Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Někdy zmýlená může vést i k novému objevu. To se mi povedlo při pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236, kdy jsem chtěl kontrolně proměřit světelnou křivku CzeV590 kvůli zpřesnění periody. Omylem jsem hvězdné pole nastavil mimo tuto hvězdu a kromě GJ 3236 se měnila jiná hvězda. Jedná se o novou proměnnou, která má nyní označení v katalogu CzeV772 s určenou periodou 0,404 dne a amplitudou 0,25 magnitudy.
Za šest pozorovacích nocí jsem získal 26 109 měření. Tradičně jako minulé měsíce je věnována pozornost eruptivním hvězdám. Nadále velmi aktivní je GJ 3236. 2. října byla pozorována výrazná dvojitá erupce s odstupem maxim 36 minut. 5. října se podařilo zachytit erupci na konci sekundárního minima, další následovala s odstupem 2 hodiny. Poslední byla zaznamenána 24. října, jednalo se o poměrně malou a rychlou erupci. Celkem je nyní zdokumentováno 35 erupcí. Z dat jsem sestavil graf závislosti výskytu erupcí na orbitální fázové křivce. Z ní vyplývá, že není vidět výrazná koncentrace erupcí pro určitou oběžnou fázi dvojhvězdy.
Dalším bodem pozorování v říjnu bylo doměření některých starších hvězd z Cze V katalogu, aby bylo možné určit orbitální periodu.
Obrázek 1: Fázová křivka CzeV772.
Ze čtyř pozorovacích nocí se podařilo určit periodu 0,404 dne
Obrázek 2: Hvězdné pole GJ 3236 Cas s nově objevenými proměnnými hvězdami CzeV590
a CzeV772
autor: Ladislav Šmelcer