Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Přehledy o sluneční aktivitě a pozorování ve Valašském Meziříčí v měsících říjen a listopad již tradičně přinášíme spojené v jednom článku. Málo jasných dnů, častá vysoká oblačnost, Slunce nízko nad obzorem - negativní aspekty slunečních pozorovatelů přicházející s každým podzimním a zimním obdobím. Dohromady jsme v těchto dvou měsících pozorovali jen 15 dní, 20 aktivních oblastí a 5 erupcí ve spektrálních čarách H-alfa a CaIIK (viz přehled na konci článku).
Mezi aktivní oblasti s nejmohutnějšími erupcemi patřily NOAA 12422 a 12449, ale v četnosti větších erupcí nevynikaly jediné, hned v patách měly oblasti NOAA 12435 a 12443. Jinak se až na pár výjimek jednalo převážně o malé erupčně téměř neaktivní oblasti. V druhé půlce listopadu byl sluneční kotouč téměř prázdný, bez aktivních oblastí viditelných ve fotosféře.
Největší erupce v říjnu 2015 o mohutnosti M4.5, se vyskytla v aktivní oblasti NOAA 12422, kterou jsme pozorovali už od září (největší erupce v oblasti se vyskytla dne 28. 9. 2015 o mohutnosti M7.6 - více v článku Pozorování sluneční aktivity - září 2015) . V době (1. října 2015, maximum erupce v 13:10 UT) erupce byla aktivní oblast již na západní straně slunečního disku. Oblast zapadla za jeho okraj 4. října 2015.
Aktivní oblast NOAA 12449 byla pozorovatelná na východním okraji slunečního kotouče od 7. listopadu a během své pouti na západní okraj vyprodukovala několik zajímavějších erupcí. Největší z nich patřila i k největším v měsíci listopad. Erupce o mohutnosti M3.9 byla zaznamenána 9. listopadu s maximem ve 13:12 UT, tedy dva dny po té, co byla oblast na přivrácené straně Slunce pozorovatelná.
Za tyto dva měsíce překvapilo dobrými pozorovacími podmínkami dopoledne 24. října. V podzimních měsících bývá, jak už jsme v úvodu psali, obvykle špatný obraz, způsobený hlavně malou výškou Slunce nad obzorem a vysokou oblačností. Ten den byly dopoledne úžasné podmínky pro pozorování a tak snímky aktivních oblastí z toho dne jsou vizuálně krásné, najdete je v ukázkách pozorování pod článkem.
K silnějším projevům sluneční aktivity v říjnu 2015 patřily následující erupce (větší než M1.0):
K silnějším projevům sluneční aktivity v listopadu 2015 patřily následující erupce (větší než M1.0):
V seznamu jsou vypsané erupce pouze od mohutnosti M1.0. Seznam všech erupcí od mohutnosti C5.0 si můžete prohlédnout ve stručném přehledu. Kvůli meteorologickým podmínkám nebo doby pozorovatelnosti (Slunce pod obzorem), máme ze seznamu napozorované jen tučně označené erupce.
V říjnu po řadě úprav jsme provedli první "ostrý" test protuberančního koronografu. Protuberanční koronograf je, jak už název napovídá, je dalekohled pro pozorování slunečních protuberancí. Oproti chromosférickému dalekohledu má v sobě mimo filtru H-alfa i malý kuželík tzv. umělý měsíc, díky kterému vytváří "umělé zatmění Slunce". Díky tomu nám umožňuje lépe pozorovat protuberance nad slunečním okrajem, které jsou jinak přezářené světlem ze slunečního disku. Doufáme, že během jara příštího roku se nám podaří uvést koronograf do běžného provozu. Zkušební snímek i s porovnáním z chromosférického dalekohledu si můžete prohlédnout v minigalerii pod článkem.
Zacházející aktivní oblast NOAA 12420 ze dne 2. října 2015 v 09:02 UT ve spektrální čáře CAII K (ionizovaného vápníku). Na snímku jsou velmi zřetelné flokule.
Další z mála jasných říjnový dnů (24. 10. 2015) s lepším seeingem nám přinesl pohled na oblast NOAA 12426 v čáře CaII K v 10:32 UT.
Méně aktivní bipolární oblast NOAA 12427 ze dne 2. 10. 2015 v 09:20 UT. Spektrální čára H-alfa nám dává možnost prohlédnout si nejen sluneční chromosféru, ale vlastně i strukturu magnetické pole. Fibrily, magneticky udržované trubice žhavé plazmy, krásně kopírují magnetické pole skupinky skvrn a formují se podél indukčních čar (siločar), jak to známe např. z tyčového magnetu.
Jeden z vydařenějších snímků zobrazuje západní okraj slunečního disku. Oblast NOAA 12434 z 24. 10. 2015 zachycená v čáře vodíku v 10:20 UT.
Ačkoli tato oblast NOAA 12436 aktivitou příliš nevynikala, podařilo se nám v ní průběhu dne pozorovat malou erupci o mohutnosti B7.7. Pozorovací podmínky se bohužel v průběhu pozorování zhoršily. Snímek pořízen dne 24. 10. 2015 v 10:15 UT.
Pozorování probíhalo, pokud počasí dovolilo, ve všech třech filtrech, které nám technické vybavení kopule a zemská atmosféra umožňuje. Oblast NOAA 12426 ve fotosféře dne 24. 10. 2015 v 10:41 UT.
Vycházející krásná oblast NOAA 12443 v nejnižší viditelné oblasti na Slunci dne 31. 10. 2015 v 13:22 UT. Mimo umbry, penumbry a granulí si také můžete všimnout drobných světlejších oblastí - fakulí.
Chromosférický dalekohled - 08:03 UT | Protuberanční koronograf - 07:59 UT |
Protuberance se nám dařilo v daném období pozorovat jen málo. Vhodné podmínky pro jejich pozorování se nyskytly jen občas. Protuberance na jihovýchodním okrajem pozorovaná 24. 10. 2015 v 10:24 UT.
Oblast NOAA | Pozorování v čáře H-alfa [počet dnů] |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů] |
Pozorování fotosféry [počet dnů] |
Erupce |
---|---|---|---|---|
12420 | 3 | 3 | 3 | |
12422 | 3 | 3 | 3 | M4.5 (1. 10., H-alfa detail i celý disk, CaIIK), M1.1 (2. 10., H-alfa detail i celý disk, CaII K), C7.2 (2. 10., H-alfa detail) |
12426 | 4 | 1 | 2 | |
12427 | 5 | 5 | 5 | |
12434 | 1 | |||
12436 | 1 | B7.7 (24. 10. - H-afa detail) | ||
12437 | 3 | C2.1 (26. 10., H-alfa detail, CaIIK detail) | ||
12439 | 1 | |||
12440 | 1 | |||
12441 | 1 | |||
12442 | 1 | 1 | ||
12443 | 1 | 1 | 1 |
Počet jasných dnů: 10
Počet napozorovaných oblastí: 12
Pozorování synoptickými dalekohledy: 5
Oblast NOAA | Pozorování v čáře H-alfa [počet dnů] |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů] |
Pozorování fotosféry [počet dnů] |
Erupce |
---|---|---|---|---|
12442 | 1 | |||
12443 | 5 | 2 | ||
12445 | 3 | 1 | ||
12446 | 1 | |||
12448 | 1 | 1 | 1 | |
12449 | 1 | 1 | ||
12450 | 1 | 1 | ||
12451 | 1 | 1 |
Počet jasných dnů: 5
Počet napozorovaných oblastí: 8
Pozorování synoptickými dalekohledy: 3
autor: Martina Exnerová