Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Na Velký pátek 10. 4. 2020 kolem půl desáté (SELČ) večer proletěl napříč celým Českem stín (cca) čtyřicetikilometrové planetky (5638) Deikoon. Na své pouti oblohou planetka (17,1mag) zakryla hvězdu (12,6mag). Shodou několika šťastných náhod se nám na hvězdárně podařilo úkaz odpozorovat, dokonce s pozitivním výsledkem - doba zakrytí hvězdy byla v našem případě 1,5 s. Toto pozorování je velice důležité, neboť to bylo teprve podruhé, kdy byl pozorován zákryt hvězdy touto planetkou (poprvé 23. 2. 2019).
S odstupem času jsme se vrátili k pozorování zákrytových dvojhvězd, které jsou v programu vedené již mnoho let. Zpravidla se jedná o objekty se změnami v O-C diagramu, které mohou být způsobené přenosem hmoty mezi složkami nebo přítomností třetí hvězdy v systému. V březnu jsme měli možnost pozorovat 13 nocí, během nichž bylo pořízeno 26 330 měření jasnosti proměnných hvězd.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci BŘEZNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko – Slovenské sítě CEMENt, která propojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali až ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci ÚNORU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci LEDNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
V pondělí 10. 2. 2020 v noci došlo nad Evropou opět k zákrytu hvězdy planetkou Sylvia. Ale oproti pozorování z loňského října jasnější planetka (12,6mag) zakrývala hvězdu slabší (14,5mag), takže se jednalo o mnohem náročnější pozorování. Kromě toho v tuto dobu přecházel přes Evropu orkán Sabine (Ciara) a většina pozorovatelů nemohla vzhledem ke špatným povětrnostním podmínkám pozorovat. Ve Valaškém Meziříčí nám však tentokrát (oproti minule) štěstí přálo.
I v tomto měsíci se podařilo pozorovat během pěti nocí některé eruptivní hvězdy i zákrytové dvojhvězdy. Celkem bylo pořízeno 15 972 měření. U dlouhodobě sledované eruptivní hvězdy GJ 3236 byla zaznamenána dvě vzplanutí. Po delší době jsme se vrátili k fotometrii některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Kromě jiného nás zaujala publikace o pulsující proměnné hvězdě T UMi.
V úterý 29. 10. 2019 přibližně 20 minut před světovou půlnocí proletěly přes velkou část Evropy "stín" planetky Sylvia (87) o šířce 440 km a "stíny" jejích dvou měsíců (Romulus a Remus). Planetka zakrývala poměrně jasnou hvězdu (10mag) TYC 1932-00469-1. Na tento mimořádný úkaz bylo připraveno několik desítek pozorovatelů z více než 10 evropských států - jen do OccultWatcheru bylo přihlášeno 64 stanic. Většině z nich přálo štěstí v podobě jasné oblohy. Menší část takové štěstí neměla, včetně nás.
Během měsíce října bylo možné sledovat noční oblohu sedmkrát a celkem bylo pořízeno 30 482 měření proměnných hvězd. Do hledáčku se podařilo dostat i několik eruptivních hvězd z našeho programu, které předvedly několik zjasnění. Několik nocí jsme věnovali poli s podezřelou zákrytovou dvojhvězdou NSVS 8626028 Vul a u ní objevili novou zákrytovou dvojhvězdu, nyní označenou jako CzeV2560 Vul.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí