Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a další organizace ve spolupráci se členy Společnosti pro meziplanetární hmotu, z. s. (SMPH) se dlouhodobě podílí na koordinovaném sledování aktivity meteorických rojů pomocí videotechniky v rámci česko-slovenské sítě CEMENt. Nad ránem 19. listopadu, přesněji v čase 4:46:47 SEČ, spatřila (díky jasnému počasí) řada náhodných pozorovatelů v celé střední Evropě zeleně zářící objekt pomalu se pohybující hvězdnou oblohou – jednalo se o jasný meteor označovaný jako bolid. Objekt se podařilo v rámci naší sítě zachytit na několika videozáznamech, konkrétně na stanicích Bad Elster, Hvězdárna Karlovy Vary, Trhové Sviny, Těrlicko a také Hvězdárna Valašské Meziříčí.
První dvě jmenované stanice velmi dobře zaznamenaly počáteční fázi a značnou část letu bolidu, těleso však zmizelo z dohledu nízko nad obzorem dříve, než pohaslo. Zbylé tři stanice shodně zaznamenaly jen část dráhy bolidu, moravské dokonce jen velmi krátké měřitelné úseky – videozáznamy nezachycují ani počátek ani konec úkazu, což velmi znesnadňuje výpočty polohy objektu i dráhy ve Sluneční soustavě. Objekt byl navíc velmi jasný, zvláště v závěrečné fázi letu se štěpil a výrazně měnil jasnost, což měření především dat z moravských stanic dále znesnadňuje. Proto následující čísla berte jako hrubá a orientační.
![]() |
![]() |
![]() |
Náhled záznamu ze stanice Bad Elster. (video) |
Náhled záznamu ze stanice Karlovy Vary. (video) |
Náhled záznamu ze stanice Trhové Sviny. (video) |
![]() |
![]() |
|
Náhled záznamu ze stanice Valašské Meziříčí. (video) |
Náhled záznamu ze stanice Těrlicko. (video) |
Těleso vstoupilo do atmosféry rychlostí asi 14 km/s. Pro většinu pozorovatelů z ČR se pohybovalo nad jihovýchodním až jižním obzorem. Viditelná dráha v atmosféře byla našimi kamerami poprvé zaznamenána ve výšce asi 90 km přibližně nad městem Furt im Wald nedaleko česko-německé hranice a dále kopírovala hřeben Šumavy. Po letu dlouhém přes 200 km byl bolid našimi kamerami naposledy registrován severně od rakouského města Weidhofen an der Ybbs, v té době se nacházel ve výšce asi 35 km. Tuto dráhu těleso urazilo za necelých 15 s. Podle údajů na stránkách IMO byl bolid hojně sledován především v Rakousku a podle dostupných pozorování pokračoval dále v letu atmosférou patrně až do oblasti východního okraje Alp severně od města Kindberg (uletěl tedy dalších asi 70 km).
Podle našich údajů se jednalo o sporadický meteor s původem v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro zajímavost se můžete podívat na některá řešení, která sice mají svá omezení daná kvalitou nám dostupných dat, ale hlavní rysy dráhy tělesa vystihují (viz obrázek).
![]() |
![]() |
|
Projekce dráhy bolidu na zemský povrch.
|
Několik řešení dráhy původního tělesa ve Sluneční soustavě na základě našich dat.
|
Vzhledem k rozsáhlému materiálu z celé střední Evropy se let objektu atmosférou podařilo zdokumentovat přesněji a (jak jsme se domnívali) potvrdilo se, že s tímto úkazem by mohl být spojen dopad meteoritů, stejně jako v případě úkazu nad severními Čechami 8. listopadu letošního roku.
Detaily k tomuto úkazu shrnuje tiskova zpráva Astronomického ústavu Akademie věd ČR z 20. listopadu 2020, kde je uvedeno, že v hornatém terénu v rozsáhlé oblasti Rakouska (zhruba popsané výše), by se mohly nalézat meteority o hmotnosti i více než 1 kg.
autor: Jiří Srba