velké skromnost.
30.03.2023
Astronomové učinili s pomocí nových infračervených měření převratný objev. Tým mezinárodních výzkumníků, včetně geologů z univerzity v Heidelbergu, identifikoval dříve neznámou třídu asteroidů. Pomocí infračervené spektroskopie byli vědci schopni charakterizovat tato malá nebeská tělesa. Nově objevené asteroidy se nacházejí v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a jsou podobné trpasličí planetě Ceres – tedy bohaté na vodu. Počítačové simulace naznačují, že tyto asteroidy byly přesunuty do současné polohy v pásu asteroidů krátce po svém vzniku v důsledku složitých dynamických procesů ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
28.03.2023
Od svého startu v roce 1990 je Hubbleův vesmírný teleskop HST meziplanetárním pozorovatelem počasí, který dohlíží na převážně plynné vnější planety a jejich neustále se měnící atmosféru. Mise kosmických sond NASA k vnějším planetám nám poskytly krátkodobý detailní pohled na tyto atmosféry, ale Hubbleova ostrost a citlivost udržuje současný pohled na kaleidoskop komplexních aktivit planet v průběhu času.
26.03.2023
Vzorky z asteroidu Ryugu odebrané japonskou sondou Hayabusa 2 obsahují dusíkaté organické sloučeniny, včetně nukleobáze uracil, která je součástí RNA. Výzkumníci analyzovali vzorky asteroidu Ryugu shromážděné kosmickou sondou Hayabusa 2 Japonské vesmírné agentury JAXA a našli uracil – jednu z informačních jednotek, které tvoří RNA, molekuly, které obsahují pokyny pro stavbu a provoz živých organismů. Ve stejných vzorcích byla detekována také kyselina nikotinová, známá také jako vitamín B3 nebo niacin, který je důležitým kofaktorem metabolismu v živých organismech.
24.03.2023
Zachování vodního ledu v mělkých hloubkách a nízkých zeměpisných šířkách na Marsu by mělo významné důsledky jak pro vědecký výzkum, tak pro budoucí pilotovaný průzkum. Během 54. konference o lunárních a planetárních vědách, která se konala ve Woodlands v Texasu, vědci oznámili převratný objev reliktního ledovce poblíž rovníku Marsu. Tento ledovec se nachází ve východním Labyrinthus Noctis na souřadnicích 7° 33′ jižní šířky, 93° 14′ západní délky a jeho objev je významným ukazatelem přítomnosti povrchového vodního ledu na Marsu v nedávné historii, a to i v blízkosti rovníku. Toto zjištění také naznačuje potenciální existenci ledu v mělkých hloubkách v regionu, což by mohlo mít zásadní důsledky pro budoucí pilotovaný výzkum.
22.03.2023
Vzácný pohled na Wolf-Rayetovu hvězdu – patří mezi nejzářivější, nejhmotnější a nejsnadněji detekovatelné známé hvězdy – byl jedním z prvních pozorování provedených vesmírným teleskopem Jamese Webba (JWST) v červnu 2022. Webbův teleskop ukazuje hvězdu WR 124 v bezprecedentních detailech pomocí výkonných infračervených detektorů. Hvězda je 15 000 světelných let daleko a její poloha se promítá do souhvězdí Šípu (Sagitta).
07.03.2023
Výsledky intenzivní fotometrie zákrytové dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn v letech 2019-2022 vyústily v publikaci, která byla uveřejněna v lednu 2023 v prestižním časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. V průběhu čtyř let bylo pořízeno 621 hodin pozorování, které potvrdilo přítomnost třetí hvězdy s periodou oběhu 425 dní, pravděpodobný objev čtvrté hvězdy v systému s periodou 12 let a rychlé změny ve fotosféře a chromosféře vlivem driftu velkých hvězdných skvrn. Výsledky poukazují na fakt, že pozorováním celých světelných křivek zákrytových dvojhvězd se podaří objevit jevy, které by jinak unikly pozornosti. V následujícím odstavci uvádíme podrobnější informace z uvedené publikace.
26.01.2023
Ačkoliv jsme v období nejdelších nocí z celého roku, počasí nám využít tuto možnost příliš neposkytlo. Za období listopad – prosinec jsme pozorovali 12 nocí a pořídili 6365 měření jasnosti proměnných hvězd. Program se zaměřil na zákrytové dvojhvězdy, které již nebyly delší dobu pozorovány. Cílem byla aktualizace jejich O-C diagramu.
28.11.2022
V tomto měsíci, stejně jako v září, počasí mnoho nepřálo a za pět nocí se podařilo získat 6048 měření jasnosti proměnných hvězd. S nástupem podzimu jsme se začali věnovat zákrytové dvojhvězdě BX Tri, která spadá i do kategorie eruptivně aktivních. Některé aspekty naznačují, že u této soustavy sledujeme zvýšení erupční aktivity.
17.10.2022
Tento měsíc z dlouhodobé statistiky patří z pozorovatelského hlediska mezi nejpříznivější. Letošní rok byl z tohoto pohledu skoupý, bylo jasno pouze 5 nocí. Celkem bylo pořízeno 11 710 měření jasnosti proměnných hvězd. Zaměřili jsme se, kromě programu pozorování eruptivních hvězd, na některé zákrytové dvojhvězdy, které nebyly delší dobu sledovány. S odstupem času jsme z výsledků pozorovaných minim mohli doplnit a aktualizovat O-C diagramy, u některých systémů je zajímavý jejich vývoj. O některých se zmíníme v následujících článcích.
07.09.2022
Další publikace z pozorování sekčního dalekohledu
Od roku 2018 máme v patronaci vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Jedná se o dalekohled Newton se zrcadlem o průměru 150 mm na montáži EQ5. Snímací kamerou je digitální kamera G2. Možnosti vzdáleného pozorování za několik let využilo mnoho pozorovatelů sekce. Kromě běžného pozorování zákrytových dvojhvězd se podařilo získat jiné zajímavé výsledky. Například v roce 2018 Vojtěch Dienstbier objevil novou pulsující hvězdu typu delta Scuti. Za svoji práci získal cenu v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii Universum.
02.02.2023
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
01.06.2022
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
27.04.2021
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
13.11.2020
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
02.11.2020
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
