Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Tento měsíc jsme se zaměřili na fotometrii zákrytových dvojhvězd, které nebyly delší dobu sledovány, a také monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. To umožnilo i velmi příznivé počasí, kdy bylo možné pozorovat tyto objekty po šestnáct jasných nocí.
Eruptivní aktivitu GJ 3236 Cas sledujeme od roku 2014. Ve spolupráci s dalším pozorovatelem Františkem Bílkem z Trhových Svinů se nám podařilo získat poměrně dostatečné množství dat na vydání samostatné publikace. Ta se časem stala také poměrně citovanou jinými teoretickými astrofyziky studujícími eruptivní hvězdy.
V současné době můžeme analyzovat dva samostatné datové soubory z hvězdáren Valašské Meziříčí a Trhové Sviny. František Bílek v rozmezí 12/2015 - 08/2023 GJ 3236 sledoval 3039 hodin a zaznamenal 302 erupcí, z čehož vychází frekvence jedné erupce za 10,1 hodiny. Ve Valašském Meziříčí byla pozorována 2034 hodin a zaznamenáno bylo 138 erupcí (frekvence 1 erupce za 14,7 hodiny). V teoretické oblasti výzkumu eruptivních hvězd je ještě mnoho nevyjasněných otázek. Jednou z nich je i vzhled světelných křivek erupcí, kdy cca 90 % případů dosáhne erupce maxima do několika desítek sekund, zatímco zbylých 10 % erupcí má nástup do maxima trvající i několik desítek minut. Fyzikální příčina je zatím nejasná.
O to zajímavější je letošní zářijové pozorování, kdy se zdá, že aktivita GJ 3236 Cas je o něco větší. Během tohoto měsíce byla dvojhvězda sledována 122 hodin a zaznamenáno 17 erupcí, tedy 1 erupce nastávala průměrně jednou za 7,2 hodiny. Jedním z aspektů, který se u eruptivních hvězd zkoumá, je možnost existence cyklů změn aktivity, podobně, jak sledujeme i u Slunce. Proto není vyloučeno, že něco podobného probíhá i u tohoto aktivního systému.
autor: Ladislav Šmelcer