Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.
Krátké noci a relativní nepřízeň počasí mi umožnilo pozorovat šest nocí a získat 5 386 měření proměnných hvězd. Většinu z nich jsem věnoval fotometrii zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam v očekávání erupcí. Bohužel se mi nepodařilo zaznamenat žádnou, ale bylo možné pozorovat změny svítivosti dvojhvězdného systému mimo zákryty. Ty jsou pravděpodobně způsobené eliptičností hvězd. Po delší době jsem získal i jedno minimum zákrytové dvojhvězdy EW Lyr, u které se původně podle analýzy Petra Zascheho měla vyskytovat třetí hvězda, ale v současné době to bude zřejmě jinak. Podrobnější informace o této dvojhvězdě jsou uvedené v následující části článku.
Původním záměrem bylo psát pravidelné články o zachycených spektrech každé tři měsíce. Jelikož však počasí v prvních měsících roku 2016 obecně nepřálo pozorování, rozhodli jsme se udělat přehled za prvních 6 měsíců tohoto roku.
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy identifikace chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země. Nicméně v období výskytu bouřkové činnosti se cíle pozorování mohou změnit a spektrografy mohou zaznamenat spektra elektrostatických výbojů – blesků. Tak tomu bylo i během bouřky ve večerních hodinách dne 19. 6. 2016.
Mimo běžná pozorování projevů sluneční aktivity jsme měli možnost v měsíci květnu zaznamenat i pozorování unikátního úkazu - tranzitu Merkuru, tedy přechodu naší nejmenší planety přes sluneční disk. V květnovém článku Vám kromě běžného přehledu představíme i animace jako vizuální výstup z on-line pozorování z nižší i vyšší chromosféry, v celkovém pohledu i detailu. Z pohledu rutinních pozorování se jednalo spíše o podprůměrný měsíc, jelikož jsme pozorovali pouze 11 dnů. Přesto se nám podařilo zaznamenat velmi zdařilé série snímků aktivních oblastí.
Noci se zkracují a souhvězdí Kasiopei je nízko nad severním obzorem, tudíž jsem přerušil soustavné pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 a začal se věnovat jiným hvězdám. Během 10 nocí bylo pořízeno 10 051 měření proměnných hvězd. Kromě jiných zajímavých výsledků se podařilo v poli LR Cam objevit novou zákrytovou proměnnou hvězdu typu EB.
Dubnové počasí letos nebylo tak aprílové jako v minulých letech, bohužel se nám podařilo pozorovat díky meteorologickým podmínkám jen čtrnáct dní. I přes klesající aktivitu (nejmohutnější sluneční erupce dosáhla hodnoty M6.7, jinak se drží až na výjimky pod hodnotou C3.0) stále pozorujeme a sledujeme dění na naší nejbližší hvězdě. Ukázky z pozorování projevů sluneční aktivity najdete pod článkem.
Dubnový měsíc byl věnován fotometrii GJ 3236 všemi dostupnými dalekohledy. Bylo to z důvodu experimentu zachycení případných erupcí souběžně v různých filtrech. Vzhledem k tomu, že erupce trvají poměrně krátkou dobu, není možné tyto jevy pozorovat jedním dalekohledem a měnit filtry a mít dostatečné pokrytí světelné křivky. Impulsem k této kampani byla publikace o podobné eruptivní zákrytové dvojhvězdě YY Gem, která vznikla na základě pozorování z roku 2012 (Bruce L. Gary - Photometric Monitoring by Amateurs in Support of a YY Gem Professional Observing Project).
Poslední měsíce nepřejí jasným nocím, nejinak tomu bylo i v březnu. Tento měsíc patří podle dlouhodobého sledování k měsícům, kdy zpravidla bývá jasno patnáct a více nocí. Letos vyšlo pouze pět nocí, celkem bylo pořízeno 5419 měření. Podařilo se nám zachytit jednu erupci u GJ 3236 17. března a to na dvou observatořích – ve Valašském Meziříčí a Trhových Sviných. V okolí zákrytové dvojhvězdy HP Aur byly objeveny dvě nové proměnné hvězdy s pořadovými čísly Cze V 841 a Cze V 842 Aur.
Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. Letošní zima byla co do počtu jasných dnů opravdu slabá. Z prosince máme jen jeden pozorovací den a leden s únorem to se svými třemi a dvěmi jasnými dny příliš nevylepšil. Sluneční aktivita je oproti zářijové a říjnové trochu nižší zejména v počtu skvrn. Mohutnost erupcí se mimo března zatím stále drží nad hodnotu M1.1.