Výsledky pozorování

V tomto měsíci, stejně jako v září, počasí mnoho nepřálo a za pět nocí se podařilo získat 6048 měření jasnosti proměnných hvězd. S nástupem podzimu jsme se začali věnovat zákrytové dvojhvězdě BX Tri, která spadá i do kategorie eruptivně aktivních. Některé aspekty naznačují, že u této soustavy sledujeme zvýšení erupční aktivity.

Tento měsíc z dlouhodobé statistiky patří z pozorovatelského hlediska mezi nejpříznivější. Letošní rok byl z tohoto pohledu skoupý, bylo jasno pouze 5 nocí. Celkem bylo pořízeno 11 710 měření jasnosti proměnných hvězd. Zaměřili jsme se, kromě programu pozorování eruptivních hvězd, na některé zákrytové dvojhvězdy, které nebyly delší dobu sledovány. S odstupem času jsme z výsledků pozorovaných minim mohli doplnit a aktualizovat O-C diagramy, u některých systémů je zajímavý jejich vývoj. O některých se zmíníme v následujících článcích.

Další publikace z pozorování sekčního dalekohledu

Od roku 2018 máme v patronaci vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Jedná se o dalekohled Newton se zrcadlem o průměru 150 mm na montáži EQ5. Snímací kamerou je digitální kamera G2. Možnosti vzdáleného pozorování za několik let využilo mnoho pozorovatelů sekce. Kromě běžného pozorování zákrytových dvojhvězd se podařilo získat jiné zajímavé výsledky. Například v roce 2018 Vojtěch Dienstbier objevil novou pulsující hvězdu typu delta Scuti. Za svoji práci získal cenu v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii Universum.

V období duben a květen 2022 jsme se věnovali fotometrii vybraných zákrytových dvojhvězd. Během 16 dní bylo pořízeno 19 666 měření proměnných hvězd. Ukončili jsme druhý rok monitorování chromosféricky aktivní dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn, výsledky budou zpracovány a máme v přípravě rozsáhlou odbornou publikaci. Další zájmovou zákrytovou dvojhvězdou byla NR Cam, která vykazuje zajímavé změny tvaru světelné křivky a O-C diagram. Je to vedlejší produkt fotometrie tohoto hvězdného pole, jelikož v roce 2019 se podařilo v této oblasti objevit novou eruptivní hvězdu.

Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Potvrdil to i letošní rok, kdy v záznamech máme 15 pozorovacích nocí a 30 906 měření CCD kamerami. Kromě standardního programu pozorování eruptivních hvězd jsme se věnovali opět fotometrii zajímavé zákrytové dvojhvězdy HW Vir.

V tomto období jsme se věnovali pokračování fotometrie eruptivních hvězd – zejména GJ 3236 Cas a NSVS 07453183 Lyn. Za toto období jsme využili 25 jasných nocí a provedli 60075 měření jasnosti proměnných hvězd. U první zmiňované hvězdy jsme se snažili zachytit erupci ve filtrech B, V a R na potvrzení odhadu teploty aktivní oblasti, kde se aktivuje erupce. U druhé zákrytové dvojhvězdy se podařilo zachytit primární i sekundární minimum a zdokumentovat vývoj fázové křivky.

V seznamu našeho pozorovacího programu eruptivních hvězd je zařazena také zákrytová dvojhvězda NSVS 07453183. Věnovali jsme jí výraznou pozornost v období jara 2020 a od listopadu 2020 do června 2021. Fotometrie odhalila zajímavý vývoj fázové světelné křivky, která zaujala i teoretické astrofyziky.

Ve dnech 5.–8. března 2021 byla naplánovaná pozorovací kampaň eruptivní hvězdy AD Leo. Cílem bylo zajistit fotometrická data případných erupcí u této hvězdy a nasnímat spektra.Prostřednictvím profesora Petra Heinzela a doktora Petra Kabátha byl rezervován Perekův dalekohled na pořizování spekter. Pro zachycení erupcí v různých vlnových délkách bylo zapotřebí zajistit větší počet pozorovatelů. Na výzvu se přihlásilo 8 pozorovatelů ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet, zapojilo se i několik ondřejovských dalekohledů pod patronací Martina Jelínka a Jana Štrobla.

Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko-slovenské sítě CEMENt, která spojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020. Kromě pozorování se podílíme na samotné koordinaci sítě, kterou v roce 2020 tvořilo 29 kamerových systémů ve 12 aktivních stanicích v Čechách, na Moravě a na Slovensku.

Na druhý svátek vánoční 26. 12. 2020, necelou hodinu před půlnocí, mělo dojít v pásu širším než 120 km, který protínal celé Česko, k zákrytu hvězdy UCAC-591-018253 (11,0^mag) poměrně velkou planetkou (203) Pompeja (průměr téměř 120 km, 12,4^mag). Poslední plánovaný zákryt v roce 2020 nastal téměř přesně podle předpovědi a pro naše stanoviště byl pozitivní. Doba zákrytu ve Valašském Meziříčí byla 9,3 s. Vzhledem k dobrému počasí byli úspěšní i další 4 pozorovatelé z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.