Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Tento měsíc celkem příjemně překvapil se svými 10 jasnými nocemi, kdy se mi podařilo získat 12 045 měření proměnných hvězd. Pravidelně jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě typu M BX Tri, u které se objevují variace jasnosti zejména ve filtru V, kdežto ve filtru R nic podobného vidět není. Co může být příčinou není zatím jasné, probíhají konzultace s odborníky na tuto problematiku. Další zajímavou oblastí bylo hvězdné okolí u KV Gem, kde se nachází dvě nedávno objevené nové zákrytové dvojhvězdy, u nichž jsou patrné nečekané a rychlé změny v O-C diagramu. Následující část je věnována další trpasličí eruptivní zákrytové dvojhvězdě, která začíná být nyní pozorovatelná.
Čtyři pozorovací noci neumožnily soustavnější sledování některých zákrytových hvězd. Během nich bylo získáno 3225 měření. Nadále probíhá monitorování zákrytové dvojhvězdy EP And. Výsledky jsou zatím nejasné, nicméně je na O-C grafu vidět trend zkracování časů, kdy nastávají minima zákrytů, co by důkaz přítomnosti dalšího tělesa. V lednu se nepodařilo další pozorování pole hvězdy IZ Mon, kde jsem objevil v poli novou proměnnou hvězdu, pravděpodobně se bude jednat o pulzující hvězdu. V katalogu objevených českých proměnných hvězd má pořadové číslo 508.
Nadále pokračuje příprava a pozorování některých vybraných zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci a očekává se zde i erupční aktivita. Co je možné očekávat u takových systémů a jaké jsou projevy aktivity, si přiblížíme v článku o systému CM Dra.
V průběhu roku 2013 byl zahájen rádio astronomický experiment s pasivní detekcí odrazů rádiových vln od ionizačních stop prolétajících meteorů. Zdrojem rádiových vln je vysílač GRAVES, který pracuje v kmitočtu 143,05 MH.
Rok 2013 byl v mnoha ohledech velmi úspěšný. Díky rozvojovému projektu přeshraniční spolupráce SR - ČR s názvem Se Sluncem společně bylo modernizováno a dovybaveno zařízení na pozorování Slunce, realizovali jsme tematicky zaměřené akce z oblastí sluneční fyziky. Naopak problémem byla nepřízeň počasí a občas malé i větší technické problémy. V roce 2013 se podařilo ve 123 pozorovacích dnech napozorovat přes 150 aktivních oblastí ve spektrálních čarách vodíku (H-alfa) a vápníku (CaII K) a od podzimu také v kontinuu. Podařilo se nám zachytit i několik zajímavých erupcí.
Rok 2013 je již minulostí a je možné se podívat na rekapitulaci pozorování proměnných hvězd. Ten se zapsal do statistik jako nejhorší co do počtu pozorovacích nocí. Ne že bych opomíjel jasné noci a nechtělo se mi pozorovat, ale počasí bylo loni opravdu velmi skoupé.
Poslední měsíc roku 2013 patřil z pozorovatelského hlediska k průměrným. Za šest nocí bylo získáno 5512 měření zákrytových dvojhvězd. Pokračoval jsem v pozorování zákrytové dvojhvězdy EP And, očekávané výraznější změny v O-C diagramu se zatím nedostavují. Podařilo se také získat minima do projektu DWARF, konkrétně pro hvězdu HS 2231+2441 v souhvězdí Pegasa. Je to jeden z kandidátů na vyhledávání doprovodných těles v systému – hnědých trpaslíků nebo exoplanet. V porovnání s výsledky měření z roku 2012 okamžiky minim nastávají v rozmezí jenom několika sekund, což prozatím nenasvědčuje přítomnosti hmotnějšího tělesa. Jelikož se jedná o slabý systém a minima probíhají velmi rychle, je potřeba pro pozorování dalekohled většího průměru. Podrobnější informace o tomto novém zákrytovém systému přinesla práce R. Ostensen v roce 2007.
Od listopadu 2012 jsou na střeše jižní budovy Hvězdárna Valašské Meziříčí napevno instalovány dva video-systémy pro zaznamenávání přeletů meteorů. V roce 2013 tedy měly naše kamery první možnost zaznamenat celý rok meteorické aktivity z jednoho pevného stanoviště. Pevná instalace kamer navíc umožnila částečnou automatizaci pozorování, což se projevilo na počtu napozorovaných nocí i zachycených meteorů.
V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Doplněno 9. ledna 2014!
Po relativně „erupčně“ klidném září přišel podstatně živější říjen a počátek listopadu. Kupodivu přálo počasí, a i když pozorovací podmínky z hlediska neklidu atmosféry nebyly ideální, podařilo se nám v těchto dvou měsících pořídit snímky celkem 29 aktivních oblastí. Z pohledu počasí byl výrazně lépe vydařený měsíc říjen. Přinášíme pár základních informací o sluneční aktivitě v tomto období a především obrazový materiál.
V roce 2011 dokončila Hvězdárna Valašské Meziříčí realizaci projektu KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů). V jeho rámci byly otestovány a zprovozněny dva jednoduché systémy na video-pozorování meteorů. Zároveň se hvězdárna zapojila do evropské spolupráce na tomto poli pod hlavičkou středoevropské sítě CEMENT a později nově ustavené evropské databáze drah meteoroidů - EDMOND.