Videometeory 2017

Rok 2017 byl z hlediska pozorování meteorů pomocí videotechniky ve znamení rekonstrukce a přesunů observačních systémů. Na začátku roku jsme s pozorováním začínali na střeše hlavní budovy hvězdárny, kde byly všechny systémy provizorně umístěny po dobu rekonstrukce odborného pracoviště. Po dokončení oprav byly stanice opět přesunuty na nová připravená stanoviště na střeše jižní budovy. Od konce března 2017 bylo všech sedm systémů na videopozorování meteorů opět v pravidelném provozu a prováděly standardní pozorování.

V roce 2017 jsme završili pátý kompletní rok činnosti dvojice širokoúhlých stanic, které sledují jižní (S) a východní směr (E). K pátému výročí zahájení činnosti dostala jižní kamera malý dárek, ve druhé polovině roku jsme nainstalovali nový kvalitnější objektiv, což se ihned projevilo nárůstem počtu zaznamenaných meteorů.

	Dočasné stanoviště kamerových systémů na ochozu hlavní budovy.

Druhý kompletní rok má za sebou systém NFC (Narrow Field Camera), který sleduje úzké zorné pole v okolí severního nebeského pólu. Rovněž dva spektroskopické systémy postavené na půdorysu kamery QHY sloužily již druhý kompletní rok. První celou sezónu pak za sebou má i třetí QHY spektroskopický systém a také nejmodernější sestava s vysokým spektrálním rozlišením vybavená kamerou PointGrey. Ta je identická se systémem, který je pro spektroskopii meteorů instalován na Kanárských ostrovech a je provozován ve spolupráci s kolegy z Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.

Základní charakteristikou, podle které lze daný rok činnosti zhodnotit, je počet nocí, ve kterých byl našimi systémy zaznamenán alespoň jeden meteor. Přestože rok 2017 byl ovlivněn přesunem systémů na jižní budovu a řadou technických problémů, které postupně postihly snad všechny instalované systémy, lze říci, že z pohledu této charakteristiky byl rokem průměrným. To je patrné především na srovnání dvou nejdéle sloužících systémů E a S (viz Tabulka 1). V tabulce naleznete srovnání počtů nocí, ve kterých byl zachycen alespoň jeden meteor.

Tabulka 1: Noci s jedním a více zaznamenanými meteory.

Druhá statistická veličina, která daný rok charakterizuje, je samozřejmě celkový počet zachycených meteorů (Tabulka 2). Je však potřeba si uvědomit, že v případě spektrálních systémů je tato charakteristika zkreslena, neboť instalovaná mřížka dosah systému snižuje (jasných meteorů je méně). Na druhou stranu, pro spektrální systémy je nejdůležitější charakteristikou počet zachycených spekter meteorů (viz dále). Oproti roku 2016 došlo k poklesu počtu zachycených meteorů u východní kamery E, což je především důsledek špatného podzimního počasí. Naopak vyšší počet meteorů než v roce 2016 (dokonce nejvyšší v historii její činnosti) byl zaznamenán kamerou S (a to přes technické problémy, které její provoz doprovázely ve druhé polovině roku). Takto významné zvýšení počtu meteorů je nejspíše důsledkem instalace nového kvalitnějšího objektivu, který umožňuje zvýšit počet zachycených slabých meteorů (na úroveň srovnatelnou s kamerou E).

Tabulka 2: Počty meteorů zachycených pomocí stanic napevno instalovaných v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Jak je vidět z Tabulky 3, nejvyšší počet meteorů, které během roku zaznamenáme, není na základě jednostaničního pozorování přiřazen k žádnému roji (je hodnocen jako sporadický). Tradičně nejhojněji jsou mezi rojovými meteory zastoupeny Perseidy, což je dáno jednak jejich vysokou a dlouhodobou aktivitou, jednak obdobím činnosti v létě, kdy jsou podmínky pro pozorování statisticky nejvhodnější. Naopak Geminidy s maximem v polovině prosince, jsou většinou zachyceny poměrně málo, přestože produkují vyšší maximální frekvence meteorů než Perseidy. Je však vidět, že v roce 2017 byl počet Geminid zachycených stanicí E více než dvojnásobný ve srovnání s rokem minulým a na stanici S jich bylo zachyceno dokonce 5krát více.

Tabulka 3: Roje s nejvyšším počtem zaznamenaných meteorů (podle stanice E) v datech z roku 2016 a srovnání s rokem 2017.

Systém NFC v současnosti čítá tři trvale pracující páry stanic, které umožňují na malém zorném poli kolem 10° detekovat meteory s dosahem srovnatelným s lidským okem (kolem +6 mag). Tímto pozorováním stanice NFC významně doplňují statistické informace o aktivitě rojů získávané pomocí širokoúhlých stanic (které však mají dosah pouze do +2 mag). Pomocí systému NFC instalovaného ve Valašském Meziříčí bylo v roce 2017 zachyceno celkem 1 237 meteorů. Výrazně větší počet meteorů je důsledkem technického vylepšení kabeláže, které vedlo ke snížení šumu a tím pádem k registraci většího počtu slabých (většinou sporadických) meteorů.

Poziční pozorování a související měření rychlosti získaná na našich stanicích jsou zpracovávána a zasílána do mezinárodní otevřené databáze EDMOND.

V roce 2017 probíhala rovněž pozorování pomocí digitálních spektroskopických systémů s CCD kamerou QHY-5L-II, megapixelovým objektivem Tamron a difrakční mřížkou s 1 000 vrypy na milimetr. Takové systémy pracovaly po celý rok 2017 tři a celkem se s jejich pomocí podařilo zaznamenat 17 spekter (9 - SPNE, 6 SPSW a 2 - SPSE), což je srovnatelné s rokem 2016 (6 - spNW, 6 spSW, 6 spNE). Kromě těchto systémů pracoval po celý rok také spektroskopický systém využívající kameru s vysokým rozlišením PointGrey, který vykrývá severo-západní směr. Kamera SPNW v roce zaznamenala 11 spekter.

Podrobnější informace o zpracování pozičních i spektrálních pozorování přineseme v dalších článcích.

Plány do roku 2018

Již během prvních měsíců roku 2018 bude v rámci spolupráce s kolegy z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. v Praze jedna z QHY kamer nahrazena novým experimentálním spektrálním systémem, který bude vybaven kamerou ZWO s vysokým rozlišením. Výkon tohoto systému by měl být srovnatelný s kamerou PointGrey. Jak se ukazuje, použítí těchto vylepšených systémů s vysokým rozlišením je pro spektrální pozorování zásadním přínosem.   

Další články o programu pozorování meteorů:

Přehledový článek: CEMeNt v první polovině roku 2017