V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V tomto článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na hvězdárně v měsíci ČERVNU od počátku měření až po současnost. Uvádíme zde pouze některé zajímavé hodnoty teplot a srážek pro přehlednost v několika grafech.
Podrobnější údaje se všemi dostupnými grafy i pro další měsíce naleznete na našich stránkách v sekci "Odborná činnost / Meteorologie", pro červen na následujícím odkaze: ČERVEN.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
Na prvním obrázku je graf průměrných měsíčních teplot. Každý bod znázorňuje průměrnou teplotu za měsíc červen (tj. součet průměrných denních teplot dělený 30 (počtem dní)) pro jeden daný rok - kliknutím na obrázek jej lze zvětšit:
Graf 1 (zdroj dat: ČHMÚ) - průměrné měsíční teploty
"Nejchladnějším" červnem, ve vztahu k průměrné teplotě, byl červen roku 1985 s teplotou 13,4 °C, "nejteplejším" v roce 2019 s teplotou 21,2 °C.
Průměrná teplota má jistou vypovídající hodnotu, nic nám ovšem neříká o průběhu počasí během měsíce. Stejná může být například pro měsíc, kdy byly velké výkyvy (několik dnů byl mráz, ale také potom nadprůměrné teploty) a pro měsíc, kdy teplotní výkyvy byly malé a teploty jen mírné. Průměrné hodnoty zahlazují vliv extrémů.
Průměrná denní teplota je vypočítána jako součet teplot změřených v měřicích termínech (7, 14 a 21 hodin místního SEČ), přičemž hodnota ve 21 hodin se bere dvakrát, děleno 4.
Nejchladnějším červnovým dnem byl 1. 6. 1962 s průměrnou denní teplotou 4,6 °C a nejteplejším 7. 6. 1998 s průměrnou denní teplotou 27,9 °C. Rozdíl průměrných teplot těchto extrémních dnů je 23,3 °C!
Následují obrázek nám ukazuje průběh maximálních hodnot teplot (maximální teplota se měří od 21 hodin předešlého dne do 21 hodin daného dne, ve 2 m) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 2 (zdroj dat: ČHMÚ) - maximální teploty
Nejvyšší červnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 25. 6. 2016 a jeho hodnota je 35,1 °C a jedná se o tzv. "supertropický" den (35 °C a více). Tropické dny (30 °C a více) nejsou v červnu již žádnou výjimkou, hlavně poslední dobou (od roku 2010 se vždy nějaký najde).
Dále je uveden průběh minimálních hodnot teplot (měřených ve 2 m nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 3 (zdroj dat: ČHMÚ) - minimální teploty
Nejnižší červnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen 2. 6. 1977 a jeho hodnota je těsně nad nulou 0,4 °C. Od doby měření se zatím nevyskytl žádný červnový den, kdy by teplota ve 2 m nad zemí klesla pod bod mrazu (nebyl zaznamenán mrazový den).
Pro úplnost ještě uvádíme průběh přízemních minimálních hodnot teplot (měřených v 5 cm nad zemí) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 4 (zdroj dat: ČHMÚ) - přízemní minimální teploty
Je vidět, že se i v červnu vyskytují přízemní mrazíky (v 10 letech).
Nejnižší červnová teplota a tedy teplotní rekord od začátku měření byl naměřen ve dvou dnech a to 3. 6. 1963 a 12. 6. 1984 (jako v případě minimální teploty ve 2 m) a jeho hodnota je -2,2 °C.
Graf 5 znázorňuje měsíční úhrny srážek - kapalné i pevné ("vodní hodnota") dohromady, tj. celkové množství spadlých srážek za měsíc. Množství srážek se udává v milimetrech (= litrech/m2) - kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 5 (zdroj dat: ČHMÚ) - srážkové úhrny
V průběhu let dochází k docela velkým výkyvům. Nejvíce srážek spadlo v červnu 1968 a to 201,9 mm, nejméně v červnu 2003 jen 15,9 mm. Nejvíce srážek za jeden den 66,2 mm spadlo 27. 6. 1982.
Letošní rok (2020) byl druhým s největším množstvím srážek v historii měření se 195,1 mm.
Za celou dobu měření se v červnu nevyskytly dny, kdy by padal sníh.
Kliknutím na obrázek jej můžete zvětšit:
Graf 6 (zdroj dat: ČHMÚ) - sluneční svit
Červen s nejdelším slunečním svitem 317,0 hodiny jsme zaznamenali v roce 2003. Oproti tomu červen s nejkratší dobou slunečního svitu byl zaznamenán v roce 2012 se svitem jen 44,7 hodin (jen od 1. do 14. 6.) - od 15. 6. 2012 bylo odpojeno čidlo kvůli rekonstrukci střechy.
autor: Petr Zelený
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí