velké skromnost.
.jpg)
13.07.2020
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) nezklamala! Přežila průchod přísluním a v první dekádě července byla ozdobou ranní oblohy. Je pozorovatelná pouhým okem i s ohonem delším než 1°, vynikne však pohledem pomocí malého, třeba turistického, dalekohledu. Od 13. července bude pozorovatelná i ve večerních hodinách a bude tedy také na programu večerního astronomického pozorování pro veřejnost na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
12.07.2020
Sluneční sonda NASA s názvem Parker Solar Probe pořídila unikátní fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) a jejích dvou ohonů. Kometa byla objevena 27. 3. 2020 v rámci mise NASA s názvem Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). Jádro komety má odhadovaný průměr asi 5 km a jeho povrch je pokryt tmavými částicemi.
10.07.2020
Nový model, který vypracovali vědci z NASA, podporuje teorii, že podpovrchový oceán na Jupiterově měsíci Europa může být schopen podporovat přítomnost života. Kromě toho vypočítali, že tato voda v oceánu pod povrchem ledové kůry by mohla být podle předpokladu obohacena minerály v důsledku působení slapových sil nebo radioaktivního rozpadu prvků. Tato práce, která ještě nebyla recenzována, byla poprvé představena na virtuální Goldschmidt konferenci a může mít význam i pro další ledové měsíce ve Sluneční soustavě.
09.07.2020
V uplynulých týdnech byla z území České republiky opakovaně pozorována takzvaná noční svítící oblaka takové intenzity a plošného rozsahu, že si jich mohl povšimnout i náhodný pozorovatel. Poslední dva nápadné úkazy se odehrály 5. července večer a 8. července ráno. Vzhledem k tomu, že řada z vás je spatřila na vlastní oči, přinášíme základní informace a také několik dokumentárních fotografií.
03.07.2020
Nyní víme přesně, jak hmotná nejrychleji rostoucí černá díra ve vesmíru ve skutečnosti je, a stejně tak jak mnoho hmoty doslova „žere“, a to díky novým výzkumům pod vedením Australian National University (ANU). Její hmotnost byla určena na 34 miliard hmotností Slunce a hltá hmotu v ekvivalentu téměř jednoho Slunce každý den, jak uvádí Christopher Onken se svými spolupracovníky.
07.07.2020
NSVS 2729229 UMaPři studiu literatury o eruptivních hvězdách jsme nalezli možného nového kandidáta – zákrytovou dvojhvězdu NSVS 2729229 UMa. V pořízených spektrech se u ní objevuje emisní čára H alfa, což zpravidla indikuje hvězdy s chromosférickou aktivitou a možnou eruptivní aktivitu. V rozmezí 18.12.2019 – 8.4.2020 byl systém pozorován 16 nocí po dobu 97,2 hodiny.
19.06.2020
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci KVĚTNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
08.06.2020
Od roku 2014 provozuje Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. kamery pro pozorování meteorů, které jsou vybaveny difrakční mřížkou. Tyto observační systémy umožňují zaznamenat spektrum přelétajícího meteoru a rozšířit tak informace o drobném tělesu Sluneční soustavy, které úkaz způsobilo. V roce 2019 pracovala na budově odborného pracoviště čtveřice spektrálních kamer, které sledovaly vybrané části oblohy v různých směrech.
03.06.2020
Měsíc květen nám přinesl osm pozorovacích nocí, kdy jsme mohli pořídit 7170 měření jasnosti proměnných hvězd. Pokračovali jsme v pozorování zákrytové dvojhvězdy ASAS J 083128+1953.1 Cnc, kde od roku 2017 sledujeme vývoj chromosférické aktivity prostřednictvím změn fázové světelné křivky.
29.05.2020
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci DUBNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
11.05.2020
Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.
09.04.2020
Nově jsme zpracovali a uveřejňujeme záznamy přednášek, které zazněly loni na podzim u příležitosti tradičního setkání přátel dobývání vesmíru a příbuzných oborů pod názvem Kosmické technologie a kosmický výzkum.
02.04.2020
Vážení příznivci hvězdárny. I přes uspaný společenský a mnohde i pracovní život se snažíme navázat na naši běžnou činnost a vytváříme pro vás ON-LINE obsah. Pokračujeme ve vydávání našeho programového letáčku s mírně upraveným obsahem. Dále je realizována i činnost astronomického kroužku, který se nyní schází virtuálně každou středu od 15 hodin prostřednictvím video konferencí. Nadále pokračuje příprava zpráv ESO, aktualit z astronomie a kosmonautiky a rubriky o našich astronomických pozorováních.
22.03.2020
Hvězdárna veřejnosti oznamuje, že astronomický kroužek pokračuje ve své činnosti ve formě videokonferencí (Skype). Důvodem jsou vládní nařízení, která fakticky znemožňují činnost kroužku v původní podobě. Nechceme ztratit kontakt se svými příznivci a zároveň chceme splnit závazky, které jsme dali účastníkům a jejich rodičům. Dále si uvědomujeme, že udržení současných sociálních kontaktů bude důležité i pro stav po skončení vládních opatření.
03.12.2019
Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.
30.06.2020
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení – hvězda se zhroutila do černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy. Pokud by tento druhý scénář byl skutečností, jednalo by se o první případ v historii, kdy by se podařilo takový konec života hmotné hvězdy zaznamenat.
02.06.2020
Díky přístrojům Evropské jižní observatoře (ESO) astronomové objevili obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu magnetických skvrn dochází u některých těchto hvězd také k supererupcím – explozivnímu uvolnění energie nastřádané v magnetickém poli, které je milionkrát intenzivnější než podobné sluneční erupce. Výsledky publikované v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy pomohou vědcům lépe pochopit chování těchto podivných hvězd a otevírají dveře k odhalení dalších záhad hvězdné astrofyziky.
20.05.2020
06.05.2020
Přístroje ESO pomohly odhalit neviditelný objekt s dvojicí hvězdných souputníků pozorovatelných pouhým okem
Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile.
16.04.2020
Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla opakovaná měření prováděná se stále vyšší přesností posledních třicet let. Umožnila tak vědcům odhalit další tajemství obra ukrývajícího se v srdci Mléčné dráhy.
