Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.
V roce 2014 jsme na hvězdárně ve Valašském Meziříčí zahájili projekt fotometrie eruptivních zákrytových dvojhvězd, na kterém spolupracujeme s Astronomickým ústavem AV ČR. Za poslední dva roky jsme získali mnoho zajímavých výsledků, ale zůstává ještě mnoho nevysvětlených záhad této skupiny proměnných hvězd.
V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.
Další, z hlediska počasí, poměrně příjemný měsíc, nabídl 9 pozorovacích nocí, během kterých bylo pořízeno 10 422 měření proměnných hvězd. Kromě tradiční eruptivní hvězdy GJ 3236 jsme se věnovali i jiným zákrytovým dvojhvězdám, jako například WZ Cep, AY Vul, V 1061 Cyg a NSVS 01031772 Cam.
V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573.
V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.
Letošní Perseidy byly mimořádné! Díky setkání planety Země s vlákny relativně nového materiálu z mateřské komety 109/Swift-Tuttle jsme kromě klasického maxima mohli zažít ještě ostré zvýšení aktivity v noci z 11. na 12. srpna. Kromě předpovědi zvýšené aktivity roje vyšlo v inkriminovanou noc i počasí, takže pozorovatelé si opravdu přišli na své.
Druhý prázdninový měsíc byl ve znamení dvou odlišných částí. Zatímco v první polovině měsíce obloha byla spíše zatažená, druhá polovina byla příznivější, což například ocenili i účastníci letošního praktika Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Většina z 11 nocí byla věnována opět po delší přestávce eruptivní zákrytové dvojhvězdě GJ 3236 Cas. Cílem této měsíční kampaně byla kontrola aktivity a četnosti erupcí a také vzhled fázové křivky.
Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.
Krátké noci a relativní nepřízeň počasí mi umožnilo pozorovat šest nocí a získat 5 386 měření proměnných hvězd. Většinu z nich jsem věnoval fotometrii zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam v očekávání erupcí. Bohužel se mi nepodařilo zaznamenat žádnou, ale bylo možné pozorovat změny svítivosti dvojhvězdného systému mimo zákryty. Ty jsou pravděpodobně způsobené eliptičností hvězd. Po delší době jsem získal i jedno minimum zákrytové dvojhvězdy EW Lyr, u které se původně podle analýzy Petra Zascheho měla vyskytovat třetí hvězda, ale v současné době to bude zřejmě jinak. Podrobnější informace o této dvojhvězdě jsou uvedené v následující části článku.
Původním záměrem bylo psát pravidelné články o zachycených spektrech každé tři měsíce. Jelikož však počasí v prvních měsících roku 2016 obecně nepřálo pozorování, rozhodli jsme se udělat přehled za prvních 6 měsíců tohoto roku.