Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Někdy zmýlená může vést i k novému objevu. To se mi povedlo při pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236, kdy jsem chtěl kontrolně proměřit světelnou křivku CzeV590 kvůli zpřesnění periody. Omylem jsem hvězdné pole nastavil mimo tuto hvězdu a kromě GJ 3236 se měnila jiná hvězda. Jedná se o novou proměnnou, která má nyní označení v katalogu CzeV772 s určenou periodou 0,404 dne a amplitudou 0,25 magnitudy.
I přesto, že Tauridy nepatří mezi nejvýznamnější a nejznámější meteorické roje, jsou něčím výjimečné. Bývají totiž častým zdrojem bolidů, tedy velmi jasných meteorů. Mateřským tělesem Taurid je Enckeova kometa, která byla objevena francouzským astronomem Pierrem Méchainem roku 1786. Není však pojmenovaná po svém objeviteli, ale po Johannu Enckeovi, který provedl výpočty její dráhy a stanovil oběžnou dobu na 3,3 roku.
Přichází podzim a s ním horší počasí, které nám znemožňuje častější pozorování, a tak je celkový počet pozorování výrazně nižší. Přesto jsme v září pokračovali v rutinním snímkování aktivních oblastí v chromosféře (jak ve spektrální čáře vodíku, tak vápníku), fotosféry a v pořizování synoptických snímků Slunce ve výše zmíněných spektrálních čarách.
V druhém prázdninovém měsíci se nám podařilo ve 22 jasných dnech napozorovat čtrnáct aktivních oblastí a devět erupcí. Snímky napozorovaných erupcí v oblasti NOAA 12403 a vývoje oblasti NOAA 12396, které byly nositelkami největších a nejzajímavějších dynamických projevů sluneční aktivity, přínášíme společně s novinkami o jejich pozorování ve Valašském Meziříčí.
V červenci se na kvalitě pozorování projevilo horké počasí, které mělo za následek zhoršenou kvalitu snímků. Na druhou stranu však Slunce svítilo velmi často, a tak jsme mohli pořizovat snímky aktivních oblastí ve 21 jasných dnech u celkem 21 aktivních oblastí, v nichž se nám podařilo alespoň částečně pozorovat 11 erupcí.
Tradičně pozorovatelsky příjemný měsíc září v letošním roce poskytl šest pozorovacích nocí, během kterých bylo pořízeno celkem 20 449 měření proměnných hvězd. Velký počet je důsledkem sledování hvězdného pole kolem DG Lac, kde bylo objeveno celkem pět nových proměnných hvězd.
Z hlediska pozorovatelského to byl mimořádný měsíc, kdy bylo během 15 nocí pořízeno 37 683 měření jasnosti proměnných hvězd. V rámci akce doměřování dat nových proměnných hvězd jsem se věnoval poli zákrytové proměnné V 995 Cyg, která byla dříve kromě jiného v zorném poli družice Kepler.
Nadále také probíhala fotometrie eruptivní hvězdy GJ 3236 Cas, která překvapila dvěmi docela výraznými erupcemi.
Celková úroveň sluneční aktivity postupně klesala a ztrácela také na své dynamice. Přesto se však v měsící červnu 2015 vyskytlo ve sluneční atmosféře několik menších aktivních oblastí a zejména filamentů. Erupční aktivita byla na nízké úrovni a v druhé polovině měsíce se pomalu zvyšovala. Všechny silnější erupce v daném měsíci se objevily až v jeho druhé polovině. Zveřejňujeme již tradiční novinky o sluneční aktivitě a pozorování Slunce na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Je potěšitelné, že skončilo období krátkých nocí. Taktéž počasí přálo, během 9 nocí pořídil celkem rovných 17 000 měření proměnných hvězd. Velký počet je způsoben zejména sledováním pole v souhvězdí Ještěrky, kde jsem upřesňoval elementy proměnných hvězd CzeV475 a CzeV480 a objevil další novou proměnnou hvězdu, zřejmě typu W UMa. Po několika letech jsem se vrátil ke sledování dalších CzeV hvězd, konkrétně k hvězdám CzeV 108, 109 a 115.
Trochu netradičně přinášíme informace o pozorování sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí za měsíce duben a květen 2015 v jednom článku. Důvodem je velká nepřízeň počasí v květnu a tedy malý počet pozorování. Na východním okraji slunečního disku se objevily dvě velmi aktivní oblasti NOAA 12321 a 12322, v nichž se vyskytovala řada zajímavých jevů. Kromě jiných zajímavých jevů se nám podařilo zachytit vývoj erupce a velkého eruptivního filamentu, které jsme zpracovali do podoby krátkého videa.