Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Zkracující se noci neumožňují dlouhá pozorování, takže během 7 pozorovacích nocí bylo pořízeno 4417 měření. Kromě standardních zákrytových dvojhvězd jsme se věnovali i jarním eruptivním hvězdám, zejména zákrytové dvojhvězdě GU Boo. Kromě této aktivity probíhá dlouhodobé monitorování možné přítomnosti třetí hvězdy.
GU Boo byla před několika lety zařazena do programu Astronomického ústavu Univerzity Karlovy jakožto podezřelý zákrytový systém s možností, že se v blízkosti dvojhvězdy se nachází třetí hvězda. V roce 2018 byla vydána publikace, kde z dostupných dat byla získána perioda oběhu třetí hvězdy 11,1 let. Pozorování následujících letech však ukazuje, že situace je poněkud komplikovanější a systém se nechová podle predikce předpokládaného vývoje.
Vzhledem k tomu, že se jedná o chladné trpasličí hvězdy, předpokládá se, že by měla být pozorovatelná erupční aktivita. Dřívější pozorování z Ondřejova jednu erupci zaznamenala v roce 2017. Od roku 2019 se této zákrytové dvojhvězdě věnujeme intenzivněji. Nová pozorování minim naznačují, že původní perioda oběhu třetí hvězdy 11,1 let není správná a bude potřeba teoretických korekcí. V tomto období nebyla zaznamenána žádná erupce, takže souhrnně máme 488,2 hodin pozorování, což je i frekvence erupcí v současné době.
Tuto zákrytovou dvojhvězdu také sledovala v období duben až květen 2020 družice TESS. Ta pozorovala GU Boo celkem 613,3 hodin a zaznamenala 6 erupcí, které však byly velmi slabé – od 0,013 až 0,03 magnitudy. V tomto případě je frekvence jedna erupce za 102,2 hodiny.
Obrázek 1: O-C GU Boo v letech 2012 – 2023. Právě v letošním roce 2023 jsme se na tuto hvězdu zaměřili více z důvodu monitorování eruptivní aktivity. Zatím bohužel bez úspěchu. Nicméně poloha minim v grafu z roku 2023 neodpovídá predikci pohybu třetí hvězdy s periodou 11,1 let.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí