Výsledky pozorování

Bolid 20240320_030519 byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 20. 3. 2024 ve 3h5m19,3 ± 0,1s UT. V rámci sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byl bolid zaznamenán přímo na osmi širokoúhlých kamerách. Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí SW a SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Štípa S (CZ, Richard Káčerek), Maruška SW a SE (CZ, Jakub Koukal), Jablonec N (SK, Jakub Kapuš) a Partizánske NW (SK, Hvezdáreň Partizánske).

Zhruba po půlroční odmlce jsme se vrátili k fotometrii chromosféricky aktivní zákrytové dvojhvězdě NSVS 07453183 Lyn. Již první pozorovací noc odhalila změnu tvaru světelné křivky ve fázi po sekundárním minimu (cca fáze 0,6-0,9) oproti stavu v květnu 2023. Je tam patrný pokles zhruba o 0,11 magnitudy. Jedním z možných vysvětlení je vznik nebo vývoj poměrně rozsáhlé hvězdné skvrny během šesti měsíců. Za určitých podmínek můžeme velikost skvrny spočítat.

První pozorování zákrytu v roce 2024 se nám podařilo až 30. ledna. A to rovnou dvou úkazů v odstupu jedné hodiny. První s pozitivním výsledkem (k zákrytu hvězdy u nás došlo), druhé pozorování s výsledkem negativním (svit hvězdy v předpovězený okamžik nepoklesl).

Nízká meteorická aktivita, která začíná po konci aktivity meteorického roje Quadrantid na začátku ledna, neznamená v žádném případě, že jsou pozorovatelé ochuzeni o jasné bolidy. Právě naopak, období tzv. „jarní díry“ bývá prakticky každý rok bohaté na jasné bolidy. Při pohledu na statistiku poměru počtu bolidů a běžných meteorů zjistíme, že toto období není výjimečné absolutním počtem jasných bolidů, ale právě tímto poměrem. A každá taková událost je pak na pozadí nízkých pozorovaných počtů meteorů velmi výrazná. Nejinak tomu bylo i během pozdního večera 28. 1. 2024, kdy severovýchodně od Olomouce proletěl oblohou další jasný bolid.

Jen několik dní po třech jasných bolidech, které byly zaznamenány 27. 12. 2023 přístroji Evropské bolidové sítě, byl nad územím bývalého Československa zaznamenán další jasný bolid. Tento bolid, který proletěl nad moravsko-slovenským pomezím po druhé hodině ranní 9. 1. 2024, byl zaznamenán stanicemi sítí CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) a také stanicemi sítě GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Průlet bolidu byl zaznamenán pěti kamerami sítě CEMeNt, přičemž jedna z nich byla spektroskopická. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. V případě sítě CSmon byl průlet bolidu zaznamenán osmi kamerami. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt a CSmon byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě.

V rámci spolupráce s Astronomickým ústavem Karlovy univerzity a hvězdárny ve Valašském Meziříčí se věnujeme pozorování některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Od roku 2022 se mimo jiné věnujeme fotometrii zákrytové dvojhvězdy s označením 2MASS J04100497+2931023 v souhvězdí Býka. Tato dvojhvězda je zajímavá i tím, že se u ní projevuje chromosférická aktivita ve formě hvězdných erupcí.

Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.

Po delší době jsme se věnovali fotometrii zákrytových dvojhvězd, které jsou v našem seznamu zajímavých objektů. Jedním z nich je zákrytový systém IM Vul, který v součinnosti se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet pozorujeme od roku 2000.

Tento měsíc jsme se zaměřili na fotometrii zákrytových dvojhvězd, které nebyly delší dobu sledovány, a také monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. To umožnilo i velmi příznivé počasí, kdy bylo možné pozorovat tyto objekty po šestnáct jasných nocí.

Zkracující se noci neumožňují dlouhá pozorování, takže během 7 pozorovacích nocí bylo pořízeno 4417 měření. Kromě standardních zákrytových dvojhvězd jsme se věnovali i jarním eruptivním hvězdám, zejména zákrytové dvojhvězdě GU Boo. Kromě této aktivity probíhá dlouhodobé monitorování možné přítomnosti třetí hvězdy.