Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Původním záměrem bylo psát pravidelné články o zachycených spektrech každé tři měsíce. Jelikož však počasí v prvních měsících roku 2016 obecně nepřálo pozorování, rozhodli jsme se udělat přehled za prvních 6 měsíců tohoto roku.
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy identifikace chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země. Nicméně v období výskytu bouřkové činnosti se cíle pozorování mohou změnit a spektrografy mohou zaznamenat spektra elektrostatických výbojů – blesků. Tak tomu bylo i během bouřky ve večerních hodinách dne 19. 6. 2016.
Mimo běžná pozorování projevů sluneční aktivity jsme měli možnost v měsíci květnu zaznamenat i pozorování unikátního úkazu - tranzitu Merkuru, tedy přechodu naší nejmenší planety přes sluneční disk. V květnovém článku Vám kromě běžného přehledu představíme i animace jako vizuální výstup z on-line pozorování z nižší i vyšší chromosféry, v celkovém pohledu i detailu. Z pohledu rutinních pozorování se jednalo spíše o podprůměrný měsíc, jelikož jsme pozorovali pouze 11 dnů. Přesto se nám podařilo zaznamenat velmi zdařilé série snímků aktivních oblastí.
Noci se zkracují a souhvězdí Kasiopei je nízko nad severním obzorem, tudíž jsem přerušil soustavné pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 a začal se věnovat jiným hvězdám. Během 10 nocí bylo pořízeno 10 051 měření proměnných hvězd. Kromě jiných zajímavých výsledků se podařilo v poli LR Cam objevit novou zákrytovou proměnnou hvězdu typu EB.
Dubnové počasí letos nebylo tak aprílové jako v minulých letech, bohužel se nám podařilo pozorovat díky meteorologickým podmínkám jen čtrnáct dní. I přes klesající aktivitu (nejmohutnější sluneční erupce dosáhla hodnoty M6.7, jinak se drží až na výjimky pod hodnotou C3.0) stále pozorujeme a sledujeme dění na naší nejbližší hvězdě. Ukázky z pozorování projevů sluneční aktivity najdete pod článkem.
Dubnový měsíc byl věnován fotometrii GJ 3236 všemi dostupnými dalekohledy. Bylo to z důvodu experimentu zachycení případných erupcí souběžně v různých filtrech. Vzhledem k tomu, že erupce trvají poměrně krátkou dobu, není možné tyto jevy pozorovat jedním dalekohledem a měnit filtry a mít dostatečné pokrytí světelné křivky. Impulsem k této kampani byla publikace o podobné eruptivní zákrytové dvojhvězdě YY Gem, která vznikla na základě pozorování z roku 2012 (Bruce L. Gary - Photometric Monitoring by Amateurs in Support of a YY Gem Professional Observing Project).
Poslední měsíce nepřejí jasným nocím, nejinak tomu bylo i v březnu. Tento měsíc patří podle dlouhodobého sledování k měsícům, kdy zpravidla bývá jasno patnáct a více nocí. Letos vyšlo pouze pět nocí, celkem bylo pořízeno 5419 měření. Podařilo se nám zachytit jednu erupci u GJ 3236 17. března a to na dvou observatořích – ve Valašském Meziříčí a Trhových Sviných. V okolí zákrytové dvojhvězdy HP Aur byly objeveny dvě nové proměnné hvězdy s pořadovými čísly Cze V 841 a Cze V 842 Aur.
Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. Letošní zima byla co do počtu jasných dnů opravdu slabá. Z prosince máme jen jeden pozorovací den a leden s únorem to se svými třemi a dvěmi jasnými dny příliš nevylepšil. Sluneční aktivita je oproti zářijové a říjnové trochu nižší zejména v počtu skvrn. Mohutnost erupcí se mimo března zatím stále drží nad hodnotu M1.1.
Z pozorovatelského hlediska ledny nejsou příliš nakloněny ani pro proměnné hvězdy. Během pěti jasných nocí jsme zaznamenali 7784 měření. Dne 8. ledna 2016 se nám podařilo během společného pozorování s ondřejovskou hvězdárnou zaznamenat slabší vzplanutí u GJ 3236 Cas. Po roce také pokračujeme fotometrií eruptivní dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari.
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsou momentálně v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy zjištění chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země.