duben a květen 2022 jsme se věnovali fotometrii vybraných zákrytových dvojhvězd. Během 16 dní bylo pořízeno 19 666 měření proměnných hvězd. Ukončili jsme druhý rok monitorování chromosféricky aktivní dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn, výsledky budou zpracovány a máme v přípravě rozsáhlou odbornou publikaci. Další zájmovou zákrytovou dvojhvězdou byla NR Cam, která vykazuje zajímavé změny tvaru světelné křivky a O-C diagram. Je to vedlejší produkt fotometrie tohoto hvězdného pole, jelikož v roce 2019 se podařilo v této oblasti objevit novou eruptivní hvězdu.
02.02.2023
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
01.06.2022
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
27.04.2021
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
13.11.2020
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
02.11.2020
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
