velké skromnost.
06.12.2022
Megatsunami na Marsu mohlo být způsobeno kolizí s asteroidem podobným jako v případě pozemského impaktu v oblasti Chicxulub – který přispěl k hromadnému vymírání dinosaurů na Zemi před 66 milióny roků – v regionu mělkého oceánu. To je v souladu se studií publikovanou 1. prosince 2022 v časopise Scientific Reports. Dřívější výzkumy navrhovaly, že impakt asteroidu nebo komety do oceánu na severní polokouli Marsu možná způsobil megatsunami přibližně před 3,4 miliardami roků. Nicméně před touto studií poloha následného impaktního kráteru nebyla známa.
29.11.2022
Při obsahu přibližně jednoho procenta celkové hvězdné hmotnosti hraje hvězdné halo – rozptýlený oblak hvězd obklopující disk naší Galaxie – poměrně velkou roli v našem poznání Mléčné dráhy. Po desetiletí vědci předpokládali, že hvězdné halo je víceméně sférické a izotropní, tedy stejné ve všech směrech. Nyní nové výzkumy vedené na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics ukázaly, že halo má protáhlý tvar a je vychýlené.
20.11.2022
Astronomové využili kameru NIRCam (Near Infrared Camera) na palubě Webbova kosmického teleskopu (James Webb Space Telescope) k odhalení nových detailů týkajících se nové protohvězdy a jejího obklopujícího temného molekulárního oblaku LDN 1527. Webbův snímek z kamery NIRCam zabírá rozměr asi 0,3 světelného roku.
07.11.2022
Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.
04.11.2022
Astronomové využili kameru Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco s objektivem o průměru 4 metry, který je vybudován na Cerro Tololo Inter-American Observatory. Podařilo se jim objevit dva vzácné asteroidy typu Atira/Apohele, jejichž celé dráhy leží uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a jeden asteroid typu Apollo, který křižuje zemskou dráhu. Posledně zmíněný je pravděpodobně největším potenciálně nebezpečným asteroidem (Potentially Hazardous Asteroid – PHA), objeveným v uplynulých osmi letech.
28.11.2022
V tomto měsíci, stejně jako v září, počasí mnoho nepřálo a za pět nocí se podařilo získat 6048 měření jasnosti proměnných hvězd. S nástupem podzimu jsme se začali věnovat zákrytové dvojhvězdě BX Tri, která spadá i do kategorie eruptivně aktivních. Některé aspekty naznačují, že u této soustavy sledujeme zvýšení erupční aktivity.
17.10.2022
Tento měsíc z dlouhodobé statistiky patří z pozorovatelského hlediska mezi nejpříznivější. Letošní rok byl z tohoto pohledu skoupý, bylo jasno pouze 5 nocí. Celkem bylo pořízeno 11 710 měření jasnosti proměnných hvězd. Zaměřili jsme se, kromě programu pozorování eruptivních hvězd, na některé zákrytové dvojhvězdy, které nebyly delší dobu sledovány. S odstupem času jsme z výsledků pozorovaných minim mohli doplnit a aktualizovat O-C diagramy, u některých systémů je zajímavý jejich vývoj. O některých se zmíníme v následujících článcích.
07.09.2022
Další publikace z pozorování sekčního dalekohledu
Od roku 2018 máme v patronaci vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Jedná se o dalekohled Newton se zrcadlem o průměru 150 mm na montáži EQ5. Snímací kamerou je digitální kamera G2. Možnosti vzdáleného pozorování za několik let využilo mnoho pozorovatelů sekce. Kromě běžného pozorování zákrytových dvojhvězd se podařilo získat jiné zajímavé výsledky. Například v roce 2018 Vojtěch Dienstbier objevil novou pulsující hvězdu typu delta Scuti. Za svoji práci získal cenu v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii Universum.
21.06.2022
V období duben a květen 2022 jsme se věnovali fotometrii vybraných zákrytových dvojhvězd. Během 16 dní bylo pořízeno 19 666 měření proměnných hvězd. Ukončili jsme druhý rok monitorování chromosféricky aktivní dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn, výsledky budou zpracovány a máme v přípravě rozsáhlou odbornou publikaci. Další zájmovou zákrytovou dvojhvězdou byla NR Cam, která vykazuje zajímavé změny tvaru světelné křivky a O-C diagram. Je to vedlejší produkt fotometrie tohoto hvězdného pole, jelikož v roce 2019 se podařilo v této oblasti objevit novou eruptivní hvězdu.
07.04.2022
Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Potvrdil to i letošní rok, kdy v záznamech máme 15 pozorovacích nocí a 30 906 měření CCD kamerami. Kromě standardního programu pozorování eruptivních hvězd jsme se věnovali opět fotometrii zajímavé zákrytové dvojhvězdy HW Vir.
01.06.2022
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
27.04.2021
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
13.11.2020
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
02.11.2020
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
22.09.2020
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
