velké skromnost.
07.05.2022
Na obrázku vlevo je fotografie planety Jupiter pořízená ve viditelném světle Hubbleovým vesmírným teleskopem HST, vpravo snímek pořízený létající observatoří SOFIA demonstrující variace teplot Jupitera v různých planetárních šířkách. Dva snímky zachycují planetu Jupiter přibližně ve stejné orientaci.
28.04.2022
Na základě dat ze satelitu NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) tým astronomů z Ukrajiny detekoval tranzity pěti komet u hvězdy Beta Pictoris (β Pictoris), druhé nejjasnější hvězdy v souhvězdí Malíře, která je od Země vzdálená 63 světelné roky. Beta Pictoris je spektrálního typu A5 s hmotností zhruba 1,8 hmotnosti Slunce a její stáří bylo odhadnuto na pouhých 20 miliónů roků.
24.04.2022
Tato malá skupina galaxií pojmenovaná Hickson Compact Group 40 (známá též jako Arp 321) obsahuje tři spirální galaxie, jednu eliptickou a jednu čočkovou galaxii. Zhruba ve vzdálenosti jedné miliardy světelných roků je čeká časem srážka a splynutí v jeden objekt za vytvoření obří eliptické galaxie. V rámci svých 32. narozenin Hubbleův vesmírný teleskop HST zachytil tyto galaxie ve velmi nestandardním okamžiku v jejich životě, jak se navzájem k sobě přibližují a pokračují ve svém tanci, avšak zatím se nacházejí před splynutím.
20.04.2022
Ztráta hmotnosti u hvězd typu červeného obra je jednou z hlavních neurčitostí v astrofyzice. Červení obři jsou vyvinuté hvězdy, které již spotřebovaly veškerý vodík ve svém jádru a přeměnily jej na hélium prostřednictvím procesu jaderné fúze a místo toho spalují vodík ve své obálce. Při směřování ke konci svého života tyto hvězdy rovněž zahájily spalování hélia v jádru.
08.04.2022
Kosmická sonda NASA s názvem Juno (start 5. 8. 2011) zachytila tento pohled na jižní polokouli Jupitera během 39. blízkého průletu kolem planety ze dne 12. 1. 2022. Transfokace na pravou část tohoto snímku (viz obrázek níže) odhalila další dva světy na stejném snímku: Jupiterův úchvatný měsíc Io (vlevo) a měsíc Europa (vpravo).
07.04.2022
Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Potvrdil to i letošní rok, kdy v záznamech máme 15 pozorovacích nocí a 30 906 měření CCD kamerami. Kromě standardního programu pozorování eruptivních hvězd jsme se věnovali opět fotometrii zajímavé zákrytové dvojhvězdy HW Vir.
08.12.2021
.jpg)
V tomto období jsme se věnovali pokračování fotometrie eruptivních hvězd – zejména GJ 3236 Cas a NSVS 07453183 Lyn. Za toto období jsme využili 25 jasných nocí a provedli 60075 měření jasnosti proměnných hvězd. U první zmiňované hvězdy jsme se snažili zachytit erupci ve filtrech B, V a R na potvrzení odhadu teploty aktivní oblasti, kde se aktivuje erupce. U druhé zákrytové dvojhvězdy se podařilo zachytit primární i sekundární minimum a zdokumentovat vývoj fázové křivky.
30.08.2021
V seznamu našeho pozorovacího programu eruptivních hvězd je zařazena také zákrytová dvojhvězda NSVS 07453183. Věnovali jsme jí výraznou pozornost v období jara 2020 a od listopadu 2020 do června 2021. Fotometrie odhalila zajímavý vývoj fázové světelné křivky, která zaujala i teoretické astrofyziky.
25.03.2021
Ve dnech 5.–8. března 2021 byla naplánovaná pozorovací kampaň eruptivní hvězdy AD Leo. Cílem bylo zajistit fotometrická data případných erupcí u této hvězdy a nasnímat spektra.Prostřednictvím profesora Petra Heinzela a doktora Petra Kabátha byl rezervován Perekův dalekohled na pořizování spekter. Pro zachycení erupcí v různých vlnových délkách bylo zapotřebí zajistit větší počet pozorovatelů. Na výzvu se přihlásilo 8 pozorovatelů ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet, zapojilo se i několik ondřejovských dalekohledů pod patronací Martina Jelínka a Jana Štrobla.
18.01.2021
Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko-slovenské sítě CEMENt, která spojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020. Kromě pozorování se podílíme na samotné koordinaci sítě, kterou v roce 2020 tvořilo 29 kamerových systémů ve 12 aktivních stanicích v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
27.04.2021
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
13.11.2020
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
02.11.2020
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
22.09.2020
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
25.08.2020
Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
