Výsledky pozorování

Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko – Slovenské sítě CEMENt, která propojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali až ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020.

V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci ÚNORU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.

Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.

V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci LEDNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.

Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.

V pondělí 10. 2. 2020 v noci došlo nad Evropou opět k zákrytu hvězdy planetkou Sylvia. Ale oproti pozorování z loňského října jasnější planetka (12,6^mag) zakrývala hvězdu slabší (14,5^mag), takže se jednalo o mnohem náročnější pozorování. Kromě toho v tuto dobu přecházel přes Evropu orkán Sabine (Ciara) a většina pozorovatelů nemohla vzhledem ke špatným povětrnostním podmínkám pozorovat. Ve Valaškém Meziříčí nám však tentokrát (oproti minule) štěstí přálo.

I v tomto měsíci se podařilo pozorovat během pěti nocí některé eruptivní hvězdy i zákrytové dvojhvězdy. Celkem bylo pořízeno 15 972 měření. U dlouhodobě sledované eruptivní hvězdy GJ 3236 byla zaznamenána dvě vzplanutí. Po delší době jsme se vrátili k fotometrii některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Kromě jiného nás zaujala publikace o pulsující proměnné hvězdě T UMi.

V úterý 29. 10. 2019 přibližně 20 minut před světovou půlnocí proletěly přes velkou část Evropy "stín" planetky Sylvia (87) o šířce 440 km a "stíny" jejích dvou měsíců (Romulus a Remus). Planetka zakrývala poměrně jasnou hvězdu (10^mag) TYC 1932-00469-1. Na tento mimořádný úkaz bylo připraveno několik desítek pozorovatelů z více než 10 evropských států - jen do OccultWatcheru bylo přihlášeno 64 stanic. Většině z nich přálo štěstí v podobě jasné oblohy. Menší část takové štěstí neměla, včetně nás.

Během měsíce října bylo možné sledovat noční oblohu sedmkrát a celkem bylo pořízeno 30 482 měření proměnných hvězd. Do hledáčku se podařilo dostat i několik eruptivních hvězd z našeho programu, které předvedly několik zjasnění. Několik nocí jsme věnovali poli s podezřelou zákrytovou dvojhvězdou NSVS 8626028 Vul a u ní objevili novou zákrytovou dvojhvězdu, nyní označenou jako CzeV2560 Vul.

Ve čtvrtek 12. září 2019 krátce po 21. hodině zmizela z oblohy ve Valašském Meziříčí na "dlouhých" 13,5 s hvězda 11,5^mag (UCAC4-409-079265) ze souhvězdí Štítu. Na tuto dobu se před ni totiž dostala planetka hlavního pásu s průměrem 110 km (266) Aline. Tento úkaz bylo připraveno pozorovat a zaznamenat dalších nejméně 22 astronomů. Pouze několik však mělo podobné štěstí jako my a pozitívní zákryt odpozorovali.

První pololetí letošního roku bychom mohli nazvat jako období čekání na další pozitivní pozorování zákrytu hvězdy planetkou, na rozdíl od velice úspěšného závěru roku loňského. Období bez pozitivního pozorování se nám podařilo „ukončit“ tedy až 23. 7. 2019, kdy se podařilo zachytit zákryt hvězdy 11,4^mag (TYC 1205-784-1) planetkou (678) Fredegundis. I přesto, že vyhlídka na pozitivní pozorování tohoto zákrytu nebyla příliš optimistická.

​AD Leonis – spektroskopie a fotometrie eruptivní hvězdy

AD Leonis (Gliese 388) je známý eruptivní červený trpaslík. Nachází se relativně blízko Slunce, ve vzdálenosti asi 16-ti světelných let v souhvězdí Lva. AD Leonis se nachází v H-R diagramu na hlavní posloupnosti jako hvězda spektrální třídy M3.5eV. Jedná se o typickou eruptivní hvězdu.