Výsledky pozorování

Prázdninové měsíce nebyly příliš štědré na jasné noci. Celkem během dvanácti nocí se podařilo získat 9 535 měření zákrytů proměnných hvězd. Pokračovala kampaň pozorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cam. Během dvou měsíců se podařilo zaznamenat celkem 4 výrazné erupce. Tento systém se jeví velmi aktivní. Podrobnější informace přineseme v dalších měsících.

V další části článku uvádím některé publikace, které byly zveřejněny v letošním roce na základě analýzy dat pořízených mimo jiné i na naší hvězdárně. Týká se to zákrytových dvojhvězd SW Lac, EQ Tau, V 1191 Cyg a BD And

Běžné kamerové systémy fungující v síti EDMONd (European viDeo MeteOr Network) a BRAMON (BRAzilian MeteOr Network) pracují s CCTV kamerami, které jsou vybaveny CCD čipy o velikosti 1/2“ a 1/3“ a většinou CCTV objektivy s proměnným ohniskem (varifokální). Tyto systémy disponují zorným polem (FOV) o velikosti kolem 70 stupňů horizontálně a 56 stupňů vertikálně, což odpovídá běžnému PAL D1 signálu s rozměrem obrazu 720x576 pixelů. Kamery v této konfiguraci jsou schopné zaznamenat nejslabší meteory o zdánlivých jasnostech mezi +1,5 a +2,0 mag. Již delší dobu se proto uvažovalo o konstrukci systému s mnohem vyšším dosahem, pokud možno za použití stávajících kamer Watec 902 H2 Ultimate, pouze s využitím světelného objektivu s delší ohniskovou vzdáleností.

Výjimečně aktivní oblast  NOAA 12087, o které jsme vás informovali již v souvislosti s erupcemi, měla během prvních pěti dnů svého výskytu na viditelném disku Slunce hned patnáct mohutných erupcí. Některé se nám podařilo zachytit a na konci tohoto článku zveřejňujeme malou fotogalerii. Červen byl zajímavý nejen touto oblastí, ale také množstvím napozorovaných erupcí, během 15 jasných dnů se nám podařilo napozorovat devatenáct oblastí a čtrnáct erupcí v různých filtrech. Přinášíme novinky o sluneční aktivitě a pozorování ve Valašském Meziříčí.

 Jak již jistě víte z předchozích článků Hvězdárna Valašské Meziříčí je od roku 2011 se svými dvěma videokamerami na pozorování meteorů součástí sítě CEMENt, později i databáze EDMOND. Pevné stanoviště pak bylo zřízeno v listopadu 2012 na plošině jižní budovy. Jedná se o dvě kamery, východní a jižní, které jsou zde doposud. Již nějakou dobu se plánovalo, že k těmto dvěma kamerám přibude další, která bude navíc opatřena spektrografem. Díky němu pak budeme moci zjistit daleko více informací o složení meteoritů. 

 Tento měsíc je tradičně pro pozorovatele krajně nepříjemný z důvodu nejkratších nocí. Tedy konkrétně za sedm nocí bylo pořízeno 5856 měření. Současný program je zaměřen na pozorování trpasličích zákrytových dvojhvězd. Program byl rozšířen o další tři systémy, které ma také v programu astronomický ústav při univerzitě Karlově.

Stanice pro video pozorování meteorů umístěné na jižní budově hvězdárny Valašské Meziříčí jsou v nočních hodinách kromě svého primárního cíle schopné zachycovat i řadu dalších rychlých světelných jevů. Jedním z nich jsou bleskové výboje typu ‚red sprite‘.

Ačkoli se Slunce v průběhu měsíce května stejně jako v předchozím měsíci svou aktivitou příliš nepředvedlo, přece jen bylo pozorování mnohem zajímavější, a to zejména z hlediska zachycených jevů. Mimo pozorování eruptivní protuberance a erupce o mohutnosti M5.2 jsme vyzkoušeli i spektroskopii sluneční skvrny NOAA 12055. V článku přinášíme standardní přehled pozorovaných projevů sluneční aktivity na observatoři Valašské Meziříčí.

V květnu nebylo příliš jasných nocí a tak během dvou z nich, kdy jsem pozoroval, bylo pořízeno 2820 měření. Nadále pokračuji ve sledování eruptivních zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Další zajímavou dvojhvězdou z tohoto programu je v souhvězdí Žirafy systém s označením NSVS 01031772 Cam. Skupina českých astronomů pod vedením doc. Wolfa zveřejnila v roce 2012 publikaci o této dvojhvězdě, ze které vyplývá, že by se mohlo jednat i o trojhvězdný systém, kde třetí složka obíhá s periodou přibližně 11 let a má hmotnost minimálně 65 hmotností Jupitera. 

"Erupčně" aktivní zimní měsíce vystřídal klidnější duben. První "sezónní" měsíc pro pozorování Slunce byl v mnohém překvapení i zklamání. Zataženou oblohu střídala většinou vysoká oblačnost, která sebou nesla klidnější atmosféru a tím i hezký obraz. 

Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. V prosinci 2013 nebyla sluneční aktivita nijak silná, Slunce si to "vynahradilo", hned z počátku měsíce ledna obří aktivní oblastí, která se udržela na Slunci téměř do konce února a byla pozorovatelná i pouhým okem!  Také se nám podařilo napozorovat eruptivní protuberanci, na kterou se můžete podívat nejen ve formě snímků, ale i složeného videa.