Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
První pozorování zákrytu v roce 2024 se nám podařilo až 30. ledna. A to rovnou dvou v odstupu jedné hodiny. Na obrázku je uvedena světelná křivka prvního zákrytu planetkou (1690) Mayrhofer.
Nadějných úkazů v lednu s velkou pravděpodobností pozitivního pozorování bylo sice podle předpovědí (OccultWatcher) pro naši hvězdárnu až 10, ale lednové počasí více než uvedená dvě pozorování neumožnilo. A i v tomto případě to bylo docela napínavé, ale naštěstí oblačnost z Čech "nestihla" dorazit. Pozorování zákrytů oproti jiným astronomickým pozorováním (např. proměnných hvězd, meteorů, ...) jsou specifická tím, že nelze pozorovat kdykoliv, kdy je v noci jasno, ale musí se sejít předpověď s počasím (na minuty). Což bývá docela problematické.
První ze zákrytů měl nastat podle předpovědi (obr. 1) krátce po půlnoci (0:21:17 UT). Planetka (1690) Mayrhofer (obr. 2) s průměrem cca 34 km měla zakrýt hvězdu 12,4mag UCAC4 435-050126 maximálně na 2,5 s s poklesem jasnosti 3,4mag. Pravděpodobnost pozitivního pozorování pro Valašské Meziříčí byla 100 %!
K zákrytu skutečně došlo v předpovězeném čase. Doba zmizení hvězdy z oblohy byla 1,5 s (byli jsme mimo středový zákryt, 15 km od centrální linie podle předpovědi). Zpracovaný výsledek pozorování (obr. 3) jsme zadali do databáze evropských pozorování SODIS (Stellar Occultation Data Input System). Kromě našeho pozorování byla získána ještě další 2 pozitivní (Peter Delinčák, SK, s trváním 2,39 s a Zdeněk Sikač, CZ, s trváním 1,0 s).
Obr. 1: Detailní předpověď s údaji o zákrytu (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 2: 3D model DAMIT planetky (1690) Mayrhofer (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 3: Výsledek pozorování (AOTA) - získané časy zákrytu byly pro naše pozorovací stanoviště pro vstup (D) 0:21:16,28 +/- 0,13 s a pro výstup (R) 0:21:17,78 +/- 0,13 s (v UT), doba zákrytu 1,50 s (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Další nadějný zákryt byl předpovězen (obr. 4) o 1:12 h později (1:33:23). Planetka (5027) Androgeos (obr. 6), velký tzv. Jupiterův troján (skupina Řeků - librační bod L4 - obr. 5) s průměrem 60 km, měla zakrývat slabší hvězdu 13,3mag. I zde měl být pokles jasnosti během zákrytu dostatečný - 3,8mag na maximálně 6 s. Dalekohled v jižní kopuli hvězdárny (N254/1200 mm) se nacházel podle předpovědi již 39 km mimo pás stínu, ale pravděpodobnost pozitivního pozorování byla ještě poměrně vysoká - 24 %.
V tomto případě jsme již takové štěstí neměli. Do databáze SODIS jsme museli tedy zadat negativní pozorování (k zákrytu nedošlo - obr. 7). Byla nahlášena ještě další dvě pozorování - 1 pozitivní (Anna Marciniak, PL, s trváním 5,00 s) a 1 negativní (Ferran Casarramona, ES).
Obr. 4: Detailní předpověď s údaji o zákrytu (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 5: Trojáni Jupiteru - Řekové 60° před Jupiterem (L4), Trojáni 60° za Jupiterem (L5)
Obr. 6: 3D model DAMIT planetky (5027) Androgeos (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 7: Světelná křivka (Tangra) - negativní pozorování (pro zvětšení klikněte na obrázek)
autor: Petr Zelený