V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Noci se prodlužují a závěr měsíce října přinesl několik jasných nocí, tudíž jsem během jedenácti z nich pořídil rekordní počet měření proměnných hvězd – 19 161. Dílem za tento počet může sledování hvězdných polí, kde se nacházelo více proměnných hvězd, zejména jsem se zaměřil na mnou objevené nové proměnné hvězdy, u kterých jsem upřesňoval jejich základní parametry – orbitální periodu a amplitudu změn jasnosti.
Pokračoval jsem v pozorování eruptivní zákrytové GJ 3236 Cas pomocí dalekohledu Newton 254/1200 mm. Její aktivita byla tento měsíc výraznější, podařilo se zaznamenat celkem šest erupcí - 6. a 19. se jednalo o běžné zjasnění trvající kolem 5 minut a zjasnění kolem 0,1 magnitudy. Avšak 29. 10. se hvězda vytáhla, kdy během 9 hodin monitorování předvedla čtyři erupce, což bylo zaznamenáno poprvé během letošní kampaně. Zjasnění trvala od 9 do 33 minut s amplitudou opět kolem 0,1 magnitudy. Podle tvaru světelné křivky je docela možné, že těmto událostem předcházelo velké vzplanutí, ale to nastalo pravděpodobně ještě za světla, tudíž jsem ho nemohl zachytit.
Pokračoval jsem také s fotometrií zákrytové dvojhvězdy NSVS 01286630 Dra. U této hvězdy mne zaujala změna vzhledu fázové křivky po červnu letošního roku. Ve fázi cca 0,6–0,8 došlo k zjasnění, které přetrvává i během měsíce října. Jak je vidět na níže uvedeném obrázku, na jiných místech fázové křivky takové změny vidět nejsou.
Stejně tak zákrytová dvojhvězda NSVS 06507557 Ari, o které jsem informoval v minulém článku, předvedla zajímavé představení. Dostála své pověsti uvedené v práci O. Cakirha z roku 2009 o chaotické světelné křivce, která se mění v jakékoliv fázi, na rozdíl od předchozí hvězdy. Je to také vhodný kandidát na dlouhodobé sledování.

Obrázek 1: Fázová křivka zákrytové dvojhvězdy NSVS 01286630 Dra ve filtru R v období květen–říjen 2014. Je zde vidět nápadná změna světelné křivky po sekundárním minimu, která nastala někdy po červnu 2014.

Obrázek 2: Fázová křivka zákrytové dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari ve filtru R za čtyři pozorovací noci. Na rozdíl od běžných světelných křivek zákrytových dvojhvězd se u této projevuje vysoká aktivita jedné nebo obou složek. Vzhledem k tomu, že je jedná o chladné trpasličí hvězdy, je možné očekávat rychlý vývoj aktivních oblastí.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí