Výsledky pozorování

Tento měsíc jsme se více věnovali fotometrii zákrytové dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari. Jedná se o systém dvou chladných trpasličích hvězd s oběžnou dobou 0,51508829 dne kolem společného těžiště. Tu jsme zařadili v roce 2014 do programu sledování chromosféricky aktivních hvězd s cílem zaznamenat erupční aktivitu. Protože po několika nocích z roku 2014 jsme nezaznamenali výjimečnou událost, přešli jsme k jiným podobným objektům z našeho seznamu. Nicméně jsme ji občas sledovali v následujících letech i z důvodu získání minim jasnosti během zákrytů. Je podezření, že v systému se může nacházet třetí hvězda, která se projeví v O-C diagramu sinusoidálními změnami. Z počátku se podle měření jevilo, že by se mohlo jednat o hvězdu s oběžnou dobou 315 dní, ale nová pozorování z posledních let tuto možnost zpochybňují. Z tohoto důvodu se tomuto systému budeme v následujících měsících více věnovat.

V září dochází k přechodnému poklesu aktivity meteorických rojů, zvláště ve srovnání se srpnem, kdy je aktivní meteorický roj Perseid a také poměrně silné meteorické roje z antihelionového komplexu s radianty v Kozorohu a Vodnáři. Naopak aktivita sporadického pozadí dosahuje v září a také v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 24 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje v první třetině období meteorický roj zářijových epsilon Perseid (SPE), na konci měsíce pak začíná aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.

Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán každou noc v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti a paradoxně jednou z nejhorších nocí byla právě noc maxima z 12/13.8.2024.

Meteorický roj Perseid patří, společně s lednovými Quadrantidami a prosinco-vými Geminidami, mezi tzv. velkou trojku, tedy mezi 3 nejsilnější pravidelné roje, které můžeme v průběhu roku pozorovat. Ačkoliv titul nejsilnějšího pravidelného meteorického roje patří v současné době Geminidám, pozorování Perseid je atraktivní kvůli maximu v srpnu, kdy je pozorování tohoto roje přece jenom dostupnější nejširší veřejnosti, narozdíl od obou zmíněných zimních rojů. Hvězdárna Valašské Meziříčí se věnuje studiu drah meteorů pomocí videotechniky již od roku 2011 a studiu spekter meteorů pomocí videotechniky od roku 2014. V průběhu července 2024 začala výměna stávajících kamerových systémů pro studium drah meteorů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) za moderní CMOS kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším FHD 2.1 MPx rozlišením. Z tohoto důvodu byly první ostré výsledky rekonstruované sítě očekávány s napětím a nebylo možné najít lepší období pro testování fungování sítě jako celku než právě období aktivity meteorického roje Perseid.

Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno 422 026 jednostaničních meteorů (stav k 31.12.2023), z nichž bylo vypočítáno 70 717 vícestaničních drah meteorů. Od svého založení je architektura sítě založena na CCTV (Closed-Circuit TeleVision) kamerách, které pracují v 0,4 MPx rozlišení a přenos obrazu v PAL (Phase Alternating Line) systému je zajištěn analogovou cestou přes digitální převodník signálu. Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července 2024 začala výměna těchto stávajících kamerových systémů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt za moderní CMOS (Complementary Meta-Oxide-Semiconductor) kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším FHD (Full High-Definition) 2.1 MPx rozlišením.

Jedním z důležitých parametrů analýzy erupcí u chromosféricky aktivních hvězd je určení celkové uvolněné energie. Jednou z metod, kterou jsme použili pro výpočty energií pro GJ 3236, je využití známých parametrů – svítivosti hvězdy a svítivosti erupce. V nové publikaci „A study of flare emission in DV Psc using TESS data“, D. Lahiri, Astrophysic and Space Science, 2023 (dále publikace 189), se objevil kompilát informací o dalších možnostech výpočtu energií erupcí jinými metodami. Můžeme tyto metody mezi sebou porovnat, zda pomocí jiných vzorců získáme podobné výsledky.

Slabý meteorický roj červnových ro-Drakonid (JRD, IAU MDC 0686) byl poprvé popsán v roce 2018 (P. Jenniskens) na základě dráhové analýzy pouhých 23 meteorů tohoto roje. Jedná se o meteorický roj kometárního původu s mateřským tělesem dlouhoperiodickou kometou (skupina komet 1P/Halley) s radiantem v souhvězdí Draka. Meteory tohoto roje tedy nejsou často pozorovány a ještě vzácnější jsou jasné bolidy, jako byl bolid 20240602_204346, který byl pozorován kamerami sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork).

V minulé zprávě jsme popisovali analýzu erupcí pozorovaných u zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas v letech 2015 – 2023. Do grafu vztahu mezi energií erupcí a jejich četností můžeme také započítat i erupce pozorované během šestidenní kampaně na přelomu let 2016-17 pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Pozorovací čas vyjednal Marek Skarka z Astronomického ústavu v Ondřejově během jeho stáže v Maďarsku. Při této kampani bylo zaznamenáno 25 erupcí ve filtru B, pro které můžeme vypočítat celkovou uvolněnou energii. Jako vstupní informace pro výpočet potřebujeme znát celkový zářivý výkon dvojhvězdy (9,09.10²⁴ W), amplitudu zjasnění během erupce a délku trvání erupce.

Na pozadí zuřících poruch v magnetosféře Země způsobených slunečním větrem, které byly nejsilnější od listopadu 2003, byl kamerami sítě CEMeNt zaznamenán 10. 5. 2024 v pozdních večerních hodinách (22h43m23s SELČ) velmi pomalý bolid. Bolid byl zaznamenán dvěma kamerami na Hvězdárně Valašské Meziříčí, kamerami na Hvězdárně Vsetín, Ždánice a Kysucké Nové Mesto a na soukromé stanici v Jablonci u Trnavy. Rovněž bylo zaznamenáno spektrum tohoto poměrně jasného a pomalého meteoru. V kombinaci s probíhající geomagnetickou bouří se tak pozorovatelům naskytl velmi zajímavý pohled na kombinaci obou úkazů probíhajících v atmosféře Země.

Meteorický roj Eta Aquarid patří původem, stejně jako říjnové Orionidy, k nejznámější a nejslavnější kometě – Halleyově. Na rozdíl od Orionid, jejichž radiant vychází nad obzor v pozdních večerních hodinách, radiant Eta Aquarid vychází zhruba tři hodiny před východem Slunce. Proto můžeme pozorovat meteory tohoto roje pouze těsně před svítáním. Právě tak tomu bylo 9. 5. 2024 v brzkých ranních hodinách (4h19m44s SELČ), kdy byl přehledovými kamerami sítě CEMeNt zachycen jasný meteor (bolid), jehož celková ablační dráha přesáhla 98 km. Zachycen byl dvěma kamerami na Hvězdárně Valašské Meziříčí a také kamerami na hvězdárnách Vsetín a Ždánice. Bylo také zachyceno spektrum tohoto jasného meteoru jedním spektrografem na Hvězdárně Valašské Meziříčí, který je v testovacím provozu a poskytuje spektra meteorů ve vysokém rozlišení.