Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Někdy zmýlená může vést i k novému objevu. To se mi povedlo při pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236, kdy jsem chtěl kontrolně proměřit světelnou křivku CzeV590 kvůli zpřesnění periody. Omylem jsem hvězdné pole nastavil mimo tuto hvězdu a kromě GJ 3236 se měnila jiná hvězda. Jedná se o novou proměnnou, která má nyní označení v katalogu CzeV772 s určenou periodou 0,404 dne a amplitudou 0,25 magnitudy.
Za šest pozorovacích nocí jsem získal 26 109 měření. Tradičně jako minulé měsíce je věnována pozornost eruptivním hvězdám. Nadále velmi aktivní je GJ 3236. 2. října byla pozorována výrazná dvojitá erupce s odstupem maxim 36 minut. 5. října se podařilo zachytit erupci na konci sekundárního minima, další následovala s odstupem 2 hodiny. Poslední byla zaznamenána 24. října, jednalo se o poměrně malou a rychlou erupci. Celkem je nyní zdokumentováno 35 erupcí. Z dat jsem sestavil graf závislosti výskytu erupcí na orbitální fázové křivce. Z ní vyplývá, že není vidět výrazná koncentrace erupcí pro určitou oběžnou fázi dvojhvězdy.
Dalším bodem pozorování v říjnu bylo doměření některých starších hvězd z Cze V katalogu, aby bylo možné určit orbitální periodu.
Obrázek 1: Fázová křivka CzeV772.
Ze čtyř pozorovacích nocí se podařilo určit periodu 0,404 dne
Obrázek 2: Hvězdné pole GJ 3236 Cas s nově objevenými proměnnými hvězdami CzeV590
a CzeV772
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí