Výsledky pozorování

V letošním roce jsme opět pomocí videotechniky pozorovali nejznámější meteorický roj - Perseidy. Poprvé však z pevného stanoviště na střeše jižní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí a se dvěmi kamerami, které pokrývají východní a jižní obzor.

Velké množství slunečního svitu a veder sice přineslo množství příležitostí k pozorování Slunce, ale na druhou stranu se tyto podmínky negativně projevily na kvalitě pozorování. V měsící červenci jsme pokračovali v rutinním snímkování aktivních oblastí v chromosféře, pořizování synoptických snímků Slunce v čáře H-alfa a v čáře CaK vápníku.

Pokračovaly zkoušky dalekohledů s vápníkovým filtrem (CaK) pro pořizování detailních snímků sluneční atmosféry. V tomto článku přinášíme základní informace a pár ukázek z červencocých pozorování.

Parné červencové dny nebyly příliš příjemné, nicméně alespoň během deseti pozorovacích nocí se bylo možné na chvíli ochladit a pořídit 3068 měření. Kromě klasických zákrytových dvojhvězd z dlouhodobého programu jsem začal testovat objekty z projektu DWARF. Jedná se o vybrané zákrytové dvojhvězdy u kterých je podezření, že se v blízkosti mohou vyskytovat další tělesa (trpaslíci nebo exoplanety). Jedním ze systémů je i zákrytová dvojhvězda HW Vir, kterou pozoruji již několik let a výsledky měření již byly publikovány v recenzovaných časopisech.

Tento měsíc se také objevila společná práce publikována v Central European Astrophysical Bulletin č. 37, která se zabývá systémem AV CMi. Jako spoluautor v následujících řádcích uvádím výsledky, které vznikly z podrobné analýzy J. Lišky a M. Zejdy. 

Období nejkratších nocí máme za sebou. Jak je v letošním roce již běžné, oblačnost ustoupila pouze v šesti případech v době slunovratu. Během těchto nocí se podařilo získat 2044 pozorování.

Další zajímavou hvězdou, pro kterou byla použita napozorovaná data pro podrobnou analýzu a publikaci, je zákrytová dvojhvězda SW Lyn. Korejští astronomové přichází s řešením 5,8 a 33,9-letých variací, které se objevují v O-C diagramu. Pro tuto hvězdu bylo pořízeno na hvězdárně v letech 2006 – 2013 celkem 25 minim. Následující řádky přináší podrobnosti o tomto zákrytovém systému.

Měsíc červen přinesl o něco lepší počasí, a tak jsme mohli na nově budovaném vzdělávacím a výukovém centru v rámci projektu Se Sluncem společně pozorovat Slunce 18 dní. Díky tomu se nám podařilo zaznamenat 19 aktivních oblastí, několik filamentů, z nichž jeden velký jsme snímali 6 dní. Sledovali jsme jeho vývoj a „přechod“ po slunečním disku až po jeho projekci na okraji disku v podobě protuberance.

Kromě toho jsme v červnu uvítali účastníky dvou akcí z uvedeného projektu, kteří měli možnost využít přístrojů a techniky budovaného centra v rámci vzdělávacích aktivit.

Jedním ze zajímavých a mnohdy i vizuálně atraktivním projevu sluneční aktivity jsou protuberance. Jedná se o oblaka relativně chladné (kolem 10 000 K) převážně vodíkové plazmy v prostředí horké (řádově 1 000 000 K) koróny. Při rutinním pozorování Slunce se nám podařilo 17. června 2013 v ranních hodinách pozorovat eruptivní fázi velké protuberance. Jedná se o stejný útvar, který byl pozorován kolegy z úpické hvězdárny.

Letošní počasí je skutečně velmi nepříznivé a podle předpovědí to asi nebude lepší. Za květen se mi podařilo namířit dalekohledy na noční oblohu pouze čtyřikrát a pořídit 2391 měření proměnných hvězd. Kromě zákrytových dvojhvězd jsem vypomáhal s pozorováním problematické pulzující hvězdy typu RR Lyr Z CVn.
Během letošního roku se objevilo několik publikací o zákrytových dvojhvězdách, kde byla použita data pořízená na naší hvězdárně. Jedním ze zajímavých případů je i systém OO Aql, který se podle poslední analýzy jeví jako atypický čtyřhvězdný systém. Podrobnosti jsou uvedeny v následujících řádcích článku.

Ačkoliv počasí v měsíci květnu pozorování Slunce příliš nepřálo, podařilo se nám napozorovat řadu zajímavých aktivních oblastí. Převážně se pozorovaly projevy sluneční aktivity v chromosféře s cílem zachytit průběh slunečních erupcí. Z tohoto pohledu nám však příroda nepřála.

Kromě toho jsme také testovali nový vápníkový dalekohled v rámci projektu Se Sluncem společně a doufáme, že již brzy bude sloužit svému účelu v běžném provozu.

Dne 16. dubna ve 20:26 UT (21:26 SEČ) přelétl nad územím Slovenska, České republiky a Polska velmi jasný meteor. Vzhledem k mimořádně příznivému počasí nad střední Evropou se jej podařilo zaznamenat z dosud rekordního počtu stanic sítě CEMENT, i dalších stanic v Maďarsku.

Aby bylo možné spočítat parametry dráhy potřebujeme záznamy z nejméně dvou (lépe třech a více) stanic. Tento bolid byl zaznamenán celkem na 16 stanicích.

Nepříznivé počasí během první poloviny měsíce neumožnilo řádné pozorování. Teprve v druhé půlce se situace o něco zlepšila. Celkem během 7 nocí se podařilo získat 5096 měření proměnných hvězd. Kromě jiných jsem se po roce vrátil k měření minim zajímavé zákrytové dvojhvězdy Z Dra.