Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
I přesto, že Tauridy nepatří mezi nejvýznamnější a nejznámější meteorické roje, jsou něčím výjimečné. Bývají totiž častým zdrojem bolidů, tedy velmi jasných meteorů. Mateřským tělesem Taurid je Enckeova kometa, která byla objevena francouzským astronomem Pierrem Méchainem roku 1786. Není však pojmenovaná po svém objeviteli, ale po Johannu Enckeovi, který provedl výpočty její dráhy a stanovil oběžnou dobu na 3,3 roku.
Od listopadu 2012 pracují na jižní budově hvězdárny Valašské Meziříčí dvě stanice středoevropské sítě pro pozorování meteorů pomoci citlivých videokamer (CEMENT - Central European Meteor Network). Kamery sledují východní a jižní část oblohy. V roce 2014 k nim přibyla ještě severní stanice vybavená difrakční mřížkou umožňující záznam spektra přelétajícího meteoru. Jedná se o kameru VE6047EF vybavenou objektivem Tokina 3-8 mm a mřížkou 500 čar/mm. Na podzim 2015 potom další dvě kamery typu QHY5LII-M opatřené difrakčními mřížkami 1000 čar/mm mířící do směrů jihozápadní a severozápadní. Jejich rozlišení je vyšší než u původní severní kamery a to 1280x960 px.
Výběr bolidů z roje Taurid zachycené kamerami hvězdárny Valašské Meziříčí:
Výběr zachycených spekter z roje Taurid zachycené kamerami hvězdárny Valašské Meziříčí:
Spektrum bolidu zachyceného dne 28.10.2015 kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Vlevo vidíme snímek ze severní kamery opatřené mřížkou. Vpravo pak zpracované spektrum meteoru.
Výsledné spektrum obsahuje emisní čáry prvků v poměrném zastoupení typickém pro Tauridy – železo (FeI), hořčík (MgI), sodík (NaI), vápník (CaI), mangan (MnI) a také křemík (SiI, SiII). Poměr emise prvků náležejících ionizované atmosféře Země vůči hořčíku (N2/Mg, O/Mg) je nízký, neboť toto nezávisí na hmotnosti tělesa, ale na jeho rychlosti. Toto znamená, že množství emise těchto prvků je přímo úměrné hmotnosti tělesa, ovšem koeficient úměry se zvyšuje s rychlostí meteorů.
Pro relativně pomalé Tauridy je tedy zastoupení těchto prvků výrazně nižší než např. pro Leonidy. V tomto případě je dominantní emise multipletu NaI-1, také lze sledovat poměrně vysokou emisi multipletu OI-1, která je typická pro Tauridy, i přes jejich nižší geocentrickou rychlost.
Zachycených spekter bylo však daleko víc:
Dráhy roje Taurid
Získané údaje jdou dále zpracovávány díky databázi CEMENt a EDMOND. Díky informacím zdalších stanic sítě jen nám umožněno identifikovat stejné meteory zaznamenané z různých stanic a vypočítat jejich dráhu ve Sluneční soustavě.
Meteorický roj Taurid sice nepatří mezi nejaktivnější roje, ale díky dlouhému období aktivity a také díky velkému zastoupení jasných meteorů patří mezi přední roje v pořadí počtu drah v databázi EDMOND. Severní větvi Taurid (NTA, 2 399 drah) patří 4. místo za silnými pravidelnými roji – Perseidami (PER, 25 243 drah), Geminidami (GEM, 22 215 drah) a Orionidami (ORI, 9 837 drah), jižní větvi Taurid (STA, 2 180 drah) pak patří 7. místo.
Nejjasnější bolid patřící roji Taurid v roce 2015 zaznamenané v síti CEMeNt:
Nejjasnější bolid byl zachycen 7.11.2015 v 01:53:30 UT ze stanic Maruška, Kráčany, Nýdek a Valašské Meziříčí (zde pouze přes oblačnost). Bolid patřil k jižní větvi Taurid (STA), geocentrická rychlost tělesa byla 28,8 km/s, meteoroid se původně nacházel na typické dráze s perihéliem blízko oběžné dráhy planety Merkur (q= 0,370 AU) a aféliem blízko oběžné dráhy planety Jupiter (velká poloosa dráhy a= 2,5 AU), sklon dráhy k ekliptice byl pouze 4,4o. Absolutní jasnost bolidu byla -10,4m, byl tedy prakticky tak jasný jako Měsíc v úplňku. V atmosféře Země urazil dráhu dlouhou 63,7 km, počátek dráhy ležel ve výšce 105,3 km, konec pak ve výšce pouze 59,7 km, odhadovaná vstupní hmotnost tělesa byla kolem 29 kg.
Další informace o roji Taurid naleznete zde:
autor: Sylvie Gorková a Jakub Koukal