V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Tento měsíc jsme se zaměřili na fotometrii zákrytových dvojhvězd, které nebyly delší dobu sledovány, a také monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. To umožnilo i velmi příznivé počasí, kdy bylo možné pozorovat tyto objekty po šestnáct jasných nocí.
Eruptivní aktivitu GJ 3236 Cas sledujeme od roku 2014. Ve spolupráci s dalším pozorovatelem Františkem Bílkem z Trhových Svinů se nám podařilo získat poměrně dostatečné množství dat na vydání samostatné publikace. Ta se časem stala také poměrně citovanou jinými teoretickými astrofyziky studujícími eruptivní hvězdy.
V současné době můžeme analyzovat dva samostatné datové soubory z hvězdáren Valašské Meziříčí a Trhové Sviny. František Bílek v rozmezí 12/2015 - 08/2023 GJ 3236 sledoval 3039 hodin a zaznamenal 302 erupcí, z čehož vychází frekvence jedné erupce za 10,1 hodiny. Ve Valašském Meziříčí byla pozorována 2034 hodin a zaznamenáno bylo 138 erupcí (frekvence 1 erupce za 14,7 hodiny). V teoretické oblasti výzkumu eruptivních hvězd je ještě mnoho nevyjasněných otázek. Jednou z nich je i vzhled světelných křivek erupcí, kdy cca 90 % případů dosáhne erupce maxima do několika desítek sekund, zatímco zbylých 10 % erupcí má nástup do maxima trvající i několik desítek minut. Fyzikální příčina je zatím nejasná.
O to zajímavější je letošní zářijové pozorování, kdy se zdá, že aktivita GJ 3236 Cas je o něco větší. Během tohoto měsíce byla dvojhvězda sledována 122 hodin a zaznamenáno 17 erupcí, tedy 1 erupce nastávala průměrně jednou za 7,2 hodiny. Jedním z aspektů, který se u eruptivních hvězd zkoumá, je možnost existence cyklů změn aktivity, podobně, jak sledujeme i u Slunce. Proto není vyloučeno, že něco podobného probíhá i u tohoto aktivního systému.
autor: Ladislav Šmelcer