Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Noci se prodlužují a závěr měsíce října přinesl několik jasných nocí, tudíž jsem během jedenácti z nich pořídil rekordní počet měření proměnných hvězd – 19 161. Dílem za tento počet může sledování hvězdných polí, kde se nacházelo více proměnných hvězd, zejména jsem se zaměřil na mnou objevené nové proměnné hvězdy, u kterých jsem upřesňoval jejich základní parametry – orbitální periodu a amplitudu změn jasnosti.
Pokračoval jsem v pozorování eruptivní zákrytové GJ 3236 Cas pomocí dalekohledu Newton 254/1200 mm. Její aktivita byla tento měsíc výraznější, podařilo se zaznamenat celkem šest erupcí - 6. a 19. se jednalo o běžné zjasnění trvající kolem 5 minut a zjasnění kolem 0,1 magnitudy. Avšak 29. 10. se hvězda vytáhla, kdy během 9 hodin monitorování předvedla čtyři erupce, což bylo zaznamenáno poprvé během letošní kampaně. Zjasnění trvala od 9 do 33 minut s amplitudou opět kolem 0,1 magnitudy. Podle tvaru světelné křivky je docela možné, že těmto událostem předcházelo velké vzplanutí, ale to nastalo pravděpodobně ještě za světla, tudíž jsem ho nemohl zachytit.
Pokračoval jsem také s fotometrií zákrytové dvojhvězdy NSVS 01286630 Dra. U této hvězdy mne zaujala změna vzhledu fázové křivky po červnu letošního roku. Ve fázi cca 0,6–0,8 došlo k zjasnění, které přetrvává i během měsíce října. Jak je vidět na níže uvedeném obrázku, na jiných místech fázové křivky takové změny vidět nejsou.
Stejně tak zákrytová dvojhvězda NSVS 06507557 Ari, o které jsem informoval v minulém článku, předvedla zajímavé představení. Dostála své pověsti uvedené v práci O. Cakirha z roku 2009 o chaotické světelné křivce, která se mění v jakékoliv fázi, na rozdíl od předchozí hvězdy. Je to také vhodný kandidát na dlouhodobé sledování.
Obrázek 1: Fázová křivka zákrytové dvojhvězdy NSVS 01286630 Dra ve filtru R v období květen–říjen 2014. Je zde vidět nápadná změna světelné křivky po sekundárním minimu, která nastala někdy po červnu 2014.
Obrázek 2: Fázová křivka zákrytové dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari ve filtru R za čtyři pozorovací noci. Na rozdíl od běžných světelných křivek zákrytových dvojhvězd se u této projevuje vysoká aktivita jedné nebo obou složek. Vzhledem k tomu, že je jedná o chladné trpasličí hvězdy, je možné očekávat rychlý vývoj aktivních oblastí.
autor: Ladislav Šmelcer