Výsledky pozorování

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, [1]) a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, [2]) nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network, [3]). Během uplynulých 6 let činnosti doznala síť CEMeNt výrazných změn a také došlo k výraznému růstu celé sítě v důsledku postupného zapojení velkého množství pozorovatelů v České a Slovenské republice. V roce 2016 bylo v činnosti celkem 33 videosystémů pro sledování meteorů, které byly umístěny na 17 pevných stanicích v ČR a SR.

Před časem mi kolega Jirka Liška z Masarykovy univerzity poslal ukázku z databáze SuperWasp světelné křivky zákrytové dvojhvězdy T LMi. Na první pohled bylo vidět několik zjasnění, které vzhledem připomínaly světelné křivky erupcí pozorovaných například u NSVS 01031772 Cam nebo GJ 3236. Proto jsme se rozhodli na tuto hvězdu podrobněji podívat. Podle databáze VSX AAVSO se jedná o zákrytovou dvojhvězdu s periodou oběhu složek 3,019885 dne (HJD 2445397,368) a amplitudou 10,87 – 12,92 magnitudy.

Během konce roku 2016 a počátkem 2017 jsme se věnovali více běžným zákrytovým dvojhvězdám než eruptivním. Dlouhodobé monitorování některých zajímavých zákrytových dvojhvězd odhaluje postupně jejich tajemství. Získané okamžiky minim po vložení do databáze Sekce proměnných hvězd a exoplanet se automaticky zobrazují v O-C bráně a je možné sledovat dlouhodobé změny v těchto systémech. Některé případy pozorované v posledních měsících si popíšeme podrobněji.

V pátek 20. ledna 2017 vyšla v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society publikace o eruptivní zákrytové dvojhvězdě GJ 3236. Ve spolupráci s Astronomickým ústavem UK vznikl v poměrně krátké době odborný článek publikovaný v prestižním zahraničním časopise, na kterém se podíleli aktivní členové sekce proměnných hvězd SPHE a který shrnul dosavadních více než 900 hodin měření této pozoruhodné proměnné hvězdy. Náhlá zjasnění této hvězdy dosahují ve filtru V až 1,3 mag.

Už tradičně vám předkládáme další roční souhrn o pozorování projevů sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí. V roce 2016 byl velmi znatelný pokles aktivity, ale i přesto bylo co pozorovat: tranzit Merkuru přes sluneční disk, eruptivní protuberance, erupce, zajímavé skupiny slunečních skvrn. Nabízíme vám ohlednutí za rokem 2016 včetně galerie těch nejvydařejnějších snímků i animací zajímavých projevů sluneční aktivity.

V roce 2016 jsme završili čtvrtý kompletní rok činnosti dvojice stanic sledujících jižní (S) a východní směr (E). Máme za sebou také první kompletní rok činnosti dvojice plně digitálních spektroskopických systémů postavených na bázi kamery QHY i kamery s úzkým zorným polem (systém NFC). Rovněž jsme otestovali možnosti spektroskopického systému 3. generace postaveného kolem kamery PointGrey s vysokým rozlišením, který byl následně instalován na Kanárských ostrovech.

Jak jsme informovali minulý měsíc, vyhlásili jsme pozorovací kampaň pro eruptivní zákrytovou dvojhvězdu GJ 3236. Během posledního listopadového týdne jsme měli možnost pořídit fotometrická data pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Díky Markovi Skarkovi, který požádal o pozorovací čas, jsme mohli získat data ve filtru B. Vzhledem k tomu, že v případě GJ 3236 se jedná o systém sestávající z červených trpaslíků, je svítivost hvězd poměrně malá a proto pro získání dat ve filtru B je potřeba dalekohled s větším průměrem.

Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.

V roce 2014 jsme na hvězdárně ve Valašském Meziříčí zahájili projekt fotometrie eruptivních zákrytových dvojhvězd, na kterém spolupracujeme s Astronomickým ústavem AV ČR. Za poslední dva roky jsme získali mnoho zajímavých výsledků, ale zůstává ještě mnoho nevysvětlených záhad této skupiny proměnných hvězd.

V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.