velké skromnost.
29.10.2020
Na základě dat pořízených kamerou Faint Object infraRed CAmera for the SOFIA Telescope (FORCAST) na palubě létající observatoře NASA/DLR Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA) astronomové detekovali molekuly vody (H2O) ve Sluncem osvětleném kráteru Clavius, v jednom z největších kráterů viditelných ze Země, který se nachází na jižní polokouli Měsíce. Data z observatoře SOFIA odhalila vodu v koncentracích 100 – 412 ppm (parts per million) – což zhruba odpovídá ekvivalentu 355 mililitrů vody – zachycených v jednom metru krychlovém horniny rozptýlené po měsíčním povrchu.
21.10.2020
Při použití nových pozorovacích dat založených na kosmickém přístroji Solar Mass Ejection Imager (SMEI) a tří odlišných modelovacích technik astronomové zjistili, že hvězda Betelgeuse – červený superobr v souhvězdí Orion – má průměr zhruba 764 průměrů Slunce, hmotnost mezi 16,5 a 19 hmotnostmi Slunce a od Země je vzdálena 548 světelných roků.
18.10.2020
Dva týmy astronomů získaly přesvědčivé argumenty k vysvětlení 33 roků staré záhady obestírající supernovu 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Na základě pozorování prostřednictvím soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a následných teoretických studií vědci získali nový pohled a argumenty, že se hluboko uvnitř pozůstatků explodované hvězdy ukrývá neutronová hvězda. Jednalo by se tak ve skutečnosti o doposud nejmladší známou neutronovou hvězdu.
14.10.2020
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. V závěrečné části článku se budeme věnovat především vědeckým přístrojům, které budou zpracovávat soustředěné světlo a hlavním vědeckým úkolům tohoto budovaného evropského dalekohledu.
11.10.2020
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. Ve druhé části článku se budeme věnovat funkci jednotlivých zrcadel teleskopu a jejich náročné výrobě.
24.09.2020
Další zajímavou zákrytovou dvojhvězdou s erupční aktivitou v pozorovacím programu je systém v souhvězdí Rysa s označením NSVS 07453183.
NSVS 07453183 Lyn je oddělená zákrytová dvojhvězda ze dvou hvězd spektrální třídy K s oběžnou dobou 0,367 dne. Proměnnost byla odhalena z dat přehlídky NSVS a zveřejněna v práci McIntyre a Shaw (2005).
11.09.2020
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci SRPNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
26.08.2020
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci ČERVENCI od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
27.07.2020
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci ČERVNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
07.07.2020
NSVS 2729229 UMaPři studiu literatury o eruptivních hvězdách jsme nalezli možného nového kandidáta – zákrytovou dvojhvězdu NSVS 2729229 UMa. V pořízených spektrech se u ní objevuje emisní čára H alfa, což zpravidla indikuje hvězdy s chromosférickou aktivitou a možnou eruptivní aktivitu. V rozmezí 18.12.2019 – 8.4.2020 byl systém pozorován 16 nocí po dobu 97,2 hodiny.
22.09.2020
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
25.08.2020
Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.
11.05.2020
Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.
09.04.2020
Nově jsme zpracovali a uveřejňujeme záznamy přednášek, které zazněly loni na podzim u příležitosti tradičního setkání přátel dobývání vesmíru a příbuzných oborů pod názvem Kosmické technologie a kosmický výzkum.
02.04.2020
Vážení příznivci hvězdárny. I přes uspaný společenský a mnohde i pracovní život se snažíme navázat na naši běžnou činnost a vytváříme pro vás ON-LINE obsah. Pokračujeme ve vydávání našeho programového letáčku s mírně upraveným obsahem. Dále je realizována i činnost astronomického kroužku, který se nyní schází virtuálně každou středu od 15 hodin prostřednictvím video konferencí. Nadále pokračuje příprava zpráv ESO, aktualit z astronomie a kosmonautiky a rubriky o našich astronomických pozorováních.
12.10.2020
Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických organizací po celém světě se vědcům podařilo zachytit vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející ‚slapové roztrhání‘ hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev vyvolal, bylo svého druhu nejbližší, jaké se dosud podařilo zaznamenat. Odehrálo se ve vzdálenosti asi 215 milionů světelných let a bylo tak možné ho studovat v nebývalých detailech. Výzkum byl prezentován v článku zveřejněném ve vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
07.10.2020
Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, a jeho tým prováděli pozorování zdroje Sagittarius A* po téměř 30 let s použitím flotily přístrojů a dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO).
01.10.2020
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili šestici galaxií ležících v okolí superhmotné černé díry. Uskupení se nachází velmi daleko a pozorujeme ho tak, jak vypadlo v době, kdy byl vesmír méně než miliardu let starý. Vůbec poprvé se podařilo spatřit podobně kompaktní skupinu v tak rané fázi vývoje vesmíru. Objev astrofyzikům pomůže lépe pochopit procesy, které vedly k rychlému vzniku superhmotných černých děr a jejich dalšímu růstu do enormních rozměrů. Získaná pozorování podporují teorii, že tyto extrémní objekty velmi rychle přibývají na váze uvnitř rozsáhlých struktur obsahujících značné množství plynu, které strukturou připomínají pavučinu.
14.09.2020
Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.
04.09.2020
Astronomové nalezli první přímý důkaz, že skupiny hvězd mohou roztrhat své protoplanetární disky, zprohýbat je a vytvořit v nich systém skloněných prstenců. Nový výzkum naznačuje, že v těchto nakloněných prstencích v deformovaných discích kolem vícenásobných hvězdných systémů se mohou zformovat exotické planety připomínající Tatooine ze ságy Star Wars. Uvedené výsledky byly získány na základě pozorování dalekohledem ESO/VLT a radioteleskopem ALMA.
