Výsledky pozorování

Krátké noci jsou typické pro tento a následující měsíce. Během pěti květnových nocí jsem pořídil 5822 měření proměnných hvězd. V současné době provádím vyhodnocení ročního pozorování eruptivních zákrytových dvojhvězd NSVS 01031772 Cam a GJ 3236 Cas. Po delší době jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě AO Ser, u které se objevily změny v O-C diagramu.

 V dubnu jsem se fotometrii proměnných hvězd věnoval po deset nocí a získal celkem 16 378 měření. Po celý měsíc jsem se věnoval fotometrii trpasličí zákrytové dvojhvězdy NSVS 0103 1772 Cam.

Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. Ačkoli už je Slunce za maximem své aktivity, nedá se říct, že by bylo úplně klidné. Aktivita se sice snížila, četnost slunečních skvrn byla některé dny oproti zářijovým a říjnovým dnům výrazně nižší, avšak Slunce nám se svou aktivitou nedalo vale úplně. Neaktivní dny vystřídaly dny aktivní s M a X-erupcemi a polární září.

Měsíc březen je také možné z pozorovatelského hlediska ohodnotit jako úspěšný. Během 12 nocí se podařilo získat 28 909 měření. Velká hodnota je především způsobena sledováním pole zákrytové dvojhvězdy KV Gem, kde v poli se nachází další dva zákrytové systémy – V404 Gem a V405 Gem. Navíc se při pozorování podařilo objevit novou, pravděpodobně zákrytovou dvojhvězdu typu Algol – nyní označenou CzeV656 Gem.

Konečně alespoň jednou za poslední měsíce bylo možné užít si pozorování několik dní po sobě, to se opravdu už dlouho nepovedlo.
S pomocí dalekohledu Newton 254 mm jsem dále pokračoval v pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 Cas. 12. února se mi podařilo zachytit unikátní erupci, která nastala v době sestupu do primárního minima.

I přes veškerou snahu se mi poštěstilo v lednu vidět jasnou oblohu pouze dvakrát, poslední měsíce jsou z hlediska pozorovatelského opravdu tragické. Nadále se věnuji fotometrii eruptivních zákrytových dvojhvězd. Například u GJ 3236 Cas byla zaznamenána jedna erupce 13. ledna 2015 trvající zhruba 10 minut s amplitudou zjasnění 0,1 magnitudy ve filtru R.
Jak jsem slíbil v minulém článku, uvádím část práce věnované analýze dat z družice Kepler, kde byly zkoumány hvězdy slunečního typu a jejich eruptivní činnost.

Rok 2014 nebo také rok první, kdy jsme se snažili o simultánní pozorování zajímavých dynamických jevů na Slunci pomocí třech dalekohledů v různých vlnových délkách. I když nám zatím technické podmínky neumožňují rozšířit to na čtyři nebo pět dalekohledů naráz, zvyšujeme své technické možnosti a tím i kvalitu a využitelnost pořízených dat. Pojďte se s námi ohlédnout za celým rokem a podívejte se na nejhezčí a nejzajímavější snímky pořízené na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Ani tento měsíc nepřinesl příliš radosti z pozorování. Oblohu jsem zastihl pouze třikrát vyjasněnou a během tohoto času pořídil 2794 měření zákrytových proměnných hvězd. Kromě tradiční GJ 3236 Cas dlouhodobě sleduji také zákrytovou dvojhvězdu NSVS 02186630 Dra, u které se projevují zajímavé změny na světelné křivce mimo zákryty, které ale pravděpodobně nesouvisí s erupční aktivitou.
 

Rok 2014 byl druhým kompletním rokem, kdy na jižní budově Hvězdárny Valašské Meziříčí pracuje dvojice napevno instalovaných vysoce citlivých video-systémů pro zaznamenávání přeletů meteorů. V průběhu roku 2014 byla zprovozněna nová severní kamera vybavená difrakční mřížkou pro záznam spekter meteorů.

Geminidy jsou posledním velkým rojem roku. Jejich aktivita je významnější v období od 4. do 17. prosince s maximem 14. prosince, kdy může zenitová hodinová frekvence dosáhnout až 120 meteorů. Pravidelně ošidné je však prosincové počasí, takže zachycení aktivity roje v okolí maxima lze považovat za úspěch.