Výsledky pozorování

Nízká meteorická aktivita, která začíná po konci aktivity meteorického roje Quadrantid na začátku ledna, neznamená v žádném případě, že jsou pozorovatelé ochuzeni o jasné bolidy. Právě naopak, období tzv. „jarní díry“ bývá prakticky každý rok bohaté na jasné bolidy. Při pohledu na statistiku poměru počtu bolidů a běžných meteorů zjistíme, že toto období není výjimečné absolutním počtem jasných bolidů, ale právě tímto poměrem. A každá taková událost je pak na pozadí nízkých pozorovaných počtů meteorů velmi výrazná. Nejinak tomu bylo i během pozdního večera 28. 1. 2024, kdy severovýchodně od Olomouce proletěl oblohou další jasný bolid.

Jen několik dní po třech jasných bolidech, které byly zaznamenány 27. 12. 2023 přístroji Evropské bolidové sítě, byl nad územím bývalého Československa zaznamenán další jasný bolid. Tento bolid, který proletěl nad moravsko-slovenským pomezím po druhé hodině ranní 9. 1. 2024, byl zaznamenán stanicemi sítí CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) a také stanicemi sítě GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Průlet bolidu byl zaznamenán pěti kamerami sítě CEMeNt, přičemž jedna z nich byla spektroskopická. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. V případě sítě CSmon byl průlet bolidu zaznamenán osmi kamerami. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt a CSmon byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě.

V rámci spolupráce s Astronomickým ústavem Karlovy univerzity a hvězdárny ve Valašském Meziříčí se věnujeme pozorování některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Od roku 2022 se mimo jiné věnujeme fotometrii zákrytové dvojhvězdy s označením 2MASS J04100497+2931023 v souhvězdí Býka. Tato dvojhvězda je zajímavá i tím, že se u ní projevuje chromosférická aktivita ve formě hvězdných erupcí.

Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.

Po delší době jsme se věnovali fotometrii zákrytových dvojhvězd, které jsou v našem seznamu zajímavých objektů. Jedním z nich je zákrytový systém IM Vul, který v součinnosti se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet pozorujeme od roku 2000.

Tento měsíc jsme se zaměřili na fotometrii zákrytových dvojhvězd, které nebyly delší dobu sledovány, a také monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. To umožnilo i velmi příznivé počasí, kdy bylo možné pozorovat tyto objekty po šestnáct jasných nocí.

Zkracující se noci neumožňují dlouhá pozorování, takže během 7 pozorovacích nocí bylo pořízeno 4417 měření. Kromě standardních zákrytových dvojhvězd jsme se věnovali i jarním eruptivním hvězdám, zejména zákrytové dvojhvězdě GU Boo. Kromě této aktivity probíhá dlouhodobé monitorování možné přítomnosti třetí hvězdy.

Po delší době jsme se začali opět věnovat zákrytovým dvojhvězdám, kde se v jejich blízkosti nachází s velkou pravděpodobností třetí hvězda. To se projeví v O-C diagramu jako periodické změny v pozorovaných a předpovězených okamžicích minim. Z pozorování jsme mohli doplnit O-C diagramy pro NSVS 01031772 Cam, NSVS 10653195 Ser, NSVS 01286630 Dra a GU Boo.

Výsledky intenzivní fotometrie zákrytové dvojhvězdy NSVS 07453183 Lyn v letech 2019-2022 vyústily v publikaci, která byla uveřejněna v lednu 2023 v prestižním časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. V průběhu čtyř let bylo pořízeno 621 hodin pozorování, které potvrdilo přítomnost třetí hvězdy s periodou oběhu 425 dní, pravděpodobný objev čtvrté hvězdy v systému s periodou 12 let a rychlé změny ve fotosféře a chromosféře vlivem driftu velkých hvězdných skvrn. Výsledky poukazují na fakt, že pozorováním celých světelných křivek zákrytových dvojhvězd se podaří objevit jevy, které by jinak unikly pozornosti. V následujícím odstavci uvádíme podrobnější informace z uvedené publikace. 

Ačkoliv jsme v období nejdelších nocí z celého roku, počasí nám využít tuto možnost příliš neposkytlo. Za období listopad – prosinec jsme pozorovali 12 nocí a pořídili 6365 měření jasnosti proměnných hvězd. Program se zaměřil na zákrytové dvojhvězdy, které již nebyly delší dobu pozorovány. Cílem byla aktualizace jejich O-C diagramu.