Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Po mnoha klidnějších měsících přišel "aktivní" červen, který nás již v prvních dnech přesvědčil, že bude co pozorovat a nad čím žasnout. Během 15 jasných dnů se nám podařilo napozorovat devatenáct oblastí a čtrnáct erupcí v různých filtrech. Největší erupce dosáhla mohutnosti X2.2 v aktivní oblasti NOAA 12087. O této události se můžete dočíst na našich stránkách.
Erupce, které v našich článcích často zmiňujeme, jsou náhlá zjasnění ve chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech, ale někdy i v aktivní oblastech bez pozorovatelných slunečních skvrn. Samotný jev je doprovázen uvolněním velké energie a obvykle i výronem hmoty, která se může "odtrhnout" od Slunce v podobě ejekce koronální hmoty (CME). Erupce bývá pozorovatelná ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku Hα. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného měkkého toku rentgenového záření. Více o této sluneční aktivitě se můžete dočíst v článku od Petra Heinzela.
Na začátku měsíce dne 3. 6. 2014 se objevila na východním okraji velmi zajímavá aktivní oblast, která byla druhý den označena jako NOAA 121080. O tři dny později se těsně pod ní vytvořila skupina NOAA 12085 a obě aktivní oblasti spolu "putovaly" po slunečním disku až do 15. 6., kdy zmizely za západním okrajem. NOAA 12080 i 12085 měli bipolární uspořádání. Po dobu viditelnosti na slunečního disku došlo u obou skupin k rozpadům i spojování umber vedoucí/západní skvrny a byla pozorována řada erupcí. Nejsilnější z nich dosahovala v maximu mohutnosti M3.1, a to v aktivní oblasti NOAA 12085.
Nejaktivnější oblastí tohoto měsíce byla NOAA 12087, která se na východním okraji objevila 10. 6. 2014 a zmizela za západním okrajem 24. 6. 2014. V prvních pěti dnech bylo v této oblasti zaznamenáno 15 erupcí s mohutností větší než C5.0. Celkem 5 z nich se nám podařilo napozorovat. Ve zbývajících případech překážela oblačnost nebo bylo Slunce pod obzorem. Samotná aktivní oblast se dynamicky vyvíjela, což je zachyceno z našihc pozorování na sestavené animaci vpravo.
Silnější erupce v oblasti 12087:
Vývoj oblasti NOAA 12087, snímky převzaty a zpracovány z SDO. Čas všech snímků v UT je 12:00. |
Tučně označené erupce se nám podařilo napozorovat a snímky erupce M3.0 si můžete prohlédnout pod článkem. Erupce s klasifikací X potom můžete vidět v již výše zmíněném článku.
Začínají prázdniny, a tím i možnost podívat se na naše odborné pracoviště zblízka. Hvězdárna Valašské Meziříčí Vás zve na svůj prázdninový program nejen v noci, ale i ve dne, kdy probíhá prohlídka po všech třech budovách (hlavní budova, jižní budova a Ballnerova hvězdárna). V případě slunečného počasí budete mít možnost podívat se na sluneční fotosféru v hlavní kopuli, ale také nahlédnout "pod pokličku" pozorování v kopuli odborného pracoviště. Začátky prohlídek jsou v 9, 10, 11, 13, 14 a 15 hodin. Těšíme se na Vás!
Snímek celého disku Slunce ve spektrální čáře vodíku Hα ze dne 6. 6. 2014 v 10:25:54 UT. Na snímku si můžete všimnout jak slunečních skvrn, tak i protuberancí (jasné "vstupky" na okraji disku), výrazného filamentu (zhruba uprostřed vlevo) a erupce (v aktivní skupině nalevo od filamentu).
Již výše zmíněná oblast NOAA 12080 s erupcí o mohutnosti C1.1, zachycená dne 6. 6. 2014 v 10:30:17 UT ve spektrální čáře Hα. Na snímku kromě erupce u levé skvrny jsou patrné i malé filamenty (tmavší "hadovité" útvary) patřící k této aktivní oblasti. Vpravo nahoře si můžete všimnout části filamentu, který jsme taktéž pozorovali a lze si jej prohlédnout celý na posledním snímku naší malé fotogalerie.
