Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Primárním cílem pro tento měsíc se stala zákrytová dvojhvězda NSVS 01031772 Cam. Testovala se vícebarevná fotometrie z důvodu zachycení případných erupcí, které se v minulosti pozorovaly. Souběžně s tím se změřila i minima okamžiků zákrytů a podařilo se díky tomu aktualizovat O-C diagram.
Tuto zákrytovou dvojhvězdu s periodou oběhu 0,36814052 dne sledujeme od roku 2013. První záznam pozorování je z 8. července. Dlouhodobé monitorování této zákrytové soustavy jsou změny v O-C diagramu způsobené přítomností třetí hvězdy. Oběžná doba třetí hvězdy z dřívější analýzy vycházela na 10,9 roku, ale v současné době to vypadá, že bude delší. Obě složky zákrytové dvojhvězdy jsou červení trpaslíci a z dalších údajů byly náznaky, že by mohla být chromosféricky aktivní. První erupce v tomto systému byla zaznamenána 29.3. 2014. Do konce září roku 2020 byla sledována 143 nocí a bylo pozorováno 14 erupcí. Aktuální frekvence erupcí vychází na 0,01949 erupce za hodinu, respektive jedna erupce za 51,29 hodin.
Poslední světelné křivky erupce jsme zaznamenali 29.7. 2020 ve třech filtrech a jednu nefiltrovanou. Díky rozdílným amplitudám jasnosti erupce v různých filtrech je možné přibližně odhadnout teplotu aktivní oblasti hvězdy. Z fotometrie není možné určit, na které hvězdě erupce proběhla. Povrchové teploty složek dvojhvězdy jsou 3 513 K a 3 615 K. Během magnetické rekonexe (zkratu magnetických silokřivek) uvolněná energie ohřeje povrch v okolí aktivní oblasti hvězdy minimálně na 10 000 K, což se během fotometrie projeví krátkodobým zjasněním trvající jenom několik minut. Podobné situace byly pozorovány i u jiných hvězdných systémů a je možné předpokládat, že mechanismus vzniku erupcí u těchto hvězd je stejný.
Obrázek 1: Světelná křivka NSVS 01031772 Cam ze dne 29. července 2020. Erupce proběhla během začátku primárního minima. Amplituda zjasnění ve filtru V (zelená křivka) byla 0,32 magnitudy, ve filtru R (červená křivka) 0,10 magnitudy a ve filtru I (fialová křivka) 0,03 magnitudy. Z těchto údajů je možné zhruba odhadnout teplotu aktivní oblasti během erupce na 10 000 K. Černá světelná křivka byla pořízena bez filtru.
Obrázek 2: O-C diagram NSVS 01031772 Cam k říjnu 2020 Od roku 2009 nastávají minima stále dříve oproti předpovědi, rozdíl činí za posledních 11 let 10 minut.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí