Výsledky pozorování

Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje data z videopozorování meteorů od roku 2001. Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD nebo CMOS technologie, a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND, která byla založena v roce 2011.

V průběhu poměrně dlouhé doby existence prošla síť CEMeNt překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se nachází širokoúhlé systémy a spektrografy. Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů.

Síť CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byla založena v roce 2010 jako amatérská platforma pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Již od počátku existence byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s dalšími podobnými amatérskými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Cílem sítě CEMeNt je v současné době produkování přesných drah meteorů společně s atraktivními snímky a záběry meteorů v HD formátu. Ke zjištění maximálního množství informací o meteorickém materiálu jsou využívány spektrografy, přičemž cílem je provázat reálná spektra meteorů se spektry meteoritů získaných měřením v laboratoři.

Jedním z algoritmů, díky kterým zaznamenávají kamery v síti CEMeNt (Central European Meteor Network) meteory, je detekce pohybu v zorném poli. Díky tomu je možné občas sledovat záznamy průletu rozličných živočichů, například z třídy ptáků a také samozřejmě z třídy hmyzu. Často bývají zaznamenány i průlety různých družic, na některých záznamech je v jednom okamžiku v zorném poli i více jak 10 umělých družic Země. Na konci roku 2024, v nocích mezi 25. 12. a 29. 12., byla ovšem zaznamenána velmi zvláštní družice, jejíž identifikace nebyla jednoduchá a která zaujala na první pohled velmi zvláštní dráhou.

V listopadu pokračuje nárůst aktivity meteorických rojů, který vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivita sporadického pozadí v listopadu začíná klesat do svého minima v jarním měsících. Listopad byl z hlediska počasí opět velmi příznivý, ve 24 nocích se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network). Pozorovací podmínky v listopadu tak navázaly na předchozí měsíce, které byly rovněž velmi příznivé. Na některých níže položených stanicích se ovšem začal projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt měl nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Leonid (LEO), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.

V říjnu začíná nárůst aktivity meteorických rojů, který pokračuje v listopadu a vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivita sporadického pozadí dosahuje v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Pozorovací podmínky v říjnu tak navázaly na předchozí dva měsíce, které byly rovněž velmi příznivé. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 25 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti, případně částečně rušená vysokou oblačností. Na některých níže položených stanicích se ovšem začíná projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Orionid (ORI), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.

Chemická analýza plazmatu meteorů a její chování při vstupu meteoroidů do atmosféry Země je náročnou vědeckou disciplínou. Když meteoroidy vstoupí do atmosféry Země s rychlostí v rozmezí 3,5 až 72,5 km/s, okamžitě začnou interagovat s nejvyššími vrstvami atmosféry, většinou ve výškách mezi 80 až 125 km. Srážky s molekulami atmosféry při sestupu tělesa rozptýlí vysokou kinetickou energii a vedou k rychlému povrchovému ohřevu, následné povrchové ablaci, expanzi par vysokou rychlostí a nakonec vedou k rozpadu tělesa. Během ablačního procesu expandující páry vyvolávají vysokoteplotní plazmovou kouli a také stopu meteoru. Cílem laboratorní spektroskopie meteoritů pomocí LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy) metody je provázat spektra skutečných meteoritů s meteory, které zaniknou při svém průletu atmosférou, a není tedy k dispozici jejich chemická analýza. Tento postup by měl umožnit vytvoření katalogu spekter meteoritů a jejich následné přiřazení ke spektrům meteorů, které v důsledku ablace zanikly v atmosféře.

Tento měsíc jsme se více věnovali fotometrii zákrytové dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari. Jedná se o systém dvou chladných trpasličích hvězd s oběžnou dobou 0,51508829 dne kolem společného těžiště. Tu jsme zařadili v roce 2014 do programu sledování chromosféricky aktivních hvězd s cílem zaznamenat erupční aktivitu. Protože po několika nocích z roku 2014 jsme nezaznamenali výjimečnou událost, přešli jsme k jiným podobným objektům z našeho seznamu. Nicméně jsme ji občas sledovali v následujících letech i z důvodu získání minim jasnosti během zákrytů. Je podezření, že v systému se může nacházet třetí hvězda, která se projeví v O-C diagramu sinusoidálními změnami. Z počátku se podle měření jevilo, že by se mohlo jednat o hvězdu s oběžnou dobou 315 dní, ale nová pozorování z posledních let tuto možnost zpochybňují. Z tohoto důvodu se tomuto systému budeme v následujících měsících více věnovat.

V září dochází k přechodnému poklesu aktivity meteorických rojů, zvláště ve srovnání se srpnem, kdy je aktivní meteorický roj Perseid a také poměrně silné meteorické roje z antihelionového komplexu s radianty v Kozorohu a Vodnáři. Naopak aktivita sporadického pozadí dosahuje v září a také v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 24 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje v první třetině období meteorický roj zářijových epsilon Perseid (SPE), na konci měsíce pak začíná aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.

Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán každou noc v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti a paradoxně jednou z nejhorších nocí byla právě noc maxima z 12/13.8.2024.