velké skromnost.
19.03.2019
Astronomové využívající létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) zjistili, že galaktický vítr vanoucí z centra galaxie Messier 82 (zkráceně M82) je uspořádán v souladu s magnetickým polem a transportuje velké množství hmoty v podobě plynu a prachu – přibližně 50 až 60 miliónů hmotností Slunce.
14.03.2019
Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje odhadem asi 200 miliard hvězd. Avšak to je pouze špička ledovce – naše Galaxie je obklopena obrovským množstvím neznámého materiálu, tzv. temné (skryté) hmoty. Astronomové vědí o její existenci, protože dynamicky by se Mléčná dráha rozpadla na kusy, pokud by ji temná hmota nedržela svojí gravitací pohromadě. Astronomové by si přáli velmi přesně změřit hmotnost naší Galaxie a lépe porozumět tomu, jak se myriády galaxií v celém vesmíru zformovaly a jak se vyvíjely.
11.03.2019
Přítomnost dalších planet na okraji Sluneční soustavy navrhli v roce 2016 Konstantin Batygin a Mike Brown, astronomové z Caltech, k vysvětlení komplikované architektury oběžných drah těles Kuiperova pásu – prostoru ledových těles obíhajících kolem Slunce za drahou planety Neptun. Od té doby byli astronomové zaměstnáni shromažďováním důkazů o jejich existenci. Nyní Batygin, Brown a další dva astronomové z University of Michigan – Juliette Beckerová a Fred Adams – zhodnotili důkazy ve dvou článcích.
07.03.2019
Po několik let trvající analýze skupina planetologů využívajících Hubbleův kosmický teleskop HST nakonec přišla s vysvětlením původu záhadného měsíce obíhajícího kolem planety Neptun, který byl pomocí HST objeven již v roce 2013. Tento malý měsíček pojmenovaný Hippocamp se nachází mimořádně blízko mnohem většího Neptunova měsíce s názvem Proteus. Obvykle by měl měsíc jako Proteus po delší době gravitačně odmrštit stranou mnohem menší měsíc nebo jej „pohltit“, když vyčistí svoji oběžnou dráhu.
03.03.2019
Astronomové oznámili, že se jim podařilo vyřešit dlouhodobou záhadu, pokud se týká vzniku hvězdného prachu, který tvoří základní stavební materiál hvězd a planet ve vesmíru. Kosmický prach obsahuje nepatrné částečky hmoty a organický materiál a je rozptýlen napříč celým vesmírem. Je vytvářen především ve hvězdách a následně je rozfoukán pomalým hvězdným větrem či při explozích hmotných hvězd.
22.02.2019
V roce 2018 jsme se opět začali věnovat pozorování zákrytů. Kromě planetkových jsme pozorovali i zákryt měsíce Jupitera i několik totálních zákrytů hvězd Měsícem.
Statistice a výsledkům pozorování se věnuje tento článek.
(Obr.: Zákryt hvězdy planetkou Leda dne 5. 12. 2018 - skrz proměnlivou oblačnost)
12.02.2019
Bohužel měsíc leden také nenabídl jasných nocí, pouze třikrát se podařilo nastavit dalekohledy na jasnou oblohu a pořídit celkově 4 264 měření proměnných hvězd. Pokračovali jsme ve fotometrii eruptivních hvězd, bohužel nebylo zaznamenáno žádné zjasnění. V nadcházejícím období se budeme věnovat některým dříve méně sledovaným systémům na nadcházející jarní obloze.
14.01.2019
Na noční oblohu se nám vrátilo souhvězdí Trojúhelník a mohli jsme pokračovat v monitorování zákrytové dvojhvězdy BX Tri. Tento systém sledujeme od roku 2014, ale ne tak intenzivně jako jiné chromosféricky aktivní hvězdy.
27.11.2018
Další pozitivní pozorování planetkového zákrytu nenechalo na sebe dlouho čekat. Opět ve spolupráci s kolegy ze vsetínské hvězdárny se nám podařilo ještě před svítáním v neděli 18. 11. 2018 získat ze dvou stanovišť záznamy pozitivního pozorování poměrně jasné hvězdy 10,4mag (TYC 2373-01454-1) planetkou 38 Leda. (Obrázek je pouze ilustrativní.)
15.11.2018
7. listopadu 2018 nad ránem se nám podařilo napozorovat zajímavý planetkový zákryt dokonce ze dvou stanovišť. Kromě našeho stanoviště v jižní kopuli nám poskytli zázemí i s dalekohledem kolegové ze vsetínské hvězdárny - za čož jim patří obrovský dík. Zákryt byl zajímavý tím, že zakrývaná hvězda (UCAC4-487-041243) 12,0mag měla menší jasnost než planetka 216 Kleopatra, která má sama o sobě docela zvláštní tvar (viz obrázek) a obíhají kolem ní dva satelity.
22.02.2019
Na jarní měsíce jsme pro děti z mateřských školek připravili program VELIKONOCE NA HVĚZDÁRNĚ.
Společně přivítáme jaro, popovídáme si o velikonočních zvycích a symbolech, zjistíme, proč máme čtyři roční období, proč má Měsíc více tváří, jestli i v hlubokém vesmíru máme kuřátka, beránka a jiné velikonoční symboly.
25.11.2018
V roce 2017 byla provedena rekonstrukce (zateplení objektu a výměna výplní stavebních otvorů) provozně-technického objektu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o., který slouží jako zázemí hlavních objektů hvězdárny, jako odborná knihovna a studovna odborných pracovníků a stážistů.
22.11.2018
Ve druhém listopadovém týdnu tohoto roku se Hvězdárna Valašské Meziříčí p. o. již potřetí připojila k celostátní akci Týden vědy a techniky Akademie Věd ČR. Téma letošního ročníku reflektovalo jak sto let vzniku naší republiky, tak i vývoj české vědy za toto období. Festival vědy a techniky se konal v týdnu od 5. do 10. listopadu v areálu hvězdárny. A co se u nás vlastě dělo?
25.09.2018
Je již tradicí, že s odcházejícím létem se ohlédneme zpět a hodnotíme proběhlé události. K nim patří i astronomické tábory pro děti od 7 do 15 let věku, které na hvězdárně pořádáme desítky let. Letošní skladba táborů byla následující: v červenci pobytový astronomický tábor a v srpnu příměstský tábor.
03.09.2018
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevily na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a jako snímací kamerou digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
15.03.2019
07.02.2019
Snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT a zařízení MUSE zachycuje zářící mlhovinu s mnoha mladými hvězdami nacházející se ve Velkém Magellanově oblaku – blízké sousední galaxii. Schopnosti přístroje MUSE a relativně malé množství prachu v této oblasti vědcům pomohly získat unikátní detailní záběry centra mlhoviny ve viditelném světle.
22.01.2019
14.01.2019
03.01.2019
Generální ředitel Evropské jižní observatoře a výkonný ředitel Cherenkov Telescope Array Observatory podepsali dohodu potřebnou pro stavbu jižního segmentu CTAO na observatoři ESO/Paranal v Chile. Ve stejný den byla zároveň uzavřena smlouva s chilskou vládou, která ESO povoluje umístit teleskopy CTA-S na pozemcích Observatoře Paranal. Tyto dokumenty umožní CTAO – největší observatoři světa pro sledování záření gama – využívat nejen mimořádných pozorovacích podmínek v Chile, ale také infrastrukturu, zkušenosti a již existující zařízení ESO. Provozovatelem observatoře CTA-S bude ESO zastupující Observatoř CTA a její členy.
