Výsledky pozorování

Jedním z důležitých parametrů analýzy erupcí u chromosféricky aktivních hvězd je určení celkové uvolněné energie. Jednou z metod, kterou jsme použili pro výpočty energií pro GJ 3236, je využití známých parametrů – svítivosti hvězdy a svítivosti erupce. V nové publikaci „A study of flare emission in DV Psc using TESS data“, D. Lahiri, Astrophysic and Space Science, 2023 (dále publikace 189), se objevil kompilát informací o dalších možnostech výpočtu energií erupcí jinými metodami. Můžeme tyto metody mezi sebou porovnat, zda pomocí jiných vzorců získáme podobné výsledky.

Slabý meteorický roj červnových ro-Drakonid (JRD, IAU MDC 0686) byl poprvé popsán v roce 2018 (P. Jenniskens) na základě dráhové analýzy pouhých 23 meteorů tohoto roje. Jedná se o meteorický roj kometárního původu s mateřským tělesem dlouhoperiodickou kometou (skupina komet 1P/Halley) s radiantem v souhvězdí Draka. Meteory tohoto roje tedy nejsou často pozorovány a ještě vzácnější jsou jasné bolidy, jako byl bolid 20240602_204346, který byl pozorován kamerami sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork).

V minulé zprávě jsme popisovali analýzu erupcí pozorovaných u zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas v letech 2015 – 2023. Do grafu vztahu mezi energií erupcí a jejich četností můžeme také započítat i erupce pozorované během šestidenní kampaně na přelomu let 2016-17 pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Pozorovací čas vyjednal Marek Skarka z Astronomického ústavu v Ondřejově během jeho stáže v Maďarsku. Při této kampani bylo zaznamenáno 25 erupcí ve filtru B, pro které můžeme vypočítat celkovou uvolněnou energii. Jako vstupní informace pro výpočet potřebujeme znát celkový zářivý výkon dvojhvězdy (9,09.10²⁴ W), amplitudu zjasnění během erupce a délku trvání erupce.

Na pozadí zuřících poruch v magnetosféře Země způsobených slunečním větrem, které byly nejsilnější od listopadu 2003, byl kamerami sítě CEMeNt zaznamenán 10. 5. 2024 v pozdních večerních hodinách (22h43m23s SELČ) velmi pomalý bolid. Bolid byl zaznamenán dvěma kamerami na Hvězdárně Valašské Meziříčí, kamerami na Hvězdárně Vsetín, Ždánice a Kysucké Nové Mesto a na soukromé stanici v Jablonci u Trnavy. Rovněž bylo zaznamenáno spektrum tohoto poměrně jasného a pomalého meteoru. V kombinaci s probíhající geomagnetickou bouří se tak pozorovatelům naskytl velmi zajímavý pohled na kombinaci obou úkazů probíhajících v atmosféře Země.

Meteorický roj Eta Aquarid patří původem, stejně jako říjnové Orionidy, k nejznámější a nejslavnější kometě – Halleyově. Na rozdíl od Orionid, jejichž radiant vychází nad obzor v pozdních večerních hodinách, radiant Eta Aquarid vychází zhruba tři hodiny před východem Slunce. Proto můžeme pozorovat meteory tohoto roje pouze těsně před svítáním. Právě tak tomu bylo 9. 5. 2024 v brzkých ranních hodinách (4h19m44s SELČ), kdy byl přehledovými kamerami sítě CEMeNt zachycen jasný meteor (bolid), jehož celková ablační dráha přesáhla 98 km. Zachycen byl dvěma kamerami na Hvězdárně Valašské Meziříčí a také kamerami na hvězdárnách Vsetín a Ždánice. Bylo také zachyceno spektrum tohoto jasného meteoru jedním spektrografem na Hvězdárně Valašské Meziříčí, který je v testovacím provozu a poskytuje spektra meteorů ve vysokém rozlišení.

Program pozorování proměnných hvězd na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se v posledních letech věnuje mimo jiné i eruptivním hvězdám. Dlouhodobé monitorování vybraných objektů přináší nové zajímavé poznatky. Konkrétně u zákrytové dvojhvězdy s pozorovanou chromosférickou aktivitou GJ 3236 Cas jsou určité náznaky dlouhodobých změn aktivity, která by mohla být podobná tomu, co pozorujeme u Slunce jako jedenáctiletý cyklus. Je možné také porovnávat aktivitu GJ 3236 Cas se Sluncem.

Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od září roku 2023 došlo ke konsolidaci sítě, která je určená k záznamům meteorů, které umožňují výpočty vícestaničních drah meteorů jak v atmosféře Země, tak také heliocentrických drah meteoroidů ve Sluneční soustavě. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno více než 400 000 jednostaničních meteorů, z nichž bylo vypočítáno necelých 70 000 vícestaničních drah meteorů. Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje video data z pozorování meteorů pocházející z 15 nezávislých národních sítí a 2 nadnárodních databází, které používají rozdílné metody a systémy pro detekci meteorů a rovněž pro výpočet jejich drah.

Bolid 20240320_030519 byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 20. 3. 2024 ve 3h5m19,3 ± 0,1s UT. V rámci sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byl bolid zaznamenán přímo na osmi širokoúhlých kamerách. Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí SW a SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Štípa S (CZ, Richard Káčerek), Maruška SW a SE (CZ, Jakub Koukal), Jablonec N (SK, Jakub Kapuš) a Partizánske NW (SK, Hvezdáreň Partizánske).

Zhruba po půlroční odmlce jsme se vrátili k fotometrii chromosféricky aktivní zákrytové dvojhvězdě NSVS 07453183 Lyn. Již první pozorovací noc odhalila změnu tvaru světelné křivky ve fázi po sekundárním minimu (cca fáze 0,6-0,9) oproti stavu v květnu 2023. Je tam patrný pokles zhruba o 0,11 magnitudy. Jedním z možných vysvětlení je vznik nebo vývoj poměrně rozsáhlé hvězdné skvrny během šesti měsíců. Za určitých podmínek můžeme velikost skvrny spočítat.

První pozorování zákrytu v roce 2024 se nám podařilo až 30. ledna. A to rovnou dvou úkazů v odstupu jedné hodiny. První s pozitivním výsledkem (k zákrytu hvězdy u nás došlo), druhé pozorování s výsledkem negativním (svit hvězdy v předpovězený okamžik nepoklesl).