Výsledky pozorování

Konečně alespoň jednou za poslední měsíce bylo možné užít si pozorování několik dní po sobě, to se opravdu už dlouho nepovedlo.
S pomocí dalekohledu Newton 254 mm jsem dále pokračoval v pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 Cas. 12. února se mi podařilo zachytit unikátní erupci, která nastala v době sestupu do primárního minima.

I přes veškerou snahu se mi poštěstilo v lednu vidět jasnou oblohu pouze dvakrát, poslední měsíce jsou z hlediska pozorovatelského opravdu tragické. Nadále se věnuji fotometrii eruptivních zákrytových dvojhvězd. Například u GJ 3236 Cas byla zaznamenána jedna erupce 13. ledna 2015 trvající zhruba 10 minut s amplitudou zjasnění 0,1 magnitudy ve filtru R.
Jak jsem slíbil v minulém článku, uvádím část práce věnované analýze dat z družice Kepler, kde byly zkoumány hvězdy slunečního typu a jejich eruptivní činnost.

Rok 2014 nebo také rok první, kdy jsme se snažili o simultánní pozorování zajímavých dynamických jevů na Slunci pomocí třech dalekohledů v různých vlnových délkách. I když nám zatím technické podmínky neumožňují rozšířit to na čtyři nebo pět dalekohledů naráz, zvyšujeme své technické možnosti a tím i kvalitu a využitelnost pořízených dat. Pojďte se s námi ohlédnout za celým rokem a podívejte se na nejhezčí a nejzajímavější snímky pořízené na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Ani tento měsíc nepřinesl příliš radosti z pozorování. Oblohu jsem zastihl pouze třikrát vyjasněnou a během tohoto času pořídil 2794 měření zákrytových proměnných hvězd. Kromě tradiční GJ 3236 Cas dlouhodobě sleduji také zákrytovou dvojhvězdu NSVS 02186630 Dra, u které se projevují zajímavé změny na světelné křivce mimo zákryty, které ale pravděpodobně nesouvisí s erupční aktivitou.
 

Rok 2014 byl druhým kompletním rokem, kdy na jižní budově Hvězdárny Valašské Meziříčí pracuje dvojice napevno instalovaných vysoce citlivých video-systémů pro zaznamenávání přeletů meteorů. V průběhu roku 2014 byla zprovozněna nová severní kamera vybavená difrakční mřížkou pro záznam spekter meteorů.

Geminidy jsou posledním velkým rojem roku. Jejich aktivita je významnější v období od 4. do 17. prosince s maximem 14. prosince, kdy může zenitová hodinová frekvence dosáhnout až 120 meteorů. Pravidelně ošidné je však prosincové počasí, takže zachycení aktivity roje v okolí maxima lze považovat za úspěch.

Měsíce říjen a listopad byly erupčně bouřlivé a přinesly mnoho zajímavého i pro širokou veřejnost. Sluneční skvrnu viditelnou pouhým okem zaznamenali mnozí z vás. Možná ji máte vyfotografovanou přes mraky nebo při východu či západu Slunce. Nebyla to ale jediná zajímavá oblast na Slunci. Aktivních oblastí, které produkovaly větší erupce bylo mnoho. Zveřejňujeme poslední letošní článek o sluneční aktivitě a pozorování ve Valašském Meziříčí.

Včera, 9. prosince 2014, v odpoledních hodinách zaznamenala naše kamera opatřená spektrografem dosud nejjasnější meteor i s jeho spektrem od instalace této stanice v létě 2014. Čas pádu bolidu (meteor jasnější než planeta Venuše) podle kamer sítě CEMENT je 17:16:45 SEČ. Spektrograf ve Valašském Meziříčí zachytil spektrum meteoru v počáteční fázi. Bohužel v té době bylo ve Valašském Meziříčí částečně oblačno, proto bude i analýza spektra problematická.

Oproti minulým dvěma měsícům bylo září opravdu bouřlivé. Zejména první polovina nám naskytla spoustu příležitostí k zachycení zajímavých jevů a dokonce, ačkoli ve večerních hodinách, erupci o mohutnosti X1.6 v aktivní oblasti NOAA 12158. Dalším překvapením byla oblast NOAA 12157, která za svou existenci vyprodukovala mnoho větších erupcí. Nebyly to ale jediné aktivnější oblasti, měsíc září se zdá být jakousi náhradou za méně aktivní léto.

Letošní inverzní počasí mnoho pozorovací radosti nepřineslo, bídné tři noci a 4990 měření zákrytových dvojhvězd.
Soustavně sledovaná eruptivní zákrytová dvojhvězda GJ 3236 Cas 23. listopadu předvedla druhou nejvýraznější erupci trvající 13 minut se zjasněním o 0,5 magnitudy ve filtru R.