Oblast NOAA 12080 zachycená o několik hodin později s další začínající erupcí s maximem o mohutnosti C2.0 (maximum erupce nastalo až o 6 minut později). Kromě viditelně zhoršených pozorovacích podmínek, které se na kvalitě snímku podepsaly, si můžete všimnout hned několik změn. Filamenty pod skvrnami změnili svůj tvar, ty nad skvrnou zmizely úplně a v západní (tedy pravé skvrně) se objevil nový malý výtrysk (tmavý pásek na "páté hodině"). Snímek byl pořízen dne 6. 6. 2014 ve 13:21:28 UT.
Jak vypadá erupce ve spektrální čáře vápníku (Ca II K) o mohutnosti C9.0, lze vidět na tomto snímku ze dne 9. 6. 2014. Oblast NOAA 12085 (dole) byla jednou z aktivnějších oblastí v tomto měsíci. Vznikla pod oblastí NOAA 12080 dne 7. 6 2014. Nejsilnější erupce v ní byla zaznamenaná 12. 6. 2014 v maximu o mohutnosti M3.1.
Úvodní fotka tohoto článku zaznamenává opět oblast NOAA 12080, a to dne 9. 6. 2014 v 07:31:39 UT v čáře Hα. Během tří dnů se zcela rozdělila umbra západní skupiny na dvě části a každá část vytvořila samostatnou skvrnu, východní skvrna se rozpadla úplně. Oblast můžete vidět i v čáře vápníku nad tímto snímkem.
V textu zmiňovaná velmi aktivní oblast NOAA 12087 dne 11.6. 2014 v 08:20:54 UT s právě probíhající erupcí o mohutnosti M3.0. Filament, jehož část můžete spatřit v dolní části snímku patří k aktivní oblasti a doprovázel jí až do 16. 6. 2014, kdy se rozpadl.
Jeden z nejhezčích snímků fotosféry se nám povedl dne 7. 6. 2014 se skupinou slunečních skvrn v aktivní oblasti NOAA 12082 v 08:37:38 UT. Na snímku je patrná granulace i jemná struktura v penumbře vedoucí/západní skvrny.
Klidná protuberance ze dne 25. 6. 2014 v 10:54:35 UT nacházející se na východním okraji disku.
Filament nebo též protuberance promítnutá na sluneční disk ze dne 6. 6. 2014 ve 13:40:49 UT. Na snímku stojí za povšimnutí fibrily (vláknovité útvary v chromosféře), které se formují podél filamentu díky složitějšímu magnetickému poli.
Oblast NOAA | Pozorování v čáře H-alfa [počet dnů] |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů] |
Pozorování fotosféry [počet dnů] |
Poznámka |
---|---|---|---|---|
12077 | 5 | 5 | 4 | |
12079 | 6 | 6 | 6 | |
12080 | 7 | 7 | 7 | erupce: C1.1 a C2.0 (6. 6.), B7.5 (7. 6.), C2.2 (9. 6.), C2.4 (10. 6.) |
12081 | 1 | |||
12082 | 6 | 6 | 7 | |
12084 | 3 | 4 | 4 | |
12085 | 7 | 6 | 7 | erupce: C9.0 (9. 6.) |
12087 | 5 | 5 | 2 | erupčně velmi aktivní oblast, erupce: X2.2, X1.5 a C5.1 (10. 6.), X1.0 a M3.0 a C3.4 (11. 6.) |
12088 | 3 | 2 | 1 | |
12089 | 2 | 3 | 1 | erupce: C2.8 (16. 6.), C2.0 (13. 6.) |
12090 | 3 | 3 | 1 | |
12091 | 1 | 1 | ||
12092 | 3 | 3 | 1 | |
12093 | 3 | 1 | ||
12094 | 2 | 1 | ||
12096 | 4 | 2 | 1 | |
12097 | 4 | 2 | 1 | |
12098 | 3 | 3 | 1 | |
12100 | 1 | 1 | 1 |
Počet jasných dnů: 14
Počet napozorovaných oblastí: 19
autor: Martina Exnerová