Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Na Velký pátek 10. 4. 2020 kolem půl desáté (SELČ) večer proletěl napříč celým Českem stín (cca) čtyřicetikilometrové planetky (5638) Deikoon. Na své pouti oblohou planetka (17,1mag) zakryla hvězdu (12,6mag). Shodou několika šťastných náhod se nám na hvězdárně podařilo úkaz odpozorovat, dokonce s pozitivním výsledkem - doba zakrytí hvězdy byla v našem případě 1,5 s. Toto pozorování je velice důležité, neboť to bylo teprve podruhé, kdy byl pozorován zákryt hvězdy touto planetkou (poprvé 23. 2. 2019).
S odstupem času jsme se vrátili k pozorování zákrytových dvojhvězd, které jsou v programu vedené již mnoho let. Zpravidla se jedná o objekty se změnami v O-C diagramu, které mohou být způsobené přenosem hmoty mezi složkami nebo přítomností třetí hvězdy v systému. V březnu jsme měli možnost pozorovat 13 nocí, během nichž bylo pořízeno 26 330 měření jasnosti proměnných hvězd.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci BŘEZNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko – Slovenské sítě CEMENt, která propojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali až ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci ÚNORU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
V článku uvádíme hodnoty vybraných meteorologických prvků měřených na Hvězdárně Valašské Meziříčí v měsíci LEDNU od počátku měření v roce 1957 až po současnost.
Použitá data jsou vlastnictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), s jehož laskavým svolením uvedené přehledy uveřejňujeme.
V pondělí 10. 2. 2020 v noci došlo nad Evropou opět k zákrytu hvězdy planetkou Sylvia. Ale oproti pozorování z loňského října jasnější planetka (12,6mag) zakrývala hvězdu slabší (14,5mag), takže se jednalo o mnohem náročnější pozorování. Kromě toho v tuto dobu přecházel přes Evropu orkán Sabine (Ciara) a většina pozorovatelů nemohla vzhledem ke špatným povětrnostním podmínkám pozorovat. Ve Valaškém Meziříčí nám však tentokrát (oproti minule) štěstí přálo.
I v tomto měsíci se podařilo pozorovat během pěti nocí některé eruptivní hvězdy i zákrytové dvojhvězdy. Celkem bylo pořízeno 15 972 měření. U dlouhodobě sledované eruptivní hvězdy GJ 3236 byla zaznamenána dvě vzplanutí. Po delší době jsme se vrátili k fotometrii některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Kromě jiného nás zaujala publikace o pulsující proměnné hvězdě T UMi.
V úterý 29. 10. 2019 přibližně 20 minut před světovou půlnocí proletěly přes velkou část Evropy "stín" planetky Sylvia (87) o šířce 440 km a "stíny" jejích dvou měsíců (Romulus a Remus). Planetka zakrývala poměrně jasnou hvězdu (10mag) TYC 1932-00469-1. Na tento mimořádný úkaz bylo připraveno několik desítek pozorovatelů z více než 10 evropských států - jen do OccultWatcheru bylo přihlášeno 64 stanic. Většině z nich přálo štěstí v podobě jasné oblohy. Menší část takové štěstí neměla, včetně nás.