velké skromnost.
.jpg)
30.07.2020
Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.
28.07.2020
NASA publikovala nádherné snímky planety Saturn a jejích prstenců, pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem HST. Vesmírný teleskop byl použit k pozorování Saturnu 4. července 2020, kdy byl tento plynný obr vzdálen od Země přibližně 1,35 miliardy kilometrů. Nové snímky byly pořízeny jako součást projektu Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL) v době, kdy na severní polokouli Saturnu panuje léto.
26.07.2020
První helikoptéra, která se pokusí létat na jiné planetě než Země, je zázrakem techniky. Když v pozdním létě odstartuje rover NASA s názvem Mars 2020 Perseverance z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě, průkopnický experiment se poveze s ním: jedná se o důmyslné zařízení Mars Helicopter s názvem Ingenuity (důvtip či vynalézavost). Ingenuity má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu, má však obrovské ambice.
23.07.2020
První čínská sonda Tianwen-1 k Marsu, kterou vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration), se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Start sondy se uskutečnil 23. července 2020, k navedení na oběžnou dráhu by mělo dojít v únoru roku 2021.
20.07.2020
Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.
27.07.2020
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci ČERVNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
07.07.2020
NSVS 2729229 UMaPři studiu literatury o eruptivních hvězdách jsme nalezli možného nového kandidáta – zákrytovou dvojhvězdu NSVS 2729229 UMa. V pořízených spektrech se u ní objevuje emisní čára H alfa, což zpravidla indikuje hvězdy s chromosférickou aktivitou a možnou eruptivní aktivitu. V rozmezí 18.12.2019 – 8.4.2020 byl systém pozorován 16 nocí po dobu 97,2 hodiny.
19.06.2020
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci KVĚTNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
08.06.2020
Od roku 2014 provozuje Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. kamery pro pozorování meteorů, které jsou vybaveny difrakční mřížkou. Tyto observační systémy umožňují zaznamenat spektrum přelétajícího meteoru a rozšířit tak informace o drobném tělesu Sluneční soustavy, které úkaz způsobilo. V roce 2019 pracovala na budově odborného pracoviště čtveřice spektrálních kamer, které sledovaly vybrané části oblohy v různých směrech.
03.06.2020
Měsíc květen nám přinesl osm pozorovacích nocí, kdy jsme mohli pořídit 7170 měření jasnosti proměnných hvězd. Pokračovali jsme v pozorování zákrytové dvojhvězdy ASAS J 083128+1953.1 Cnc, kde od roku 2017 sledujeme vývoj chromosférické aktivity prostřednictvím změn fázové světelné křivky.
11.05.2020
Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.
09.04.2020
Nově jsme zpracovali a uveřejňujeme záznamy přednášek, které zazněly loni na podzim u příležitosti tradičního setkání přátel dobývání vesmíru a příbuzných oborů pod názvem Kosmické technologie a kosmický výzkum.
02.04.2020
Vážení příznivci hvězdárny. I přes uspaný společenský a mnohde i pracovní život se snažíme navázat na naši běžnou činnost a vytváříme pro vás ON-LINE obsah. Pokračujeme ve vydávání našeho programového letáčku s mírně upraveným obsahem. Dále je realizována i činnost astronomického kroužku, který se nyní schází virtuálně každou středu od 15 hodin prostřednictvím video konferencí. Nadále pokračuje příprava zpráv ESO, aktualit z astronomie a kosmonautiky a rubriky o našich astronomických pozorováních.
22.03.2020
Hvězdárna veřejnosti oznamuje, že astronomický kroužek pokračuje ve své činnosti ve formě videokonferencí (Skype). Důvodem jsou vládní nařízení, která fakticky znemožňují činnost kroužku v původní podobě. Nechceme ztratit kontakt se svými příznivci a zároveň chceme splnit závazky, které jsme dali účastníkům a jejich rodičům. Dále si uvědomujeme, že udržení současných sociálních kontaktů bude důležité i pro stav po skončení vládních opatření.
03.12.2019
Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.
31.07.2020
Tato působivá bublina plynu – planetární mlhovina známá pod označením NGC 2899 – svou symetrickou strukturou, krásnými barvami a komplikovanými vzory připomíná motýla. Na novém snímku, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT, jako by se vznášela a poletovala oblohou plnou hvězd. Ještě nikdy nebyl tento objekt vyfotografován v tak jemných detailech dokonce i se slabými okrajovými partiemi.
23.07.2020
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet. Záběry systémů s větším počtem extrasolárních planet jsou dosud ojedinělé a zaznamenat přímo více než jednu exoplanetu obíhající kolem hvězdy podobné Slunci se astronomům zatím nedařilo vůbec. Taková pozorování však mohou vědcům pomoci pochopit, jak se formovaly a vyvíjely planety ve Sluneční soustavě.
30.06.2020
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení – hvězda se zhroutila do černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy. Pokud by tento druhý scénář byl skutečností, jednalo by se o první případ v historii, kdy by se podařilo takový konec života hmotné hvězdy zaznamenat.
02.06.2020
Díky přístrojům Evropské jižní observatoře (ESO) astronomové objevili obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu magnetických skvrn dochází u některých těchto hvězd také k supererupcím – explozivnímu uvolnění energie nastřádané v magnetickém poli, které je milionkrát intenzivnější než podobné sluneční erupce. Výsledky publikované v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy pomohou vědcům lépe pochopit chování těchto podivných hvězd a otevírají dveře k odhalení dalších záhad hvězdné astrofyziky.
20.05.2020
