Výsledky pozorování

Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července a srpna 2024 proběhla výměna stávajících kamerových systémů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) za moderní CMOS kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším (FullHD) rozlišením. Expanze sítě do oblastí s velmi vysokou kvalitou pozorovacích podmínek na jižní polokouli pak byla dalším krokem, který zvýší kvalitu získaných dat a rovněž přispěje k výzkumu meteorické aktivity na jižní polokouli, který byl až donedávna prakticky opomíjen. Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSOHVM) vznikla díky spolupráci mezi Hvězdárnou Valašské Meziříčí, Astronomickým ústavem AVČR (Skupina výzkumu exoplanet), společností OBSTECH (El Sauce Observatory) a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AVČR v Praze.

V květnu a červnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj - eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Celkově ovšem bylo počasí během května a června méně příznivé, přesto se v květnu podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v červnu pak ve 27 nocích. Nižší počty meteorů jsou pak ovlivněny délkou noci a proměnlivým počasím v průběhu jednotlivých nocích.

V květnu a červnu pokračoval program fotometrických měření jasnosti komet s využitím nově instalovaného robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Na rozdíl od předchozích měsíců bylo pozorování spíše zaměřeno na měření menšího množství komet s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. V měsících květnu a červnu bylo provedeno 116 fotometrických měření jasnosti celkem 14 různých komet.

Fotometrie eruptivních hvězd patří mezi stěžejní pozorovací projekty probíhající na hvězdárně ve Valašském Meziříčí od roku 2015. Kromě vlastních projektů se také zapojujeme do mezinárodních kampaní, jejichž výsledky přináší postupné rozluštění záhad fungování eruptivních hvězd. 

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. se na nás obrátil s prosbou na pořízení fotometrie tří eruptivních hvězd - TIC 125421413, 98751019 a 347695698. V období 9. dubna až 7. května byly tyto hvězdy sledované také družicí TESS v rámci sektoru s pořadovým číslem 91. Cílem této kampaně je ze získaných dat spočítat teplotu erupce a finálně i určit celkovou energii erupce vyzářenou v kontinuu.

V brzkých ranních hodinách 9. května 2025 (01:55:58 a 01:56:00 UT) byly ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zachyceny dva meteory, které se objevily s časovým odstupem pouhých dvou sekund. Oba meteory náležely k meteorickému roji Eta Aquarid. Tento typ události, kdy se více meteorů objeví ve velmi krátkém časovém intervalu a ze stejného roje, označujeme jako meteorický cluster (shluk). Jedná se o důležitý jev, který může naznačovat fragmentaci jednotlivých částic v atmosféře nebo na oběžné dráze, případně hustou strukturu v proudovém vlákně meteorického roje.

I v městském prostředí se dá s tou správnou technikou doslova vidět nevídané. Nově instalovaný dalekohled na naší Hvězdárně Valašské Meziříčí, p.o. s průměrem primárního zrcadla 500 mm, tedy "půlmetr", patří mezi zrcadlové dalekohledy Newtonova typu s celkovou ohniskovou vzdáleností 1 935 mm. Výsledná světelnost dalekohledu je f/3,8, řadí se tedy mezi světelné přístroje předurčené k pozorování slabých a difuzních objektů. S dalekohledem jsme zamířili mimo naši Sluneční soustavu do hlubin vesmíru na Deep Sky objekty (DSO, neboli "objekty hlubokého vesmíru"), které jsou zpravidla velmi vzdálené, málo jasné a často plošně rozsáhlé. Slovo difuzní zde vystihuje jejich charakter – nejde o bodové zdroje světla, ale o rozlehlé, často slabě svítící objekty, které se rozprostírají na poměrně velké ploše oblohy a vyžadují pro pozorování dobré podmínky a optické přístroje s větší světelností.

Od 20. 3. 2025 odstartoval druhý odborný program využívající nově instalovaný robotický půlmetrový dalekohled, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Prvním odborným programem, který probíhá od března 2025, je pozorování změn jasnosti proměnných hvězd (fotometrie proměnných hvězd), které realizuje odborný pracovník Ladislav Šmelcer, a tím druhým je pozorování komet, jejichž cílem je zjištění jejich jasnosti, tedy diferenciální fotometrie komet. Kromě jasnosti se u komet měří velikost komy a délka ohonu, pokud se u dané komety vyskytuje. V měsících březnu a dubnu bylo provedeno 120 fotometrických měření jasnosti celkem 20 různých komet.

Na konci dubna končí, alespoň dočasně, období nízké meteorické aktivity. V tomto období jsou v činnosti dva poměrně silné meteorické roje, a to dubnové Lyridy a eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid pak nastává na počátku května. Aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává právě v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Maximum meteorického roje Lyrid v roce 2025 připadlo na období proměnlivého jarního počasí, přesto bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) možné pozorovat poměrně vysoké množství meteorů tohoto roje. Celkově ovšem bylo počasí během března a dubna příznivé, v březnu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 23 nocích, v dubnu pak rovněž ve 23 nocích.

I přes poměrně vysokou meteorickou aktivitu bylo první čtvrtletí letošního roku chudé na jasné meteory. V měsících únoru a březnu bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenáno bezmála 10 000 jednostaničních meteorů, přesto byly zajímavé meteory zaznamenány spíše výjimečně. Z tohoto stereotypu vybočila až noc 12/13. 4. 2025, kdy byly v pozdních nočních hodinách zaznamenány v odstupu necelých dvou hodin dva jasné bolidy. Nejednalo se o meteory se společným mateřským tělesem, oba ovšem byly kometárního původu a jejich atmosférická ablační dráha končila ve výšce nad 70 km.

V rámci projektu Kulturního a kreativního centra (KKC), který je spolufinancován Evropskou unií, prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury, jako vlastníka příslušné komponenty a nemalou měrou také Zlínským krajem, byl 20. 2. 2025 instalován do západní kopule hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. půlmetrový zrcadlový dalekohled nové generace. Z plánovaných observačních programů (proměnné hvězdy, binární hvězdné systémy, zákryty hvězd tělesy Sluneční soustavy, objekty meziplanetární hmoty, snímkování družic na oběžných drahách kolem Země) jsou v současné době v běhu již dva z nich, a to pozorování proměnných hvězd a pozorování komet, tedy objektů patřících do skupiny těles nazývaných souhrnně meziplanetární hmota. Nově instalovaný půlmetrový dalekohled byl poprvé veřejnosti představen 7. 3. 2025 v rámci akce „Den hvězdáren a planetárií“.