21.05.2025
Supernovy jsou vzácné, ale vesmír je velký a plný nejrůznějších objektů a jevů. Je samozřejmě nespravedlivé, že zatímco my čekáme na supernovu Betelgeuze (v nejbližší době se tak nestane), lidé žijící v raném novověku měli na noční obloze viditelnou ne jednu, ale hned dvě supernovy: jednu v roce 1572 a druhou v roce 1604. Explozivní zánik hvězdy v bezpečné vzdálenosti je hybnou událostí a je naprosto nespravedlivé, že ji s velkou pravděpodobností nezažijeme.
20.05.2025
Slunce zřídkakdy produkuje extrémní sluneční částice, řádově silnější než vše, co bylo přímo pozorováno. Jejich obrovská síla může v pozemském systému značně narušit produkci kosmogenních izotopů, například radioaktivního izotopu uhlíku (14C), a zanechat tak jasné stopy v přírodních pozemských archivech včetně datovatelných letokruhů stromů. Za posledních 12 000 let bylo známo osm takových událostí, z nichž nejsilnější byla ta z roku 775 n. l.. Nedávno byl objeven nový kandidát na extrémní událost se slunečními částicemi v podobě největšího známého radiouhlíkového maxima datovaného do roku 12 350 před naším letopočtem. Nový výzkum ukazuje, že tato událost byla o 18 % silnější než událost z roku 775 n. l. a pravděpodobně k ní došlo mezi lednem a dubnem roku 12 350 př. n. l., přičemž nejpravděpodobnější datum je začátek března.
19.05.2025
Vědci objevili pod povrchem Marsu seismickou signaturu, která naznačuje něco překvapivého – v horní části kůry planety může stále existovat kapalná voda. Tento vzrušující výzkum pochází od mezinárodního týmu vědců: Weijia Sun a Yongxin Pan z Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd, Hrvoje Tkalčić z Australské národní univerzity a Marco G. Malusà z Univerzity Milano-Bicocca.
18.05.2025
Energetická neutrina ze vzdálené galaxie naznačují překvapivý původ: atomy helia rozrušené ultrafialovým světlem v blízkosti černé díry, což mění to, co jsme si mysleli, že víme o kosmických výtryscích. V hlubokém vesmíru se energetická neutrina obvykle objevují spolu se záblesky záření gama. Galaxie NGC 1068 se však chová jinak – vysílá silný proud neutrin s překvapivě malým množstvím záření gama, což vědcům přináší kosmickou záhadu.
17.05.2025
Protoplanetární disky jsou vesmírné školky, kde se z vířících prstenců plynu a prachu obklopujících mladé hvězdy rodí nové planety. Tyto dynamické struktury, které se obvykle rozkládají na vzdálenost stovek astronomických jednotek, představují nejranější fázi vzniku planetárních systémů. V těchto discích se srážejí a slepují drobné prachové částice, které se postupně mění v oblázky, pak v balvany a nakonec v planetární zárodky v procesu zvaném akrece. Jak tyto zárodečné planety rostou, vytvářejí v disku mezery a spirálovité vzory a zanechávají za sebou stopy, které mohou astronomové detekovat pomocí výkonných radioteleskopů, jako je ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST).
09.05.2025
V brzkých ranních hodinách 9. května 2025 (01:55:58 a 01:56:00 UT) byly ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zachyceny dva meteory, které se objevily s časovým odstupem pouhých dvou sekund. Oba meteory náležely k meteorickému roji Eta Aquarid. Tento typ události, kdy se více meteorů objeví ve velmi krátkém časovém intervalu a ze stejného roje, označujeme jako meteorický cluster (shluk). Jedná se o důležitý jev, který může naznačovat fragmentaci jednotlivých částic v atmosféře nebo na oběžné dráze, případně hustou strukturu v proudovém vlákně meteorického roje.
06.05.2025
Od 20. 3. 2025 odstartoval druhý odborný program využívající nově instalovaný robotický půlmetrový dalekohled, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Prvním odborným programem, který probíhá od března 2025, je pozorování změn jasnosti proměnných hvězd (fotometrie proměnných hvězd), které realizuje odborný pracovník Ladislav Šmelcer, a tím druhým je pozorování komet, jejichž cílem je zjištění jejich jasnosti, tedy diferenciální fotometrie komet. Kromě jasnosti se u komet měří velikost komy a délka ohonu, pokud se u dané komety vyskytuje. V měsících březnu a dubnu bylo provedeno 120 fotometrických měření jasnosti celkem 20 různých komet.
06.05.2025
I v městském prostředí se dá s tou správnou technikou doslova vidět nevídané. Nově instalovaný dalekohled na naší Hvězdárně Valašské Meziříčí, p.o. s průměrem primárního zrcadla 500 mm, tedy "půlmetr", patří mezi zrcadlové dalekohledy Newtonova typu s celkovou ohniskovou vzdáleností 1 935 mm. Výsledná světelnost dalekohledu je f/3,8, řadí se tedy mezi světelné přístroje předurčené k pozorování slabých a difuzních objektů. S dalekohledem jsme zamířili mimo naši Sluneční soustavu do hlubin vesmíru na Deep Sky objekty (DSO, neboli "objekty hlubokého vesmíru"), které jsou zpravidla velmi vzdálené, málo jasné a často plošně rozsáhlé. Slovo difuzní zde vystihuje jejich charakter – nejde o bodové zdroje světla, ale o rozlehlé, často slabě svítící objekty, které se rozprostírají na poměrně velké ploše oblohy a vyžadují pro pozorování dobré podmínky a optické přístroje s větší světelností.
03.05.2025
Na konci dubna končí, alespoň dočasně, období nízké meteorické aktivity. V tomto období jsou v činnosti dva poměrně silné meteorické roje, a to dubnové Lyridy a eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid pak nastává na počátku května. Aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává právě v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Maximum meteorického roje Lyrid v roce 2025 připadlo na období proměnlivého jarního počasí, přesto bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) možné pozorovat poměrně vysoké množství meteorů tohoto roje. Celkově ovšem bylo počasí během března a dubna příznivé, v březnu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 23 nocích, v dubnu pak rovněž ve 23 nocích.
14.04.2025
I přes poměrně vysokou meteorickou aktivitu bylo první čtvrtletí letošního roku chudé na jasné meteory. V měsících únoru a březnu bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenáno bezmála 10 000 jednostaničních meteorů, přesto byly zajímavé meteory zaznamenány spíše výjimečně. Z tohoto stereotypu vybočila až noc 12/13. 4. 2025, kdy byly v pozdních nočních hodinách zaznamenány v odstupu necelých dvou hodin dva jasné bolidy. Nejednalo se o meteory se společným mateřským tělesem, oba ovšem byly kometárního původu a jejich atmosférická ablační dráha končila ve výšce nad 70 km.
19.05.2025
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
20.02.2025
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
07.12.2024
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
28.11.2024
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
13.08.2024
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.