Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Pozorování proměnných hvězd – květen 2020
V tomto období jsme pokračovali v pozorování chromosféricky aktivní hvězdy ASAS J 083128+1953.1 Cnc. Jedná se o krátkoperiodickou zákrytovou dvojhvězdu objevenou v roce 2004 (Pojmanski, Astr. Nach. 325, 2004) s periodou oběhu hvězd 0,217811 dne. Zároveň je vedená i jako zdroj rentgenového záření (Voges, AA 349, 1999), což je další doklad chromosférické aktivity.
V roce 2015 jsme ji zařadili do našeho programu monitorování eruptivních hvězd s předpokladem pozorování těchto energetických procesů. V roce 2016 až 2017 pozorování odhalilo poměrně výrazné asymetrické polohy primárních a sekundárních minim oproti předpokládaným kruhovým drahám oběhu hvězd kolem společného těžiště. Časový rozdíl činil 14,04 minuty, což odpovídá 8,95 % z poloviny oběžné doby. To by znamenalo, že jedna ze složek obíhá po excentrické dráze, což je u kontaktních zákrytových dvojhvězd nemožné. Jedno z možných vysvětlení je přítomnost velké hvězdné chladné skvrny, která může způsobit asymetrii světelné křivky (falešná excentricita). V dalších letech jsme mohli sledovat změny v O-C diagramu a průběžně sledovat jeho vývoj. V roce 2018 se časový rozdíl mezi primárními a sekundárními minimy zmenšil na 9,52 minuty a v roce 2020 na 4,18 minuty. To znamená, že křivka se stává stále více symetrickou a pravděpodobně dochází ke změnám v rozložení a velikosti hvězdných skvrn. V období 16.3. 2016 – 7.4. 2020 byl tento systém pozorován během 32 nocí 144,2 hodiny, ale během této doby nebyla zaznamenána erupce.
Obrázek 1: O-C diagram hvězdy ASAS J 083128+1953.1 Cnc v letech 2017 – 2020. Červená kolečka představují sekundární minima, modrá pak primární. V roce 2017 je vidět zjevné oddělení těchto úkazů, to znamená, že nebyly pozorovány ve fázi 0,5, ale byly posunuty, v tomto případě v roce 2017 o 14,04 minuty. V dalších letech se rozdíly zmenšují až na současnou hodnotu v roce 2020 4,18 minuty.
Obrázek 2: Fázová světelná křivka ve filtru B ASAS J 083128+1953.1 Cnc z roku 2016 – 2017. Jsou vidět různé výšky maxim jasnosti po sekundárním a primárním minimu a zároveň sekundární minima nenastávají ve fázi 0,5, ale jsou posunuta o 14,18 minuty.
Obrázek 3: Fázová světelná křivka ve filtru B ASAS J 083128+1953.1 Cnc z roku 2020. Zde je křivka výrazně symetričtější a minima nastávají skoro v normálních fázích, jak je běžné u kontaktních zákrytových dvojhvězd.
autor: Ladislav Šmelcer
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies