Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Tento měsíc skutečně překvapil svou vlídností k jasné obloze. Oproti loňskému roku se podařilo za 15 pozorovacích nocí pořídit 12 854 měření proměnných hvězd. Vzhledem k tomu, že končilo pozorovací okno pro souhvězdí Trojúhelník, začátkem měsíce jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě BX Tri. Patří do skupiny systémů, které se sestávají z červených trpaslíků a očekává se u nich kromě zákrytů i aktivita podobná slunečním erupcím.
Tento měsíc celkem příjemně překvapil se svými 10 jasnými nocemi, kdy se mi podařilo získat 12 045 měření proměnných hvězd. Pravidelně jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě typu M BX Tri, u které se objevují variace jasnosti zejména ve filtru V, kdežto ve filtru R nic podobného vidět není. Co může být příčinou není zatím jasné, probíhají konzultace s odborníky na tuto problematiku. Další zajímavou oblastí bylo hvězdné okolí u KV Gem, kde se nachází dvě nedávno objevené nové zákrytové dvojhvězdy, u nichž jsou patrné nečekané a rychlé změny v O-C diagramu. Následující část je věnována další trpasličí eruptivní zákrytové dvojhvězdě, která začíná být nyní pozorovatelná.
Čtyři pozorovací noci neumožnily soustavnější sledování některých zákrytových hvězd. Během nich bylo získáno 3225 měření. Nadále probíhá monitorování zákrytové dvojhvězdy EP And. Výsledky jsou zatím nejasné, nicméně je na O-C grafu vidět trend zkracování časů, kdy nastávají minima zákrytů, co by důkaz přítomnosti dalšího tělesa. V lednu se nepodařilo další pozorování pole hvězdy IZ Mon, kde jsem objevil v poli novou proměnnou hvězdu, pravděpodobně se bude jednat o pulzující hvězdu. V katalogu objevených českých proměnných hvězd má pořadové číslo 508.
Nadále pokračuje příprava a pozorování některých vybraných zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci a očekává se zde i erupční aktivita. Co je možné očekávat u takových systémů a jaké jsou projevy aktivity, si přiblížíme v článku o systému CM Dra.
V průběhu roku 2013 byl zahájen rádio astronomický experiment s pasivní detekcí odrazů rádiových vln od ionizačních stop prolétajících meteorů. Zdrojem rádiových vln je vysílač GRAVES, který pracuje v kmitočtu 143,05 MH.
Rok 2013 byl v mnoha ohledech velmi úspěšný. Díky rozvojovému projektu přeshraniční spolupráce SR - ČR s názvem Se Sluncem společně bylo modernizováno a dovybaveno zařízení na pozorování Slunce, realizovali jsme tematicky zaměřené akce z oblastí sluneční fyziky. Naopak problémem byla nepřízeň počasí a občas malé i větší technické problémy. V roce 2013 se podařilo ve 123 pozorovacích dnech napozorovat přes 150 aktivních oblastí ve spektrálních čarách vodíku (H-alfa) a vápníku (CaII K) a od podzimu také v kontinuu. Podařilo se nám zachytit i několik zajímavých erupcí.
Rok 2013 je již minulostí a je možné se podívat na rekapitulaci pozorování proměnných hvězd. Ten se zapsal do statistik jako nejhorší co do počtu pozorovacích nocí. Ne že bych opomíjel jasné noci a nechtělo se mi pozorovat, ale počasí bylo loni opravdu velmi skoupé.
Poslední měsíc roku 2013 patřil z pozorovatelského hlediska k průměrným. Za šest nocí bylo získáno 5512 měření zákrytových dvojhvězd. Pokračoval jsem v pozorování zákrytové dvojhvězdy EP And, očekávané výraznější změny v O-C diagramu se zatím nedostavují. Podařilo se také získat minima do projektu DWARF, konkrétně pro hvězdu HS 2231+2441 v souhvězdí Pegasa. Je to jeden z kandidátů na vyhledávání doprovodných těles v systému – hnědých trpaslíků nebo exoplanet. V porovnání s výsledky měření z roku 2012 okamžiky minim nastávají v rozmezí jenom několika sekund, což prozatím nenasvědčuje přítomnosti hmotnějšího tělesa. Jelikož se jedná o slabý systém a minima probíhají velmi rychle, je potřeba pro pozorování dalekohled většího průměru. Podrobnější informace o tomto novém zákrytovém systému přinesla práce R. Ostensen v roce 2007.
Od listopadu 2012 jsou na střeše jižní budovy Hvězdárna Valašské Meziříčí napevno instalovány dva video-systémy pro zaznamenávání přeletů meteorů. V roce 2013 tedy měly naše kamery první možnost zaznamenat celý rok meteorické aktivity z jednoho pevného stanoviště. Pevná instalace kamer navíc umožnila částečnou automatizaci pozorování, což se projevilo na počtu napozorovaných nocí i zachycených meteorů.
V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Doplněno 9. ledna 2014!
Po relativně „erupčně“ klidném září přišel podstatně živější říjen a počátek listopadu. Kupodivu přálo počasí, a i když pozorovací podmínky z hlediska neklidu atmosféry nebyly ideální, podařilo se nám v těchto dvou měsících pořídit snímky celkem 29 aktivních oblastí. Z pohledu počasí byl výrazně lépe vydařený měsíc říjen. Přinášíme pár základních informací o sluneční aktivitě v tomto období a především obrazový materiál.