Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Tento měsíc jsme se zaměřili na fotometrii zákrytových dvojhvězd, které nebyly delší dobu sledovány, a také monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. To umožnilo i velmi příznivé počasí, kdy bylo možné pozorovat tyto objekty po šestnáct jasných nocí.
Eruptivní aktivitu GJ 3236 Cas sledujeme od roku 2014. Ve spolupráci s dalším pozorovatelem Františkem Bílkem z Trhových Svinů se nám podařilo získat poměrně dostatečné množství dat na vydání samostatné publikace. Ta se časem stala také poměrně citovanou jinými teoretickými astrofyziky studujícími eruptivní hvězdy.
V současné době můžeme analyzovat dva samostatné datové soubory z hvězdáren Valašské Meziříčí a Trhové Sviny. František Bílek v rozmezí 12/2015 - 08/2023 GJ 3236 sledoval 3039 hodin a zaznamenal 302 erupcí, z čehož vychází frekvence jedné erupce za 10,1 hodiny. Ve Valašském Meziříčí byla pozorována 2034 hodin a zaznamenáno bylo 138 erupcí (frekvence 1 erupce za 14,7 hodiny). V teoretické oblasti výzkumu eruptivních hvězd je ještě mnoho nevyjasněných otázek. Jednou z nich je i vzhled světelných křivek erupcí, kdy cca 90 % případů dosáhne erupce maxima do několika desítek sekund, zatímco zbylých 10 % erupcí má nástup do maxima trvající i několik desítek minut. Fyzikální příčina je zatím nejasná.
O to zajímavější je letošní zářijové pozorování, kdy se zdá, že aktivita GJ 3236 Cas je o něco větší. Během tohoto měsíce byla dvojhvězda sledována 122 hodin a zaznamenáno 17 erupcí, tedy 1 erupce nastávala průměrně jednou za 7,2 hodiny. Jedním z aspektů, který se u eruptivních hvězd zkoumá, je možnost existence cyklů změn aktivity, podobně, jak sledujeme i u Slunce. Proto není vyloučeno, že něco podobného probíhá i u tohoto aktivního systému.
autor: Ladislav Šmelcer