Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Zákryty hvězd

Zákryty hvězd

Každý z Vás již jistě na vlastní oči spatřil alespoň částečné zatmění Slunce. Tento nádherný úkaz, kdy Měsíc vstupuje do dráhy paprsků přicházejících ze Slunce k pozorovateli, je pro nás příkladem obecnějšího jevu, kterému astronomové říkají zákryt. Zakrývat se na obloze může vzájemně řada objektů, nejdůležitější a nejlépe pozorovatelné úkazy jsou tyto:

Zákryt Slunce Měsícem (zatmění)

O tomto jevu již byla řeč v úvodu. K zatmění dochází v okamžiku, kdy se střed relativně blízkého Měsíc ocitne nedaleko pomyslné přímky, která spojuje střed vzdáleného Slunce s pozorovatelem na Zemi. V takovém okamžiku dochází k odstínění části slunečních paprsků tělesem Měsíce, tedy k zatmění. V závislosti na pozici Měsíce na jeho eliptické dráze kolem Země rozlišujeme zatmění úplné (sluneční kotouč je zcela zakryt) nebo prstencové (Měsíc je úhlově menší než Slunce, v maximální fázi úkazu září na obloze jen „mezikruží“ viz obzárek). Částečné zatmění nastává v okamžiku, kdy se pozorovatel nachází příliš daleko od spojnice středů Slunce a Měsíce. (více)

Slunce je na obloze příliš velké na to, aby mohlo být zakryto jiným objektem než Měsícem. Přesto existuje ještě jeden podobný jev. Občas se stane, že se o zakrytí slunečního kotouče "pokusí" některá z vnitřních planet – Merkur nebo Venuše. Tomuto úkazu říkáme přechod planety přes Sluneční disk a jeho princip je stejný jako u prstencového zatmění. Jen ten temný kotouček planety je „o něco“ menší.

Zákryty hvězd a planet Měsícem

Zákryty hvězd a planet Měsícem jsou úkazy, ke kterým dochází v důsledku geometrie pohybu těles sluneční soustavy po drahách s malým vzájemným sklonem. Jak to vlastně funguje.zákryt saturnu měsícem

Pohybem naší planety po oběžné dráze je určena rovina jejího oběhu, kterou je definována takzvaná ekliptika, tedy kružnice, která je průsečíkem nebeské sféry a této roviny. Po této křivce pomyslně nakreslené mezi hvězdami se pro pozorovatele na Zemi během roku pohybuje Slunce. Vzhledem k tomu, že planety sluneční soustavy mají dráhy jen mírně skloněné ve srovnání s rovinou oběžné dráhy Země, pohybují se po obloze v těsném okolí ekliptiky.

A nyní vstupuje na scénu Měsíc, ten obíhá kolem Země, se sklonem své oběžné dráhy vůči zemské jen 5°8'43,4". Tím je na obloze definován pás v okolí ekliptiky s šířkou asi 11° (je třeba přičíst úhlový průměr Měsíce), ve kterém může dojít k zákrytu hvězdy případně planety.

Jediný rozdíl mezi zákrytem planety a hvězdy je v průběhu úkazu. Planeta je objekt sluneční soustavy, je velká a i když je daleko, pořád je na obloze plošným objektem, zákryt je tedy pozvolný, schování a objevení kotoučku planety trvá i desítky sekund. Zákryt hvězdy je naopak okamžitou záležitostí, přestože hvězdy jsou fyzikálně obrovské objekty, jejich vzdálenost je tak velká, že se i ty nejbližší na obloze jeví jako téměř dokonalé body.

Jak takový úkaz pozorovat a k čemu je to dobré, to už je věc druhá. (více)

Zákryty hvězd planetkami

Nyní si představte, že zvětšíme vzdálenost Měsíce třeba 1000x a jeho průměr naopak 100x zmenšíme. Co dostáváme – planetku. Ta je ovšem i přes své titěrné rozměry stále objektem sluneční soustavy a je stále ve srovnání s hvězdami plošným objektem, i když velmi malým. I takové těleso teoreticky může způsobit zákryt hvězdy. Asi si řeknete, jak je takový úkaz pravděpodobný – bodová hvězda má být zakryta téměř bodovou planetkou? Ano, a ve skutečnosti to ani tak nepravděpodobné není. Výhodou planetek je, že sklony jejich drah jsou mnohem více odlišné od ekliptiky, čili k zákrytu hvězdy planetkou může dojít kdekoliv na obloze. Jejich síla je také v počtu, odhaduje se, že v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem je milion planetek s průměrem větším než 1 km (a to se nezmiňujeme o vzdálených málo prozkoumaných oblastech za drahou planety Neptun). Zbytek už je jen statistika.

 A možná vás tedy již nepřekvapí, že právě sledování těchto úkazů je v současnosti šancí pro astronomy amatéry, jak přispět k pokroku vědy. (více)


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies