29.05.2023
Astronomové používající radioteleskop Karl G. Jansky Very Large Array v Novém Mexiku pozorovali na několika vlnových délkách jasnou kompaktní skvrnu se středem na severním pólu Uranu. Tento útvar pravděpodobně ukazuje na přítomnost polárního cyklonu a vykazuje podobnost s polárními útvary pozorovanými na jiných obřích planetách ve Sluneční soustavě.
27.05.2023
Důkazy zanechané ve skalách vedou vědce k přehodnocení toho, jak vypadalo vodní prostředí na starověkém Marsu. Nové snímky pořízené roverem NASA s názvem Perseverance mohou vykazovat známky toho, co bylo kdysi na Marsu mohutnou řekou, která se zahloubila a rychleji proudila, než kdy vědci v minulosti spatřili důkazy. Řeka byla součástí sítě vodních cest, které ústily do kráteru Jezero, tj. oblasti, kterou rover zkoumá od přistání před více než dvěma lety. Pochopení těchto vodních prostředí by mohlo vědcům pomoci v jejich úsilí hledat známky starověkého mikrobiálního života, které se mohly uchovat v marťanských horninách.
25.05.2023
Úvodní obrázek ukazuje, jak spolu souvisí součásti systému drobných částic v okolí hvězdy Fomalhaut. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array (ALMA) odhalují zrna velikosti písku, která obíhají kolem hvězdy a drolí se (zobrazeno červeně). Výsledné jemnozrnné částice, sledované Hubbleovým vesmírným dalekohledem HST a zde znázorněné modře, jsou vyfukovány z vnějšího prstence fotony proudícími z hvězdy. Přístroj MIRI na vesmírném teleskopu JWST poskytuje úplný obraz tím, že odhaluje teplý prach vyplňující vnitřní část systému Fomalhaut (oranžová barva). Tento prach je organizován do druhého prstence, což naznačuje přítomnost jedné nebo více planet poblíž.
23.05.2023
Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope (JWST) umožnil další dlouho hledaný vědecký průlom, tentokrát pro vědce Sluneční soustavy studující původ hojného množství vody na Zemi. Pomocí Webbova přístroje NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) astronomové poprvé potvrdili plyn – konkrétně vodní páru – kolem komety v hlavním pásu asteroidů, což naznačuje, že v této oblasti může být zachován vodní led z primordiální Sluneční soustavy. Úspěšná detekce vody však přichází s novou hádankou: na rozdíl od jiných komet neměla kometa 238P/Read žádný detekovatelný oxid uhličitý.
21.05.2023
Saturn znovu získal významný titul „král měsíců“ s 62 nově nalezenými satelity, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 145. Před tímto objevem měl Saturn 83 měsíců uznaných Mezinárodní astronomickou unií, takže nová várka zvyšuje jejich celkový počet na neuvěřitelných 145. Objev znamená pro Saturn další milník; planeta se stala prvním tělesem v kosmu, o kterém je známo, že jej obíhá více než 100 měsíců.
12.05.2023
Po delší době jsme se začali opět věnovat zákrytovým dvojhvězdám, kde se v jejich blízkosti nachází s velkou pravděpodobností třetí hvězda. To se projeví v O-C diagramu jako periodické změny v pozorovaných a předpovězených okamžicích minim. Z pozorování jsme mohli doplnit O-C diagramy pro NSVS 01031772 Cam, NSVS 10653195 Ser, NSVS 01286630 Dra a GU Boo.
07.03.2023
Výsledky intenzivní fotometrie zákrytové dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn v letech 2019-2022 vyústily v publikaci, která byla uveřejněna v lednu 2023 v prestižním časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. V průběhu čtyř let bylo pořízeno 621 hodin pozorování, které potvrdilo přítomnost třetí hvězdy s periodou oběhu 425 dní, pravděpodobný objev čtvrté hvězdy v systému s periodou 12 let a rychlé změny ve fotosféře a chromosféře vlivem driftu velkých hvězdných skvrn. Výsledky poukazují na fakt, že pozorováním celých světelných křivek zákrytových dvojhvězd se podaří objevit jevy, které by jinak unikly pozornosti. V následujícím odstavci uvádíme podrobnější informace z uvedené publikace.
26.01.2023
Ačkoliv jsme v období nejdelších nocí z celého roku, počasí nám využít tuto možnost příliš neposkytlo. Za období listopad – prosinec jsme pozorovali 12 nocí a pořídili 6365 měření jasnosti proměnných hvězd. Program se zaměřil na zákrytové dvojhvězdy, které již nebyly delší dobu pozorovány. Cílem byla aktualizace jejich O-C diagramu.
28.11.2022
V tomto měsíci, stejně jako v září, počasí mnoho nepřálo a za pět nocí se podařilo získat 6048 měření jasnosti proměnných hvězd. S nástupem podzimu jsme se začali věnovat zákrytové dvojhvězdě BX Tri, která spadá i do kategorie eruptivně aktivních. Některé aspekty naznačují, že u této soustavy sledujeme zvýšení erupční aktivity.
17.10.2022
Tento měsíc z dlouhodobé statistiky patří z pozorovatelského hlediska mezi nejpříznivější. Letošní rok byl z tohoto pohledu skoupý, bylo jasno pouze 5 nocí. Celkem bylo pořízeno 11 710 měření jasnosti proměnných hvězd. Zaměřili jsme se, kromě programu pozorování eruptivních hvězd, na některé zákrytové dvojhvězdy, které nebyly delší dobu sledovány. S odstupem času jsme z výsledků pozorovaných minim mohli doplnit a aktualizovat O-C diagramy, u některých systémů je zajímavý jejich vývoj. O některých se zmíníme v následujících článcích.
02.02.2023
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
01.06.2022
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
27.04.2021
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
13.11.2020
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
02.11.2020
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.