Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Ani tento měsíc nepřinesl příliš radosti z pozorování. Oblohu jsem zastihl pouze třikrát vyjasněnou a během tohoto času pořídil 2794 měření zákrytových proměnných hvězd. Kromě tradiční GJ 3236 Cas dlouhodobě sleduji také zákrytovou dvojhvězdu NSVS 02186630 Dra, u které se projevují zajímavé změny na světelné křivce mimo zákryty, které ale pravděpodobně nesouvisí s erupční aktivitou.
V roce 2014 byla nejsledovanější hvězdou již výše zmiňovaná GJ 3236 Cas. Ta je jednou z šestnácti zákrytových systémů, u kterých se mohou objevovat aktivní události – erupce. O některých výsledcích bylo již informováno v předchozích zprávách o pozorování.
Celková statistika uvádí následující hodnoty. GJ 3236 Cas byla pozorována od 13. března do konce roku 2014 po dobu 273 hodin a 30 minut, což znamená, že byla pod dohledem 3,89 % z celkové možné doby uvedené intervalu. Během této doby bylo zaznamenáno celkem 10 erupcí. Pokud budeme předpokládat statisticky rovnoměrné rozložení četnosti erupcí, mohlo být pozorováno v tomto období celkem 257 erupcí.
Z vlastních měření byly u GJ 3236 Cas zjištěny periodické změny světelné křivky i mimo zákryty. Z analýzy vychází tato variace stejně dlouhá jako oběžná doba dvojhvězdy. Tyto změny mohou být způsobeny přítomností velké hvězdné skvrny, která se pravidelně objevuje na stejném místě při oběhu složek dvojhvězdy s periodou 18h30m.
K podobným závěrům dospěli i autoři článku, kde jsou zveřejněny výsledky analýzy dat z družice Kepler. Zde byly zkoumány hvězdy podobných fyzikálních parametrů jako u Slunce a zjišťována existence supererupcí. Ty se skutečně pozorovaly právě u hvězd, kde byly nalezeny periodické změny jasnosti pravděpodobně také způsobené přítomností velké skvrny.
Podrobnější zpráva bude uvedena v následujícím přehledu.
Obrázek 1: Grafický výstup z programu Peranso výpočtu periody změn jasnosti mimo zákryty u GJ 3236 Cas. Programem bylo zpracováno pozorování za 150 dní. Výsledná perioda je shodná s orbitální periodou dvojhvězdy.
autor: Ladislav Šmelcer