S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Pozorovatelna v jižní kopuli |
Loňský rok nebo také rok pro slunečním maximu, to je rok 2015. Ačkoli nám sluneční aktivita klesá, naše technické možnosti stoupají. Největší polární záře za posledních dvanáct let a částečné zatmění Slunce 20. března 2015 nám otevřelo pozorovací sezónu plnou zajímavých dynamických jevů. Již druhým rokem pozorujeme simultánně na pěti dalekohledech (dva synoptické s filtry H-alfa a Ca II K a tři detailní na pozorování fotosféry a chromosféry též s filtry H-alfa a Ca II K). V říjnu jsme provedli první testy na zmodernizovaném protuberančním koronografu, který by v roce 2016 snad mohl postupně přejít do běžného provozu.
Celkem bylo v průběhu 119 jasných dnů pozorováno 131 aktivních oblastí, z toho 121 oblastí ve spektrální čáře H-alfa, 105 ve spektrální čáře Ca II K a 39 oblastí ve fotosféře. Malé množství snímaných oblastí ve fotosféře bylo způsobeno technickými úpravami dalekohledu, které byly nutné pro jednodušší ovládání, kalibraci a následné zpracovávání snímků. Zároveň se podařilo pozorovat 79 dnů celý sluneční disk v čáře Ca II K a 77 dnů v H-alfa. V případě příznivého počasí probíhalo pozorování slunečního disku po celý den.
Když nepočítáme data z erupcí, která jsou uchovávána v plném rozsahu, je uloženo za loňský rok v archivu 26 366 snímků. Snímky ze synoptických dalekohledů jsou k dispozici ve veřejném archivu (Ca II K, H-alfa) a jsou postupně doplňovány.
V roce 2015 se nám podařilo napozorovat 64 erupcí a z toho 20 ve spektrální čáře H-alfa a Ca II K zároveň. Nejčastější příčinou snímání erupce pouze v jedné spektrální čáře (obvykle H-alfa) byly špatné pozorovací podmínky, protože při vysoké oblačnosti dochází k mnohem výraznějšímu zhoršení kvality obrazu v krátkovlnější oblasti spektra.
Dne 20. 3. 2015 nastal na naší části planety velice ojedinělý a výjimečný úkaz - zatmění Slunce. Pás totality, místo kde je možné pozorovat úplné zatmění, procházel přes území Špicberků a Faerských ostrovů, ale pás částečného stínu procházel i přes území České republiky. A proto jsme mohli sledovat zatmění, kdy Měsíc zakrýval až 76 % slunečního disku. Jelikož zatmění Slunce probíhalo v pátečních dopoledních hodinách, bylo pravděpodobné, že velké množství lidí nebude mít možnost sledovat tento jev přímo na obloze. Proto jsme se rozhodli připravit on-line přenos tohoto jevu (díky nápadu a realizaci Jáchymem Bulkem). Snímky pořízené během online přenosu, jsme pro vás seskládali do dvou krátkých animací. Další zatmění Slunce můžeme pozorovat až v roce 2021, kdy bude Slunce zakryto z 16,9 %. Více o tomto zatmění zde.
Tři dny před samotným zatměním jsme mohli na území ČR pozorovat ještě jeden neobvyklý úkaz, a to polární záři největší za posledních 12 let. Polární záře je jev, který vzniká interakcí vysokých vrstev zemské atmosféry s nabitými částicemi přicházejícími ze Slunce buď v podobě vysokorychlostního slunečního větru nebo v podobě obřích plazmatických oblaků. Snímek úkazu vyfotografoval v Mikulůvce odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Jiří Srba. Více o této polární záře zde.
Zatmění Slunce ve spektrální čáře Ca II K. |
Zatmění Slunce ve spektrální čáře H-alfa (špatné podmínky). |
Polární záře ze 17. 3. 2015. |
Erupce jsou náhlá zjasnění v chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech. Samotný jev je doprovázen uvolněním velké energie a obvykle i výronem hmoty, která se může "odtrhnout" od Slunce v podobě ejekce koronální hmoty (CME). Erupce bývá pozorovatelná ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku H-alfa. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného měkkého toku rentgenového záření.
Na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se věnujeme pozorování slunečních erupcí již řadu let. Naším cílem je zachytit průběh tohoto jevu a zachytit jednotlivé vývojové etapy erupce z pohledu morfologie i intenzity záření. Erupce v případě dobrého počasí a podmínek jsou pozorovány simultánně třemi dalekohledy - chromosférickým dalekohledem s filtrem H-alfa, synoptickým dalekohledem s filtrem H-alfa a refraktorem s filtrem Ca II K. v pohotovosti je také dalekohled pro pozorování ve fotosféře. Počet erupcí nasnímaný aspoň dvěma dalekohledy vystoupal letos na 31. Úplný soupis pozorovaných erupcí najdete v našem archivu.
Jako protuberance označujeme oblaka hustšího a chladnějšího (převážně vodíkového) plazmatu, v porovnání s okolním prostředím koróny, která se nachází v chromosféře až koróně. Jsou pozorovatelné nad okrajem slunečního disku jako jasný útvar (pozorujeme ho při průmětu na oblohu v emisi). Některé protuberance vydrží ve sluneční atmosféře i několik otoček. Vyskytují se převážně mimo aktivní oblasti na hranici supergranulí, takové protuberance nazýváme klidné. Plazma se pohybuje podél indukčních čar a poté opět padá do chromosféry. Pozorujeme tak jejich pozvolný vývoj jen po určitou dobu, protože většina z nich, stejně jako skvrny, zapadnou za okraj slunečního disku.
