V uplynulých dnes se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v kategoriích žáků 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a další organizace ve spolupráci se členy Společnosti pro meziplanetární hmotu, z. s. (SMPH) se dlouhodobě podílí na koordinovaném sledování aktivity meteorických rojů pomocí videotechniky v rámci česko-slovenské sítě CEMENt. Nad ránem 19. listopadu, přesněji v čase 4:46:47 SEČ, spatřila (díky jasnému počasí) řada náhodných pozorovatelů v celé střední Evropě zeleně zářící objekt pomalu se pohybující hvězdnou oblohou – jednalo se o jasný meteor označovaný jako bolid. Objekt se podařilo v rámci naší sítě zachytit na několika videozáznamech, konkrétně na stanicích Bad Elster, Hvězdárna Karlovy Vary, Trhové Sviny, Těrlicko a také Hvězdárna Valašské Meziříčí.
První dvě jmenované stanice velmi dobře zaznamenaly počáteční fázi a značnou část letu bolidu, těleso však zmizelo z dohledu nízko nad obzorem dříve, než pohaslo. Zbylé tři stanice shodně zaznamenaly jen část dráhy bolidu, moravské dokonce jen velmi krátké měřitelné úseky – videozáznamy nezachycují ani počátek ani konec úkazu, což velmi znesnadňuje výpočty polohy objektu i dráhy ve Sluneční soustavě. Objekt byl navíc velmi jasný, zvláště v závěrečné fázi letu se štěpil a výrazně měnil jasnost, což měření především dat z moravských stanic dále znesnadňuje. Proto následující čísla berte jako hrubá a orientační.
![]() |
![]() |
![]() |
Náhled záznamu ze stanice Bad Elster. (video) |
Náhled záznamu ze stanice Karlovy Vary. (video) |
Náhled záznamu ze stanice Trhové Sviny. (video) |
![]() |
![]() |
|
Náhled záznamu ze stanice Valašské Meziříčí. (video) |
Náhled záznamu ze stanice Těrlicko. (video) |
Těleso vstoupilo do atmosféry rychlostí asi 14 km/s. Pro většinu pozorovatelů z ČR se pohybovalo nad jihovýchodním až jižním obzorem. Viditelná dráha v atmosféře byla našimi kamerami poprvé zaznamenána ve výšce asi 90 km přibližně nad městem Furt im Wald nedaleko česko-německé hranice a dále kopírovala hřeben Šumavy. Po letu dlouhém přes 200 km byl bolid našimi kamerami naposledy registrován severně od rakouského města Weidhofen an der Ybbs, v té době se nacházel ve výšce asi 35 km. Tuto dráhu těleso urazilo za necelých 15 s. Podle údajů na stránkách IMO byl bolid hojně sledován především v Rakousku a podle dostupných pozorování pokračoval dále v letu atmosférou patrně až do oblasti východního okraje Alp severně od města Kindberg (uletěl tedy dalších asi 70 km).
Podle našich údajů se jednalo o sporadický meteor s původem v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro zajímavost se můžete podívat na některá řešení, která sice mají svá omezení daná kvalitou nám dostupných dat, ale hlavní rysy dráhy tělesa vystihují (viz obrázek).
![]() |
![]() |
|
Projekce dráhy bolidu na zemský povrch.
|
Několik řešení dráhy původního tělesa ve Sluneční soustavě na základě našich dat.
|
Vzhledem k rozsáhlému materiálu z celé střední Evropy se let objektu atmosférou podařilo zdokumentovat přesněji a (jak jsme se domnívali) potvrdilo se, že s tímto úkazem by mohl být spojen dopad meteoritů, stejně jako v případě úkazu nad severními Čechami 8. listopadu letošního roku.
Detaily k tomuto úkazu shrnuje tiskova zpráva Astronomického ústavu Akademie věd ČR z 20. listopadu 2020, kde je uvedeno, že v hornatém terénu v rozsáhlé oblasti Rakouska (zhruba popsané výše), by se mohly nalézat meteority o hmotnosti i více než 1 kg.
autor: Jiří Srba