velké skromnost.
27.01.2020
Mezinárodní tým astronomů z University of California San Diego, Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a University of Cambridge detekoval velké množství kyslíku v atmosféře jedné z nejstarších hvězd, které již dávno vyčerpaly své palivo, známých jako „primitivní hvězdy“, a kterou astronomové pojmenovali J0815+4729.
24.01.2020
Astronomové využívající radioteleskop NSF’s Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) na National Radio Astronomy Observatory (NRAO) pozorovali 111 blízkých trpasličích galaxií do vzdálenosti jedné miliardy světelných roků od Země. Mezi nimi identifikovali 13 galaxií, které obsahují velmi hmotné černé díry. Tyto galaxie s hmotnostmi více než 100× menšími, než je hmotnost naší Galaxie, jsou mezi nejmenšími galaxiemi známé tím, že hostí hmotné černé díry. Zhruba v polovině těchto galaxií se však černé díry nenacházejí v jejich centrech. Černé díry mají průměrné hmotnosti kolem 400 000 ekvivalentů Slunce.
19.01.2020
Mezinárodní tým astronomů objevil dalšího kandidáta na exoplanetu typu superzemě obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od Země 4,23 světelného roku, jehož poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Tato malá a studená hvězda není viditelná pouhým okem a je součástí trojhvězdného systému společně s dvojicí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B.
14.01.2020
Na základě pozorování pomocí observatoře NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), Spitzer Space Telescope a dalších zařízení astronomové objevili kompaktní soustavu tří malých planet obíhajících kolem chladného červeného trpaslíka spektrální třídy M s názvem TOI-700. Jedna z těchto planet pojmenovaná TOI-700d má velikost 1,1 průměru Země a obíhá uvnitř obyvatelné zóny v okolí mateřské hvězdy.
09.01.2020
Již v článku z 17. 12. 2019 na http://pozorovanislunce.eu jsme informovali o překročení rekordu (kosmického věku) v počtu dní, kdy bylo Slunce v roce 2019 bez slunečních skvrn. Nyní přinášíme konečné číselné údaje. Hodnota tohoto rekordu se zastavila na čísle 281 dní (což je 77%).
19.11.2019
V úterý 29. 10. 2019 přibližně 20 minut před světovou půlnocí proletěly přes velkou část Evropy "stín" planetky Sylvia (87) o šířce 440 km a "stíny" jejích dvou měsíců (Romulus a Remus). Planetka zakrývala poměrně jasnou hvězdu (10mag) TYC 1932-00469-1. Na tento mimořádný úkaz bylo připraveno několik desítek pozorovatelů z více než 10 evropských států - jen do OccultWatcheru bylo přihlášeno 64 stanic. Většině z nich přálo štěstí v podobě jasné oblohy. Menší část takové štěstí neměla, včetně nás.
13.11.2019
Během měsíce října bylo možné sledovat noční oblohu sedmkrát a celkem bylo pořízeno 30 482 měření proměnných hvězd. Do hledáčku se podařilo dostat i několik eruptivních hvězd z našeho programu, které předvedly několik zjasnění. Několik nocí jsme věnovali poli s podezřelou zákrytovou dvojhvězdou NSVS 8626028 Vul a u ní objevili novou zákrytovou dvojhvězdu, nyní označenou jako CzeV2560 Vul.
19.09.2019
Ve čtvrtek 12. září 2019 krátce po 21. hodině zmizela z oblohy ve Valašském Meziříčí na "dlouhých" 13,5 s hvězda 11,5mag (UCAC4-409-079265) ze souhvězdí Štítu. Na tuto dobu se před ni totiž dostala planetka hlavního pásu s průměrem 110 km (266) Aline. Tento úkaz bylo připraveno pozorovat a zaznamenat dalších nejméně 22 astronomů. Pouze několik však mělo podobné štěstí jako my a pozitívní zákryt odpozorovali.
01.08.2019
První pololetí letošního roku bychom mohli nazvat jako období čekání na další pozitivní pozorování zákrytu hvězdy planetkou, na rozdíl od velice úspěšného závěru roku loňského. Období bez pozitivního pozorování se nám podařilo „ukončit“ tedy až 23. 7. 2019, kdy se podařilo zachytit zákryt hvězdy 11,4mag (TYC 1205-784-1) planetkou (678) Fredegundis. I přesto, že vyhlídka na pozitivní pozorování tohoto zákrytu nebyla příliš optimistická.
15.05.2019
AD Leonis – spektroskopie a fotometrie eruptivní hvězdy
AD Leonis (Gliese 388) je známý eruptivní červený trpaslík. Nachází se relativně blízko Slunce, ve vzdálenosti asi 16-ti světelných let v souhvězdí Lva. AD Leonis se nachází v H-R diagramu na hlavní posloupnosti jako hvězda spektrální třídy M3.5eV. Jedná se o typickou eruptivní hvězdu.
03.12.2019
Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.
22.10.2019
V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.
16.09.2019
Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.
10.09.2019
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.
13.06.2019
Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR.
Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
15.01.2020
19.12.2019
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let . Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou materiálu pro superhmotné černé díry v jádrech těchto galaxií a jejich existence by mohla vysvětlit, jak během raného vývoje vesmíru mohla tato kosmická monstra narůst tak rychle do svých mimořádných rozměrů.
17.12.2019
Vědci pracující s dalekohledem ESO/VLT pozorovali s mimořádným rozlišením centrální část Mléčné dráhy a odhalili nové skutečnosti o historii zrodu hvězd v naší Galaxii. Díky těmto údajům se astronomům podařilo nalézt důkazy dramatické události v životě Galaxie – období neobyčejně intenzivní tvorby hvězd, jehož následkem byly stovky tisíc explozí supernov.
05.12.2019
29.10.2019
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem SPHERE zjistili, že planetka Hygiea by mohla být klasifikována jako trpasličí planeta. Hygiea je čtvrtým největším objektem hlavního pásu planetek, v této oblasti Sluneční soustavy ji velikostí předčí jen Ceres, Vesta a Palas. Vědcům se vůbec poprvé podařilo toto těleso pozorovat v takovém rozlišení, aby mohli zkoumat jeho povrch a spolehlivě určit tvar a velikost. Ukázali, že Hygiea je sférický objekt, který by se teoreticky mohl stát zatím nejmenší trpasličí planetou Sluneční soustavy.
