Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Jak již jistě víte z předchozích článků Hvězdárna Valašské Meziříčí je od roku 2011 se svými dvěma videokamerami na pozorování meteorů součástí sítě CEMENt, později i databáze EDMOND. Pevné stanoviště pak bylo zřízeno v listopadu 2012 na plošině jižní budovy. Jedná se o dvě kamery, východní a jižní, které jsou zde doposud. Již nějakou dobu se plánovalo, že k těmto dvěma kamerám přibude další, která bude navíc opatřena spektrografem. Díky němu pak budeme moci zjistit daleko více informací o složení meteoritů.
Tento měsíc je tradičně pro pozorovatele krajně nepříjemný z důvodu nejkratších nocí. Tedy konkrétně za sedm nocí bylo pořízeno 5856 měření. Současný program je zaměřen na pozorování trpasličích zákrytových dvojhvězd. Program byl rozšířen o další tři systémy, které ma také v programu astronomický ústav při univerzitě Karlově.
Stanice pro video pozorování meteorů umístěné na jižní budově hvězdárny Valašské Meziříčí jsou v nočních hodinách kromě svého primárního cíle schopné zachycovat i řadu dalších rychlých světelných jevů. Jedním z nich jsou bleskové výboje typu ‚red sprite‘.
Ačkoli se Slunce v průběhu měsíce května stejně jako v předchozím měsíci svou aktivitou příliš nepředvedlo, přece jen bylo pozorování mnohem zajímavější, a to zejména z hlediska zachycených jevů. Mimo pozorování eruptivní protuberance a erupce o mohutnosti M5.2 jsme vyzkoušeli i spektroskopii sluneční skvrny NOAA 12055. V článku přinášíme standardní přehled pozorovaných projevů sluneční aktivity na observatoři Valašské Meziříčí.
V květnu nebylo příliš jasných nocí a tak během dvou z nich, kdy jsem pozoroval, bylo pořízeno 2820 měření. Nadále pokračuji ve sledování eruptivních zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Další zajímavou dvojhvězdou z tohoto programu je v souhvězdí Žirafy systém s označením NSVS 01031772 Cam. Skupina českých astronomů pod vedením doc. Wolfa zveřejnila v roce 2012 publikaci o této dvojhvězdě, ze které vyplývá, že by se mohlo jednat i o trojhvězdný systém, kde třetí složka obíhá s periodou přibližně 11 let a má hmotnost minimálně 65 hmotností Jupitera.
"Erupčně" aktivní zimní měsíce vystřídal klidnější duben. První "sezónní" měsíc pro pozorování Slunce byl v mnohém překvapení i zklamání. Zataženou oblohu střídala většinou vysoká oblačnost, která sebou nesla klidnější atmosféru a tím i hezký obraz.
Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. V prosinci 2013 nebyla sluneční aktivita nijak silná, Slunce si to "vynahradilo", hned z počátku měsíce ledna obří aktivní oblastí, která se udržela na Slunci téměř do konce února a byla pozorovatelná i pouhým okem! Také se nám podařilo napozorovat eruptivní protuberanci, na kterou se můžete podívat nejen ve formě snímků, ale i složeného videa.
Tento měsíc jsem se primárně věnoval trpasličím zákrytovým dvojhvězdám, zejména GJ 3236 Cas a NSVS 1031772 Cam. Během devíti nocí bylo pořízeno 8141 měření. Do pozorovacího programu bylo zapojeno třetí stanoviště s dalekohledem Celestron 280/1725 mm s kamerou G2 4000.
Během fotometrie GJ 3236 Cas byla zaznamenána 17. dubna druhá erupce, která trvala pouze 4 minuty. Díky dostatečnému množství dat se podařilo odhalit variace jasnosti mimo zákryty a erupce s amplitudou 0,05 magnitudy. Vzhledem k tomu, že perioda je naprosto stejná s orbitální, příčinou těchto změn bude rozsáhlá oblast skvrn na jedné z hvězd.
Vzhledem k výjimečnosti těchto událostí se připravuje publikace, kde budou zveřejněny podrobné výsledky. V následujících řádcích je uvedena studie tohoto zákrytového systému z roku 2009
Tento měsíc skutečně překvapil svou vlídností k jasné obloze. Oproti loňskému roku se podařilo za 15 pozorovacích nocí pořídit 12 854 měření proměnných hvězd. Vzhledem k tomu, že končilo pozorovací okno pro souhvězdí Trojúhelník, začátkem měsíce jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě BX Tri. Patří do skupiny systémů, které se sestávají z červených trpaslíků a očekává se u nich kromě zákrytů i aktivita podobná slunečním erupcím.
Tento měsíc celkem příjemně překvapil se svými 10 jasnými nocemi, kdy se mi podařilo získat 12 045 měření proměnných hvězd. Pravidelně jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě typu M BX Tri, u které se objevují variace jasnosti zejména ve filtru V, kdežto ve filtru R nic podobného vidět není. Co může být příčinou není zatím jasné, probíhají konzultace s odborníky na tuto problematiku. Další zajímavou oblastí bylo hvězdné okolí u KV Gem, kde se nachází dvě nedávno objevené nové zákrytové dvojhvězdy, u nichž jsou patrné nečekané a rychlé změny v O-C diagramu. Následující část je věnována další trpasličí eruptivní zákrytové dvojhvězdě, která začíná být nyní pozorovatelná.