Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Během měsíce října bylo možné sledovat noční oblohu sedmkrát a celkem bylo pořízeno 30 482 měření proměnných hvězd. Do hledáčku se podařilo dostat i několik eruptivních hvězd z našeho programu, které předvedly několik zjasnění. Několik nocí jsme věnovali poli s podezřelou zákrytovou dvojhvězdou NSVS 8626028 Vul a u ní objevili novou zákrytovou dvojhvězdu, nyní označenou jako CzeV2560 Vul.
Ve čtvrtek 12. září 2019 krátce po 21. hodině zmizela z oblohy ve Valašském Meziříčí na "dlouhých" 13,5 s hvězda 11,5mag (UCAC4-409-079265) ze souhvězdí Štítu. Na tuto dobu se před ni totiž dostala planetka hlavního pásu s průměrem 110 km (266) Aline. Tento úkaz bylo připraveno pozorovat a zaznamenat dalších nejméně 22 astronomů. Pouze několik však mělo podobné štěstí jako my a pozitívní zákryt odpozorovali.
První pololetí letošního roku bychom mohli nazvat jako období čekání na další pozitivní pozorování zákrytu hvězdy planetkou, na rozdíl od velice úspěšného závěru roku loňského. Období bez pozitivního pozorování se nám podařilo „ukončit“ tedy až 23. 7. 2019, kdy se podařilo zachytit zákryt hvězdy 11,4mag (TYC 1205-784-1) planetkou (678) Fredegundis. I přesto, že vyhlídka na pozitivní pozorování tohoto zákrytu nebyla příliš optimistická.
AD Leonis – spektroskopie a fotometrie eruptivní hvězdy
AD Leonis (Gliese 388) je známý eruptivní červený trpaslík. Nachází se relativně blízko Slunce, ve vzdálenosti asi 16-ti světelných let v souhvězdí Lva. AD Leonis se nachází v H-R diagramu na hlavní posloupnosti jako hvězda spektrální třídy M3.5eV. Jedná se o typickou eruptivní hvězdu.
Ani tento měsíc to nebyla žádná sláva, celkem jsme využili 5 pozorovacích nocí a pořídili 13 403 měření jasností proměnných hvězd. Pozornost byla i tentokrát věnována eruptivním hvězdám. Pomalu nám končí pozorovací okno BX Tri. Ještě je v současné době pozorovatelná nad západním obzorem. 16. února se podařilo zaznamenat druhou erupci u této zákrytové dvojhvězdy. Nastala v 19h31m UT, trvala 13 minut a amplituda zjasnění byla 0,18 magnitudy.
V roce 2018 jsme se opět začali věnovat pozorování zákrytů. Kromě planetkových jsme pozorovali i zákryt měsíce Jupitera i několik totálních zákrytů hvězd Měsícem.
Statistice a výsledkům pozorování se věnuje tento článek.
(Obr.: Zákryt hvězdy planetkou Leda dne 5. 12. 2018 - skrz proměnlivou oblačnost)
Bohužel měsíc leden také nenabídl jasných nocí, pouze třikrát se podařilo nastavit dalekohledy na jasnou oblohu a pořídit celkově 4 264 měření proměnných hvězd. Pokračovali jsme ve fotometrii eruptivních hvězd, bohužel nebylo zaznamenáno žádné zjasnění. V nadcházejícím období se budeme věnovat některým dříve méně sledovaným systémům na nadcházející jarní obloze.
Na noční oblohu se nám vrátilo souhvězdí Trojúhelník a mohli jsme pokračovat v monitorování zákrytové dvojhvězdy BX Tri. Tento systém sledujeme od roku 2014, ale ne tak intenzivně jako jiné chromosféricky aktivní hvězdy.
Další pozitivní pozorování planetkového zákrytu nenechalo na sebe dlouho čekat. Opět ve spolupráci s kolegy ze vsetínské hvězdárny se nám podařilo ještě před svítáním v neděli 18. 11. 2018 získat ze dvou stanovišť záznamy pozitivního pozorování poměrně jasné hvězdy 10,4mag (TYC 2373-01454-1) planetkou 38 Leda. (Obrázek je pouze ilustrativní.)
7. listopadu 2018 nad ránem se nám podařilo napozorovat zajímavý planetkový zákryt dokonce ze dvou stanovišť. Kromě našeho stanoviště v jižní kopuli nám poskytli zázemí i s dalekohledem kolegové ze vsetínské hvězdárny - za čož jim patří obrovský dík. Zákryt byl zajímavý tím, že zakrývaná hvězda (UCAC4-487-041243) 12,0mag měla menší jasnost než planetka 216 Kleopatra, která má sama o sobě docela zvláštní tvar (viz obrázek) a obíhají kolem ní dva satelity.