Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
Na druhý svátek vánoční 26. 12. 2020, necelou hodinu před půlnocí, mělo dojít v pásu širším než 120 km, který protínal celé Česko, k zákrytu hvězdy UCAC-591-018253 (11,0mag) poměrně velkou planetkou (203) Pompeja (průměr téměř 120 km, 12,4mag). Poslední plánovaný zákryt v roce 2020 nastal téměř přesně podle předpovědi a pro naše stanoviště byl pozitivní. Doba zákrytu ve Valašském Meziříčí byla 9,3 s. Vzhledem k dobrému počasí byli úspěšní i další 4 pozorovatelé z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
Planetka (203) Pompeja je docela velká planetka hlavního pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru. Byla objevena v roce 1879 a pojmenována podle Pompejí, zničených sopečnou erupcí v roce 79. Střední průměr tělesa je okolo 120 km. Kolem Slunce obíhá po mírně výstředné dráze (e = 0,058) ve vzdálenosti 2,577 až 2,897 AU, se sklonem 3,2° k ekliptice a dobou oběhu kolem Slunce 4,53 roku. Na základě fotometrických měření byla stanovena doba (synodické) rotace 24,052 h, tedy velice blízká době rotace Země. Bližší údaje o planetce a její dráze lze najít například na Wikipedii nebo na adrese https://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=203;orb=1;cov=0;log=0;cad=0#orb.
Podrobnější údaje o zákrytu jsou na následujícím obrázku (kliknutím na obrázek zvětšete do čitelné podoby):
V obrázku č. 3 jsou důležité údaje o předpovězeném zákrytu. V prvním sloupci údaje o zakrývané hvězdě (jasnost a souřadnice), ve druhém údaje o zákrytu (maximální délka trvání – 11,2 s, pokles jasnosti – 1,7mag, vzdálenosti Slunce a Měsíce) a ve třetím údaje o planetce (jasnost, průměr – 118 km, paralaxa a hodinová změna souřadnic).
I když byly vánoční svátky, přesto se ve hvězdárně sešli moji dva kolegové Jiří Srba a Ladislav Šmelcer s odhodláním tento nadějný zákryt napozorovat, za což bych jim rád poděkoval. Naštěstí se umoudřilo i počasí (v celém Česku), které od počátku prosince nebylo pro pozorování příliš příznivé.
Rozložení části ze stanic přihlášených k pozorování vzhledem k předpovězenému "stínu" je znázorněno na obrázku z aplikace OccultWatcher (Obr. č. 4) – červená značka označuje polohu naší hvězdárny (podle předpovědi jsme byli 49 km od centrální linie a pravděpodobnost pozitivního pozorování byla 81 %), zelená čára označuje centrální linii, modré čáry okraje planetky, červené čáry chybu 1 a 2 sigma:
Pozorování jsme provedli pomocí dalekohledu Newton 254/1200 mm (v jižní kopuli) a s kamerou QHY 174 GPS Cooled. Tato kamera je pro taková pozorování velice vhodná. Její chip lze chladit a tím snížit šum a zvýšit odstup signálu od šumu (teplota byla -25 °C). K nahrávání úkazu do PC používáme program SharpCap a ke zpracování programy Tangra/PyMovie. Přesný čas do hlavičky souboru (typ SER) i přímo do obrazu vkládá sama kamera, která má v sobě integrovaný přijímač GPS.
Výsledky pozorování a celkové zpracování (z dostupných pozorování) jsou k dispozici na stránkách euraster.net. Do 10. 1. 2021 dorazilo a bylo zpracováno 8 pozorování, všechna pozitivní – 5 z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
Přehled pozorování lze nalézt na https://www.euraster.net/results/2020/index.html#1226-203. Upravený obrázek (ze zdroje) zachycuje zpracovaná pozorování (zelená čára č. 8 – naše pozorování). Obr. č. 7:
Rozměry určené z tohoto pozorování: 119,3 km x 95,7 km, PA 96,4°. Planetka se tentokrát nepříliš odchýlila od předpovědi (cca 3 km na jih).
Vzhledem k jasnosti planetky a hvězdy, očekávanému poklesu a předpokládané době trvání zákrytu jsme zvolili expoziční čas snímků 100 ms. Světelná křivka, kterou jsme získali ze záznamu, je uvedena na následujícím obrázku (Tangra/AOTA):
Získané časy zákrytu byly pro naše pozorovací stanoviště pro vstup (D) 22:10:38,88 +/- 0,05 s a pro výstup (R) 22:10:48,15 +/- 0,05 s (v UT), doba zákrytu 9,27 s.
autor: Petr Zelený
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí