velké skromnost.
17.01.2019
Skupina japonských vědců identifikovala obří protáhlou strukturu uprostřed oblaků pokrývajících planetu Venuši, a to na základě pozorování uskutečněných sondou Akatsuki. Astronomové rovněž odhalili původ takovýchto struktur na základě velkoškálových počítačových simulací klimatu Venuše. Vedoucím skupiny byl profesor Hiroki Kashimura (Kobe University, Graduate School of Science); článek o objevu byl publikován 9. 1. 2019 v Nature Communications.
14.01.2019
Astronomové využívající astrometrickou družici s názvem Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, objevili první přímé důkazy, že hvězdy typu bílého trpaslíka vytvářejí krystalické jádro z kovového kyslíku a uhlíku. Tento proces krystalizace byl předpovězen již před více než 50 lety, avšak až do uskutečněných pozorování pomocí observatoře Gaia vědci nebyli schopni provést dostatečná pozorování bílých trpaslíků s takovou přesností, aby objevili charakteristiky odhalující tento proces.
08.01.2019
S ambiciózním cílem dopravit na odvrácenou stranu Měsíce pojízdnou laboratoř odstartovala 8. 12. 2018 čínská kosmická sonda Chang´e-4. Po navedení na oběžnou dráhu kolem zemského souputníka zažehla sonda ve stanovený okamžik brzdící raketový motor a 3. ledna 2019 přistála v kráteru Von Kármán o průměru 180 km, v oblasti pánve South Pole-Aitken Basin o průměru 2 500 km a hloubce 13 km. Jedná se o jednu z největších impaktních struktur ve Sluneční soustavě. Její vznik se datuje do doby před 3,9 miliardami roků.
06.01.2019
Nové výzkumy uskutečněné pod vedením astrofyziků z Durham University ve Velké Británii vedou k závěru, že Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC) se může srazit s naší Galaxií zhruba za 2 miliardy roků. Kolize s Velkým Magellanovým oblakem nastane mnohem dříve, než se předpokládá srážka mezi Mléčnou dráhou a nejbližší velkou galaxií M31 v souhvězdí Andromedy, ke které dojde podle předpovědi astronomů zhruba za 5 miliard roků.
01.01.2019
Podle Swinburne University of Technology – vedoucí výzkumné studie – nově objevený reliktní oblak plynu dosud nebyl „znečištěn“ vzniklými hvězdami dokonce ani 1,5 miliardy roků po Velkém třesku. „Všude, kam se podíváme, je ve viditelném vesmíru plyn znečištěn množstvím těžkých prvků vzniklých po explozích hvězd,“ říká hlavní autor studie P. Frederic Robert, Ph.D., Swinburne University of Technology. „Avšak tento mimořádný oblak se zdá být původní, bez přítomných hvězd či jejich pozůstatků, a to dokonce ještě i v době 1,5 miliardy roků po Velkém třesku.“
14.01.2019
Na noční oblohu se nám vrátilo souhvězdí Trojúhelník a mohli jsme pokračovat v monitorování zákrytové dvojhvězdy BX Tri. Tento systém sledujeme od roku 2014, ale ne tak intenzivně jako jiné chromosféricky aktivní hvězdy.
27.11.2018
Další pozitivní pozorování planetkového zákrytu nenechalo na sebe dlouho čekat. Opět ve spolupráci s kolegy ze vsetínské hvězdárny se nám podařilo ještě před svítáním v neděli 18. 11. 2018 získat ze dvou stanovišť záznamy pozitivního pozorování poměrně jasné hvězdy 10,4mag (TYC 2373-01454-1) planetkou 38 Leda. (Obrázek je pouze ilustrativní.)
15.11.2018
7. listopadu 2018 nad ránem se nám podařilo napozorovat zajímavý planetkový zákryt dokonce ze dvou stanovišť. Kromě našeho stanoviště v jižní kopuli nám poskytli zázemí i s dalekohledem kolegové ze vsetínské hvězdárny - za čož jim patří obrovský dík. Zákryt byl zajímavý tím, že zakrývaná hvězda (UCAC4-487-041243) 12,0mag měla menší jasnost než planetka 216 Kleopatra, která má sama o sobě docela zvláštní tvar (viz obrázek) a obíhají kolem ní dva satelity.
26.09.2018
Srpen roku 2018 byl z hlediska pozorování meteorů na hvězdárně ve Valašském Meziříčí zcela mimořádný. Sedmi kamerovými systémy se během 28 nocí podařilo zaznamenat celkem 4300 meteorů. Z toho 2703 meteorů si na konto připsaly dvě klasické širokoúhlé stanice WFS a WFE, přičemž u kamery WFS je počet meteorů zachycených v letošním roce ve srovnání s loňskem takřka dvojnásobný. Důvodem je kromě mimořádného počasí v průběhu celého srpna také modernizace techniky a v neposlední řadě i trocha štěstí – všechny systémy fungovaly po celý srpen bez technického problému.
24.09.2018
Po čase se nám opět podařilo napozorovat zákryt hvězdy planetkou, tentokrát s novou technikou. Planetka Ninina (357) s průměrem 109 km měla zakrývat poměrně jasnou hvězdu 10,5mag. Úskalím tohoto pozorování bylo to, že zákryt měl nastat už v cca 17:40 UT, tedy ještě za soumraku (Slunce pouze 8° pod obzorem).
25.11.2018
V roce 2017 byla provedena rekonstrukce (zateplení objektu a výměna výplní stavebních otvorů) provozně-technického objektu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o., který slouží jako zázemí hlavních objektů hvězdárny, jako odborná knihovna a studovna odborných pracovníků a stážistů.
22.11.2018
Ve druhém listopadovém týdnu tohoto roku se Hvězdárna Valašské Meziříčí p. o. již potřetí připojila k celostátní akci Týden vědy a techniky Akademie Věd ČR. Téma letošního ročníku reflektovalo jak sto let vzniku naší republiky, tak i vývoj české vědy za toto období. Festival vědy a techniky se konal v týdnu od 5. do 10. listopadu v areálu hvězdárny. A co se u nás vlastě dělo?
25.09.2018
Je již tradicí, že s odcházejícím létem se ohlédneme zpět a hodnotíme proběhlé události. K nim patří i astronomické tábory pro děti od 7 do 15 let věku, které na hvězdárně pořádáme desítky let. Letošní skladba táborů byla následující: v červenci pobytový astronomický tábor a v srpnu příměstský tábor.
03.09.2018
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevily na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a jako snímací kamerou digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
18.06.2018
V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.
14.01.2019
03.01.2019
Generální ředitel Evropské jižní observatoře a výkonný ředitel Cherenkov Telescope Array Observatory podepsali dohodu potřebnou pro stavbu jižního segmentu CTAO na observatoři ESO/Paranal v Chile. Ve stejný den byla zároveň uzavřena smlouva s chilskou vládou, která ESO povoluje umístit teleskopy CTA-S na pozemcích Observatoře Paranal. Tyto dokumenty umožní CTAO – největší observatoři světa pro sledování záření gama – využívat nejen mimořádných pozorovacích podmínek v Chile, ale také infrastrukturu, zkušenosti a již existující zařízení ESO. Provozovatelem observatoře CTA-S bude ESO zastupující Observatoř CTA a její členy.
13.12.2018
07.12.2018
23.11.2018
