Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
První pozorování zákrytu v roce 2024 se nám podařilo až 30. ledna. A to rovnou dvou v odstupu jedné hodiny. Na obrázku je uvedena světelná křivka prvního zákrytu planetkou (1690) Mayrhofer.
Nadějných úkazů v lednu s velkou pravděpodobností pozitivního pozorování bylo sice podle předpovědí (OccultWatcher) pro naši hvězdárnu až 10, ale lednové počasí více než uvedená dvě pozorování neumožnilo. A i v tomto případě to bylo docela napínavé, ale naštěstí oblačnost z Čech "nestihla" dorazit. Pozorování zákrytů oproti jiným astronomickým pozorováním (např. proměnných hvězd, meteorů, ...) jsou specifická tím, že nelze pozorovat kdykoliv, kdy je v noci jasno, ale musí se sejít předpověď s počasím (na minuty). Což bývá docela problematické.
První ze zákrytů měl nastat podle předpovědi (obr. 1) krátce po půlnoci (0:21:17 UT). Planetka (1690) Mayrhofer (obr. 2) s průměrem cca 34 km měla zakrýt hvězdu 12,4mag UCAC4 435-050126 maximálně na 2,5 s s poklesem jasnosti 3,4mag. Pravděpodobnost pozitivního pozorování pro Valašské Meziříčí byla 100 %!
K zákrytu skutečně došlo v předpovězeném čase. Doba zmizení hvězdy z oblohy byla 1,5 s (byli jsme mimo středový zákryt, 15 km od centrální linie podle předpovědi). Zpracovaný výsledek pozorování (obr. 3) jsme zadali do databáze evropských pozorování SODIS (Stellar Occultation Data Input System). Kromě našeho pozorování byla získána ještě další 2 pozitivní (Peter Delinčák, SK, s trváním 2,39 s a Zdeněk Sikač, CZ, s trváním 1,0 s).
Obr. 1: Detailní předpověď s údaji o zákrytu (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 2: 3D model DAMIT planetky (1690) Mayrhofer (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 3: Výsledek pozorování (AOTA) - získané časy zákrytu byly pro naše pozorovací stanoviště pro vstup (D) 0:21:16,28 +/- 0,13 s a pro výstup (R) 0:21:17,78 +/- 0,13 s (v UT), doba zákrytu 1,50 s (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Další nadějný zákryt byl předpovězen (obr. 4) o 1:12 h později (1:33:23). Planetka (5027) Androgeos (obr. 6), velký tzv. Jupiterův troján (skupina Řeků - librační bod L4 - obr. 5) s průměrem 60 km, měla zakrývat slabší hvězdu 13,3mag. I zde měl být pokles jasnosti během zákrytu dostatečný - 3,8mag na maximálně 6 s. Dalekohled v jižní kopuli hvězdárny (N254/1200 mm) se nacházel podle předpovědi již 39 km mimo pás stínu, ale pravděpodobnost pozitivního pozorování byla ještě poměrně vysoká - 24 %.
V tomto případě jsme již takové štěstí neměli. Do databáze SODIS jsme museli tedy zadat negativní pozorování (k zákrytu nedošlo - obr. 7). Byla nahlášena ještě další dvě pozorování - 1 pozitivní (Anna Marciniak, PL, s trváním 5,00 s) a 1 negativní (Ferran Casarramona, ES).
Obr. 4: Detailní předpověď s údaji o zákrytu (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 5: Trojáni Jupiteru - Řekové 60° před Jupiterem (L4), Trojáni 60° za Jupiterem (L5)
Obr. 6: 3D model DAMIT planetky (5027) Androgeos (pro zvětšení klikněte na obrázek)
Obr. 7: Světelná křivka (Tangra) - negativní pozorování (pro zvětšení klikněte na obrázek)
autor: Petr Zelený