Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V průběhu roku 2013 byl zahájen rádio astronomický experiment s pasivní detekcí odrazů rádiových vln od ionizačních stop prolétajících meteorů. Zdrojem rádiových vln je vysílač GRAVES, který pracuje v kmitočtu 143,05 MH.
Rok 2013 byl v mnoha ohledech velmi úspěšný. Díky rozvojovému projektu přeshraniční spolupráce SR - ČR s názvem Se Sluncem společně bylo modernizováno a dovybaveno zařízení na pozorování Slunce, realizovali jsme tematicky zaměřené akce z oblastí sluneční fyziky. Naopak problémem byla nepřízeň počasí a občas malé i větší technické problémy. V roce 2013 se podařilo ve 123 pozorovacích dnech napozorovat přes 150 aktivních oblastí ve spektrálních čarách vodíku (H-alfa) a vápníku (CaII K) a od podzimu také v kontinuu. Podařilo se nám zachytit i několik zajímavých erupcí.
Rok 2013 je již minulostí a je možné se podívat na rekapitulaci pozorování proměnných hvězd. Ten se zapsal do statistik jako nejhorší co do počtu pozorovacích nocí. Ne že bych opomíjel jasné noci a nechtělo se mi pozorovat, ale počasí bylo loni opravdu velmi skoupé.
Poslední měsíc roku 2013 patřil z pozorovatelského hlediska k průměrným. Za šest nocí bylo získáno 5512 měření zákrytových dvojhvězd. Pokračoval jsem v pozorování zákrytové dvojhvězdy EP And, očekávané výraznější změny v O-C diagramu se zatím nedostavují. Podařilo se také získat minima do projektu DWARF, konkrétně pro hvězdu HS 2231+2441 v souhvězdí Pegasa. Je to jeden z kandidátů na vyhledávání doprovodných těles v systému – hnědých trpaslíků nebo exoplanet. V porovnání s výsledky měření z roku 2012 okamžiky minim nastávají v rozmezí jenom několika sekund, což prozatím nenasvědčuje přítomnosti hmotnějšího tělesa. Jelikož se jedná o slabý systém a minima probíhají velmi rychle, je potřeba pro pozorování dalekohled většího průměru. Podrobnější informace o tomto novém zákrytovém systému přinesla práce R. Ostensen v roce 2007.
Od listopadu 2012 jsou na střeše jižní budovy Hvězdárna Valašské Meziříčí napevno instalovány dva video-systémy pro zaznamenávání přeletů meteorů. V roce 2013 tedy měly naše kamery první možnost zaznamenat celý rok meteorické aktivity z jednoho pevného stanoviště. Pevná instalace kamer navíc umožnila částečnou automatizaci pozorování, což se projevilo na počtu napozorovaných nocí i zachycených meteorů.
V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Doplněno 9. ledna 2014!
Po relativně „erupčně“ klidném září přišel podstatně živější říjen a počátek listopadu. Kupodivu přálo počasí, a i když pozorovací podmínky z hlediska neklidu atmosféry nebyly ideální, podařilo se nám v těchto dvou měsících pořídit snímky celkem 29 aktivních oblastí. Z pohledu počasí byl výrazně lépe vydařený měsíc říjen. Přinášíme pár základních informací o sluneční aktivitě v tomto období a především obrazový materiál.
V roce 2011 dokončila Hvězdárna Valašské Meziříčí realizaci projektu KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů). V jeho rámci byly otestovány a zprovozněny dva jednoduché systémy na video-pozorování meteorů. Zároveň se hvězdárna zapojila do evropské spolupráce na tomto poli pod hlavičkou středoevropské sítě CEMENT a později nově ustavené evropské databáze drah meteoroidů - EDMOND.
Pozorovatelsky nepříliš přívětivý měsíc se zapsal do archivu šesti jasnými nocemi a 4000 měřeními zákrytových dvojhvězd. Hlavní těžiště zájmu bylo na systému EP And, kdy se snažím získat co nejvíce minim v řadě na potvrzení krátkodobé variace 1,834 roku. Zatím se podařilo sledovat období kolem 50 dní, nějaké náznaky změn tu jsou. Taktéž další zajímavé systémy v souhvězdí Andromedy – V 483 And a CN And si zasloužily pozornost. U V 483 And je nejasná hodnota periody i stanovené primární či sekundární minima.
Další zajímavou zákrytovou dvojhvězdou se stala XZ And díky nové publikaci autora Y.G. Yanga v New Astronomy, kde byla citována moje data získaná v roce 2011.
Z hlediska pozorovatelského to nebyl tak špatný měsíc, za osm nocí jsem pořídil 11 787 měření zákrytových dvojhvězd. Část pozorovacího času jsem věnoval poli s proměnnou EM Lac se dvěmi novými proměnnými CzeV 475 a 480 pro zpřesnění periody. Dále jsem se věnoval zanedbaným zákrytovým dvojhvězdám se zajímavým průběhem O-C diagramu.
Při pročítání literatury jsem narazil na citaci našich pozorování dvojhvězdy EP And v práci Jae Woo Lee z letošního roku. Podrobnější informace následují v dalším odstavci. Protože je nyní ideální období pro pozorování souhvězdí Andromedy, pokusím se získat co nejvíce minim pro tuto hvězdu pro potvrzení krátkodobé variace s periodou 1.834 roku, což má být způsobeno jedním ze dvou dalších těles u EP And.