V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Meziplanetární hmota představuje veškerou látku, která se nachází (jak již sám název napovídá) v prostoru „mezi planetami“; jedná se tedy o malá tělesa Sluneční soustavy, meziplanetární prach i plyn. V užším slova smyslu je tento pojem chápán jako skupina tří typů malých objektů s odlišnými vlastnostmi a projevy:
![]() |
![]() |
![]() |
Z dnešního pohledu je rozdíl mezi některými zástupci těchto skupin těles spíše „vývojový“. Známe komety s mírnou občasnou aktivitou (obvykle je nelze odlišit od planetek); známe planetky na typicky kometárních drahách (během života komety dochází k poklesu a zániku aktivity jádra); dle nových poznatků mohou být tělesa za drahou Neptunu po fyzikální stránce spíše velkými kometárními jádry, ty největší objekty se pak svou povahou blíží charakteristice vzdálených trpasliších planet (Pluto); meteoroidy lze pak považovat za závěrečné vývojové stadium – jedná se o částice uvolněné v důsledku kometární aktivity, při vzájemných srážkách malých těles nebo vyvržené při dopadu malého tělesa na planety (nebo jejich měsíce).