Pro pozorování slunečních protuberancí se využívají zpravidla dva typy dalekohledů, klasický s filtrem H-alfa a protuberanční koronograf (má v sobě mimo filtru H-alfa i malý kuželík tzv. umělý měsíc, díky kterému vytváří "umělé zatmění Slunce"). Hvězdárna Valašské Meziříčí vlastní oba typy, v roce 2015 se však z technických důvodů (modernizace dalekohledu) pozorovalo pouze na chromosférickém dalekohledu. Doufáme, že příští rok, zde najdete ukázky snímků i z koronografu. Za rok 2015 máme tedy v archivu jen 2 dynamické vývoje protuberancí.
Historicky vznikl ještě jeden termín pro protuberance, a to je filament. Jedná se o případ, kdy se protuberance, která je pozorovatelná na slunečním disku jeví jako tmavý "hadovitý" útvar (na pozadí teplejší chromosféry jej pozorujeme v absorpci).
Na pozorování filamentů musí být vynikající podmínky, jinak jejich struktura téměř splyne s neaktivní chromosférou. V případě klidných filamentů, nacházejících se na okraji supergranulí můžeme tušit struktury magnetických polí, které tyto útvary "drží" v koróně a ovlivňují také okolní chromosféru. Za rok 2015 máme v archivu 2 dynamické vývoje filamentů.
Klidný filament zachycený dne 17. 2. 2015 v 10:40 UT. |
Filament patřící k oblasti NOAA 12384 dne 16. 7. 2015 pořízený v 10:35 UT. |
Vývoj aktivního filamentu dne 18. 3. 2015 u oblasti NOAA 12297. |
Mimo detailních snímků pořizujeme také snímky celého slunečního disku. Dává nám to možnost sledovat jednotlivé jevy na naší nejbližší hvězdě v kontextu.
Fotosféra: Snímek celého Slunce je pořízen družicí SDO a detailní snímky refraktorem AS 200/3000 mm. Aktivní oblasti v detailu jsou (zleva): NOAA 12324, 12325 a 12321. Dalekohled na pořizování celkových snímků Slunce je v současné době z technických důvodů mimo provoz.
Chromosféra - Ca II K: Snímek celého Slunce je pořízen synoptickým dalekohledem Lunt CaK/B1200 60/500 mm, s CaII K filtrem Lunt 2,4 Ä a detailní snímky refraktorem 80/1200 mm, dalekohled je vybaven CaII K ethalonem Lunt 2,4 Ä. Aktivní oblasti jsou (zleva): NOAA 12395, 12396, 12394 a 12393.
Chromosféra - H-alfa: Snímek celého Slunce je pořízen synoptickým dalekohledem Lunt LS60TC Ha/B1200 60/500 mm, s H-alfa filtrem Lunt 0,8 Ä a detailní snímky chromosférickým dalekohledem 135/2350 mm (efektivní ohnisko 5170 mm), dalekohled je vybaven H-alfa filtrem DayStar 0,7 Ä. Aktivní oblasti jsou (zleva): NOAA 12386 a 12384. Mimo aktivních oblasti pozorujeme v této spektrální čáře i filamenty a protuberance.
A na závěr ukázka nejvydařenějších snímků aneb, jak by to mohlo vypadat, kdyby byly pozorovací podmínky stále příznivé.
NOAA 12403 ve fotosféře: 24. 8. 2015 v 08:19 UT. |
NOAA 12366 ve spektrální čáře Ca II K, chromosféra: 13. 6. 2015 v 09:58 UT. |
NOAA 12282 ve spektrální čáře H-alfa, chromosféra: 17.2. 2015 v 10:33 UT. |
- externí pozorovatelé: Šimon Baško, Jáchym Bulek, Vendula Doubravská, Zlatica Kaluzna
- zaměstanci: Martina Exnerová, Sylvie Gorková, Naděžda Lenžová, Jiří Srba
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | |
---|---|---|---|---|---|---|
pozorovacích dní | 24 | 41 | 85 | 125 | 148 | 119 |
pozorovacích dní na synoptických dalekohledech - fotosféra | 63 | 6 | 36 | - | 68 | 20 |
pozorovacích dní na synoptických dalekohledech - H-alfa | - | 1 | 17 | 56 | 74 | 77 |
pozorovacích dní na synoptických dalekohledech - Ca II K | - | - | - | 59 | 65 | 79 |
pozorovaných dní v detailech - fotosféra | - | - | 6 | 8 | 78 | 23 |
pozorovaných dní v detailech - H-alfa | 26 | 40 | 77 |
94
|
121 | 115 |
pozorovaných dní v detailech - Ca II K | - | - | - | 49 | 75 | 89 |
počet erupcí | 2 | 14 | 42 | 38 | 72 | 64 |
počet erupcí alespoň 2 dalekohledy | - | - | - | 3 | 10 | 31 |
Články mimo jiné obsahují i malou fotogalerii vydařených snímků z daného měsíce a přehled zajímavých pozorování.
autor: Martina Exnerová