Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Velké množství slunečního svitu a veder sice přineslo množství příležitostí k pozorování Slunce, ale na druhou stranu se tyto podmínky negativně projevily na kvalitě pozorování. V měsící červenci jsme pokračovali v rutinním snímkování aktivních oblastí v chromosféře, pořizování synoptických snímků Slunce v čáře H-alfa a v čáře CaK vápníku.
Pokračovaly zkoušky dalekohledů s vápníkovým filtrem (CaK) pro pořizování detailních snímků sluneční atmosféry. V tomto článku přinášíme základní informace a pár ukázek z červencocých pozorování.
Parné červencové dny nebyly příliš příjemné, nicméně alespoň během deseti pozorovacích nocí se bylo možné na chvíli ochladit a pořídit 3068 měření. Kromě klasických zákrytových dvojhvězd z dlouhodobého programu jsem začal testovat objekty z projektu DWARF. Jedná se o vybrané zákrytové dvojhvězdy u kterých je podezření, že se v blízkosti mohou vyskytovat další tělesa (trpaslíci nebo exoplanety). Jedním ze systémů je i zákrytová dvojhvězda HW Vir, kterou pozoruji již několik let a výsledky měření již byly publikovány v recenzovaných časopisech.
Tento měsíc se také objevila společná práce publikována v Central European Astrophysical Bulletin č. 37, která se zabývá systémem AV CMi. Jako spoluautor v následujících řádcích uvádím výsledky, které vznikly z podrobné analýzy J. Lišky a M. Zejdy.
Období nejkratších nocí máme za sebou. Jak je v letošním roce již běžné, oblačnost ustoupila pouze v šesti případech v době slunovratu. Během těchto nocí se podařilo získat 2044 pozorování.
Další zajímavou hvězdou, pro kterou byla použita napozorovaná data pro podrobnou analýzu a publikaci, je zákrytová dvojhvězda SW Lyn. Korejští astronomové přichází s řešením 5,8 a 33,9-letých variací, které se objevují v O-C diagramu. Pro tuto hvězdu bylo pořízeno na hvězdárně v letech 2006 – 2013 celkem 25 minim. Následující řádky přináší podrobnosti o tomto zákrytovém systému.
Měsíc červen přinesl o něco lepší počasí, a tak jsme mohli na nově budovaném vzdělávacím a výukovém centru v rámci projektu Se Sluncem společně pozorovat Slunce 18 dní. Díky tomu se nám podařilo zaznamenat 19 aktivních oblastí, několik filamentů, z nichž jeden velký jsme snímali 6 dní. Sledovali jsme jeho vývoj a „přechod“ po slunečním disku až po jeho projekci na okraji disku v podobě protuberance.
Kromě toho jsme v červnu uvítali účastníky dvou akcí z uvedeného projektu, kteří měli možnost využít přístrojů a techniky budovaného centra v rámci vzdělávacích aktivit.
Jedním ze zajímavých a mnohdy i vizuálně atraktivním projevu sluneční aktivity jsou protuberance. Jedná se o oblaka relativně chladné (kolem 10 000 K) převážně vodíkové plazmy v prostředí horké (řádově 1 000 000 K) koróny. Při rutinním pozorování Slunce se nám podařilo 17. června 2013 v ranních hodinách pozorovat eruptivní fázi velké protuberance. Jedná se o stejný útvar, který byl pozorován kolegy z úpické hvězdárny.
Letošní počasí je skutečně velmi nepříznivé a podle předpovědí to asi nebude lepší. Za květen se mi podařilo namířit dalekohledy na noční oblohu pouze čtyřikrát a pořídit 2391 měření proměnných hvězd. Kromě zákrytových dvojhvězd jsem vypomáhal s pozorováním problematické pulzující hvězdy typu RR Lyr Z CVn.
Během letošního roku se objevilo několik publikací o zákrytových dvojhvězdách, kde byla použita data pořízená na naší hvězdárně. Jedním ze zajímavých případů je i systém OO Aql, který se podle poslední analýzy jeví jako atypický čtyřhvězdný systém. Podrobnosti jsou uvedeny v následujících řádcích článku.
Ačkoliv počasí v měsíci květnu pozorování Slunce příliš nepřálo, podařilo se nám napozorovat řadu zajímavých aktivních oblastí. Převážně se pozorovaly projevy sluneční aktivity v chromosféře s cílem zachytit průběh slunečních erupcí. Z tohoto pohledu nám však příroda nepřála.
Kromě toho jsme také testovali nový vápníkový dalekohled v rámci projektu Se Sluncem společně a doufáme, že již brzy bude sloužit svému účelu v běžném provozu.
Dne 16. dubna ve 20:26 UT (21:26 SEČ) přelétl nad územím Slovenska, České republiky a Polska velmi jasný meteor. Vzhledem k mimořádně příznivému počasí nad střední Evropou se jej podařilo zaznamenat z dosud rekordního počtu stanic sítě CEMENT, i dalších stanic v Maďarsku.
Aby bylo možné spočítat parametry dráhy potřebujeme záznamy z nejméně dvou (lépe třech a více) stanic. Tento bolid byl zaznamenán celkem na 16 stanicích.
Nepříznivé počasí během první poloviny měsíce neumožnilo řádné pozorování. Teprve v druhé půlce se situace o něco zlepšila. Celkem během 7 nocí se podařilo získat 5096 měření proměnných hvězd. Kromě jiných jsem se po roce vrátil k měření minim zajímavé zákrytové dvojhvězdy Z Dra.
Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Letošní je však nejkatastrofálnější, v záznamech mám pouze 5 nocí a 3479 měření CCD kamerami. Kromě jiných zákrytových dvojhvězd (jako například NR Cam, EK Com, AM Tau a dalších), se na jarní oblohu vrátila také zákrytová dvojhvězda HW Vir.