velké skromnost.
24.09.2023
Jupiterův měsíc Europa je jedním z mála světů ve Sluneční soustavě, které by mohly potenciálně hostit podmínky vhodné pro život. Předchozí výzkum ukázal, že pod jeho vodním ledem leží slaný oceán kapalné vody se skalnatým mořským dnem. Planetární vědci však zatím nepotvrdili, zda tento oceán obsahuje chemikálie potřebné pro život, zejména uhlík.
22.09.2023
Nová studie k identifikaci dalších pozůstatků po explozích supernov v Mléčné dráze má za cíl zacelit propast mezi očekávanými a identifikovanými pozůstatky. S využitím pokročilé technologie a vzdělávacího programu má výzkum velký význam pro pochopení naší Galaxie a pro podporu vzdělávání STEM. Astronom z West Virginia University hledá v Mléčné dráze pozůstatky, které za sebou zanechaly supernovy – silné exploze, ke kterým dochází, když zanikají hmotné hvězdy.
20.09.2023
Nový snímek z Evropské jižní observatoře (ESO) zachycuje vesmírnou „divokou květinu“ ve vesmíru. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) vyfotografovali astronomové vzdálenou galaxii obklopenou něčím, co se zdá být čtyřmi světle modrými okvětními lístky. Na tomto novém snímku je skutečně centrální galaxie, která funguje jako gravitační čočka, ohýbá a zesiluje světlo ze skryté galaxie, která se nachází za ní. Tento scénář způsobuje, že vidíme duplicitní snímky galaxie v pozadí z naší perspektivy na Zemi. Tyto duplicitní snímky vytvářejí prstenec květinových „okvětních lístků“, které vidíme kolem oranžové centrální galaxie.
18.09.2023
Tým astrofyziků z University of Warwick ve Velké Británii ve spolupráci s kolegy z Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy, Northumbrijské univerzity a Královské observatoře v Belgii učinil další krok blíže k pochopení toho, proč je sluneční koróna tak horká. Ve své studii, publikované v časopise Nature Communications, skupina analyzovala data ze dvou zdrojů informací o Slunci.
16.09.2023
Nová technologie poskytla nový pohled na dlouhotrvající tajemství: Jak vznikl život na Zemi? Než se na naší planetě objevil život, během toho, co výzkumníci označují jako prebiotickou fázi, byla atmosféra méně hustá. To znamenalo, že vysokoenergetické záření z vesmíru bylo všudypřítomné a ionizovalo molekuly. Někteří předpokládají, že malé vodní kaluže obsahující močovinu – organickou sloučeninu nezbytnou pro tvorbu jaderných bází – byly vystaveny tomuto intenzivnímu záření, což způsobilo, že močovina podstoupila přeměnu na reakční produkty. Ty sloužily jako stavební kameny života: DNA a RNA. Aby se však vědci o tomto procesu dozvěděli více, potřebovali se hlouběji ponořit do mechanismu ionizace a reakcí močoviny.
20.06.2023
Zkracující se noci neumožňují dlouhá pozorování, takže během 7 pozorovacích nocí bylo pořízeno 4417 měření. Kromě standardních zákrytových dvojhvězd jsme se věnovali i jarním eruptivním hvězdám, zejména zákrytové dvojhvězdě GU Boo. Kromě této aktivity probíhá dlouhodobé monitorování možné přítomnosti třetí hvězdy.
12.05.2023
Po delší době jsme se začali opět věnovat zákrytovým dvojhvězdám, kde se v jejich blízkosti nachází s velkou pravděpodobností třetí hvězda. To se projeví v O-C diagramu jako periodické změny v pozorovaných a předpovězených okamžicích minim. Z pozorování jsme mohli doplnit O-C diagramy pro NSVS 01031772 Cam, NSVS 10653195 Ser, NSVS 01286630 Dra a GU Boo.
07.03.2023
Výsledky intenzivní fotometrie zákrytové dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn v letech 2019-2022 vyústily v publikaci, která byla uveřejněna v lednu 2023 v prestižním časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. V průběhu čtyř let bylo pořízeno 621 hodin pozorování, které potvrdilo přítomnost třetí hvězdy s periodou oběhu 425 dní, pravděpodobný objev čtvrté hvězdy v systému s periodou 12 let a rychlé změny ve fotosféře a chromosféře vlivem driftu velkých hvězdných skvrn. Výsledky poukazují na fakt, že pozorováním celých světelných křivek zákrytových dvojhvězd se podaří objevit jevy, které by jinak unikly pozornosti. V následujícím odstavci uvádíme podrobnější informace z uvedené publikace.
26.01.2023
Ačkoliv jsme v období nejdelších nocí z celého roku, počasí nám využít tuto možnost příliš neposkytlo. Za období listopad – prosinec jsme pozorovali 12 nocí a pořídili 6365 měření jasnosti proměnných hvězd. Program se zaměřil na zákrytové dvojhvězdy, které již nebyly delší dobu pozorovány. Cílem byla aktualizace jejich O-C diagramu.
28.11.2022
V tomto měsíci, stejně jako v září, počasí mnoho nepřálo a za pět nocí se podařilo získat 6048 měření jasnosti proměnných hvězd. S nástupem podzimu jsme se začali věnovat zákrytové dvojhvězdě BX Tri, která spadá i do kategorie eruptivně aktivních. Některé aspekty naznačují, že u této soustavy sledujeme zvýšení erupční aktivity.
02.02.2023
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
01.06.2022
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
27.04.2021
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
13.11.2020
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
02.11.2020
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
