Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V listopadu bylo překvapivě hodně pozorovacích nocí – celkem 9. Během nich jsme pořídili 14 081 měření proměnných hvězd. Pozornost jsme zaměřili zejména na zákrytovou dvojhvězdu NSVS 07453183 Lyn. Intenzivně jsme se jí věnovali v jarních měsících, protože bylo možné zachytit erupci a doplnit O-C diagram. Určité indicie naznačují, že v blízkosti zákrytové dvojhvězdy se nachází třetí hvězda.
NSVS 07453183 Lyn patří mezi zákrytové dvojhvězdy s možnou chromosférickou aktivitou. Konkrétně u tohoto systému se podařilo dohledat v literatuře záznam erupce z 8. prosince roku 2011. V letošním roce se po dlouhé době podařilo zachytit jednu erupci i v naší hvězdárně. Stalo se tak ráno 8. listopadu, přičemž erupce byla pozorována na vzestupné větvi světelné křivky sekundárního minima. Na dosavadní pozorování, která představují 27 nocí s celkovou délkou pozorování 133,48 hodiny, připadá frekvence erupcí 0,00749 za hodinu.
Ještě větší překvapení nastalo při sestavení fázové křivky z dat za období říjen–listopad. Oproti datům z jara je patrná změna ve vzhledu světelné křivky mimo období zákrytů. S největší pravděpodobností během několika měsíců došlo ke změně polohy hvězdných skvrn, což může být jeden z aspektů chromosférické aktivity. Rychlost těchto změn je poměrně velká a nezvyklá. V následujících měsících budeme tuto zákrytovou dvojhvězdu nadále sledovat a monitorovat další vývoj aktivity.
Obrázek 1: Světelná křivka erupce NSVS 07453183 Lyn z 8. 11. 2020 ve filtru V, amplituda zjasnění dosáhla v maximu 0,13 magnitudy, doba trvání byla poměrně krátká, necelých 5 minut.
Obrázek 2: Světelná křivka erupce NSVS 07453183 Lyn z 8. 11. 2020 ve filtru R, amplituda zjasnění dosáhla v maximu 0,06 magnitudy. Právě rozdíl amplitud ve filtrech V a R naznačuje věrohodnost tohoto pozorování, jelikož erupce vznikají při vyšších teplotách, než je povrchová teplota hvězdy. To se projeví většími amplitudami zjasnění erupcí ke kratším vlnovým délkám.
Obrázek 3: Fázová křivka NSVS 07453183 Lyn ve filtru B z dubna 2020 (vlevo) a listopadu 2020 (vpravo). Zatímco na jaře byla část světelné křivky konstantní mimo zákryty před primárním minimem, na podzim je po primárním minimu. Tyto změny jsou pravděpodobně důsledkem rychlého vývoje hvězdných skvrn na povrchu hvězd.
Obrázek 4: Fázová křivka NSVS 07453183 Lyn ve filtru R z roku 2014 (vlevo) a listopadu 2020 (vpravo). Na jaře 2020 v tomto filtru nebyla hvězda pozorována, ale na starší sérii pozorování z roku 2014 je taktéž patrné, že vzhled fázové křivky je jiný.
Obrázek 5: Fázová křivka NSVS 07453183 Lyn ve filtru V z roku 2014 (vlevo), z dubna 2020 (uprostřed) a listopadu 2020 (vpravo).
autor: Ladislav Šmelcer