V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
S odstupem času jsme se vrátili k pozorování zákrytových dvojhvězd, které jsou v programu vedené již mnoho let. Zpravidla se jedná o objekty se změnami v O-C diagramu, které mohou být způsobené přenosem hmoty mezi složkami nebo přítomností třetí hvězdy v systému. V březnu jsme měli možnost pozorovat 13 nocí, během nichž bylo pořízeno 26 330 měření jasnosti proměnných hvězd.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci BŘEZNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko – Slovenské sítě CEMENt, která propojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali až ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci ÚNORU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci LEDNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
V pondělí 10. 2. 2020 v noci došlo nad Evropou opět k zákrytu hvězdy planetkou Sylvia. Ale oproti pozorování z loňského října jasnější planetka (12,6mag) zakrývala hvězdu slabší (14,5mag), takže se jednalo o mnohem náročnější pozorování. Kromě toho v tuto dobu přecházel přes Evropu orkán Sabine (Ciara) a většina pozorovatelů nemohla vzhledem ke špatným povětrnostním podmínkám pozorovat. Ve Valaškém Meziříčí nám však tentokrát (oproti minule) štěstí přálo.
I v tomto měsíci se podařilo pozorovat během pěti nocí některé eruptivní hvězdy i zákrytové dvojhvězdy. Celkem bylo pořízeno 15 972 měření. U dlouhodobě sledované eruptivní hvězdy GJ 3236 byla zaznamenána dvě vzplanutí. Po delší době jsme se vrátili k fotometrii některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Kromě jiného nás zaujala publikace o pulsující proměnné hvězdě T UMi.
V úterý 29. 10. 2019 přibližně 20 minut před světovou půlnocí proletěly přes velkou část Evropy "stín" planetky Sylvia (87) o šířce 440 km a "stíny" jejích dvou měsíců (Romulus a Remus). Planetka zakrývala poměrně jasnou hvězdu (10mag) TYC 1932-00469-1. Na tento mimořádný úkaz bylo připraveno několik desítek pozorovatelů z více než 10 evropských států - jen do OccultWatcheru bylo přihlášeno 64 stanic. Většině z nich přálo štěstí v podobě jasné oblohy. Menší část takové štěstí neměla, včetně nás.
Během měsíce října bylo možné sledovat noční oblohu sedmkrát a celkem bylo pořízeno 30 482 měření proměnných hvězd. Do hledáčku se podařilo dostat i několik eruptivních hvězd z našeho programu, které předvedly několik zjasnění. Několik nocí jsme věnovali poli s podezřelou zákrytovou dvojhvězdou NSVS 8626028 Vul a u ní objevili novou zákrytovou dvojhvězdu, nyní označenou jako CzeV2560 Vul.
Ve čtvrtek 12. září 2019 krátce po 21. hodině zmizela z oblohy ve Valašském Meziříčí na "dlouhých" 13,5 s hvězda 11,5mag (UCAC4-409-079265) ze souhvězdí Štítu. Na tuto dobu se před ni totiž dostala planetka hlavního pásu s průměrem 110 km (266) Aline. Tento úkaz bylo připraveno pozorovat a zaznamenat dalších nejméně 22 astronomů. Pouze několik však mělo podobné štěstí jako my a pozitívní zákryt odpozorovali.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí