velké skromnost.
29.11.2021
Astronomové vůbec poprvé detekovali černé díry pohlcující neutronové hvězdy podobně jako „Pac Man“ ve známé počítačové hře, dokumentující kolizi dvou nejextrémnějších a nevyzpytatelných objektů ve vesmíru. Detektory gravitačních vln Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) na území USA a Virgo v Itálii zachytily gravitační vlny umírajících, po spirále se pohybující a nakonec kolidujících neutronové hvězdy s černou dírou; ne jednou, ale hned ve dvou případech. Výsledky byly publikovány nedávno v Astrophysical Journal Letters.
24.11.2021
Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.
21.11.2021
Jak časté jsou planetární soustavy podobné Sluneční soustavě? Podstatně méně běžné než jsme si snad mohli myslet. Podstatná část planetárních soustav v okolí hvězd podobných Slunci měla velmi dynamickou minulost, která vyvrcholila pádem některých planet na centrální hvězdy.
17.11.2021
Astrofyzikové ze skupiny LIGO-Virgo-KAGRA Collaboration detekovali dalších 35 případů gravitačních vln od posledního katalogu z října 2020, což poskytlo 90 celkově pozorovaných záznamů gravitačních vln od počátku jejich detekce. Z 35 nově detekovaných případů se zřejmě ve 32 záznamech jednalo s největší pravděpodobností o splynutí černých děr – dvě černé díry se pohybovaly po spirále navzájem kolem sebe až nakonec splynuly v jeden objekt – a ve třech případech se jednalo o kolizi neutronových hvězd s černými dírami. Hmotnosti černých děr se pohybovaly v širokém rozmezí, nejhmotnější z nich měla velikost kolem 90 hmotností našeho Slunce. Několik následných černých děr, které se vytvořily jako důsledek vzájemného splynutí, překročily hranici 100 hmotností Slunce a jsou klasifikovány jako černé díry střední velikosti.
12.11.2021
Kosmická observatoř Lynx X-Ray Observatory, koncipovaná pracovníky Center for Astrophysics (CfA), je zahrnuta v nové sérii budoucích výkonných dalekohledů. Pro třetí desetiletí tohoto století průzkumu vesmíru v oboru astronomie a astrofyziky byla doporučena nová série tří velkých observatoří – neboli kosmických teleskopů – jako vrcholná národní priorita pro budoucí kosmickou astrofyziku. Zaměří se především na oblast rentgenového záření.
30.08.2021
V seznamu našeho pozorovacího programu eruptivních hvězd je zařazena také zákrytová dvojhvězda NSVS 07453183. Věnovali jsme jí výraznou pozornost v období jara 2020 a od listopadu 2020 do června 2021. Fotometrie odhalila zajímavý vývoj fázové světelné křivky, která zaujala i teoretické astrofyziky.
25.03.2021
Ve dnech 5.–8. března 2021 byla naplánovaná pozorovací kampaň eruptivní hvězdy AD Leo. Cílem bylo zajistit fotometrická data případných erupcí u této hvězdy a nasnímat spektra.Prostřednictvím profesora Petra Heinzela a doktora Petra Kabátha byl rezervován Perekův dalekohled na pořizování spekter. Pro zachycení erupcí v různých vlnových délkách bylo zapotřebí zajistit větší počet pozorovatelů. Na výzvu se přihlásilo 8 pozorovatelů ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet, zapojilo se i několik ondřejovských dalekohledů pod patronací Martina Jelínka a Jana Štrobla.
18.01.2021
Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko-slovenské sítě CEMENt, která spojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020. Kromě pozorování se podílíme na samotné koordinaci sítě, kterou v roce 2020 tvořilo 29 kamerových systémů ve 12 aktivních stanicích v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
11.01.2021
Na druhý svátek vánoční 26. 12. 2020, necelou hodinu před půlnocí, mělo dojít v pásu širším než 120 km, který protínal celé Česko, k zákrytu hvězdy UCAC-591-018253 (11,0mag) poměrně velkou planetkou (203) Pompeja (průměr téměř 120 km, 12,4mag). Poslední plánovaný zákryt v roce 2020 nastal téměř přesně podle předpovědi a pro naše stanoviště byl pozitivní. Doba zákrytu ve Valašském Meziříčí byla 9,3 s. Vzhledem k dobrému počasí byli úspěšní i další 4 pozorovatelé z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
06.01.2021
V listopadu bylo překvapivě hodně pozorovacích nocí – celkem 9. Během nich jsme pořídili 14 081 měření proměnných hvězd. Pozornost jsme zaměřili zejména na zákrytovou dvojhvězdu NSVS 07453183 Lyn. Intenzivně jsme se jí věnovali v jarních měsících, protože bylo možné zachytit erupci a doplnit O-C diagram. Určité indicie naznačují, že v blízkosti zákrytové dvojhvězdy se nachází třetí hvězda.
27.04.2021
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
13.11.2020
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
02.11.2020
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
22.09.2020
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
25.08.2020
Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
