Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v listopadu 2024

V listopadu pokračuje nárůst aktivity meteorických rojů, který vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivita sporadického pozadí v listopadu začíná klesat do svého minima v jarním měsících. Listopad byl z hlediska počasí opět velmi příznivý, ve 24 nocích se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network). Pozorovací podmínky v listopadu tak navázaly na předchozí měsíce, které byly rovněž velmi příznivé. Na některých níže položených stanicích se ovšem začal projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt měl nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Leonid (LEO), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.

Aktivita komplexu komety 2P/Encke prochází v listopadu druhým maximem činnosti (severní větev), zaznamenány byly vícestaniční dráhy členů komplexu, převážně s radianty v souhvězdí Býka a Berana. Jednalo se o tau Arietidy (TAR – část NTA, 56 drah), tau Tauridy (TAT – část NTA, 33 drah), delta Arietidy (DAT – část NTA, 29 drah), A2 Tauridy (ATS – část NTA, 24 drah), listopadové eta Tauridy (NET – část NTA, 24 drah) a rovněž samotné severní Tauridy (NTA, 20 drah). Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence severních Taurid v letošním roce 5,8 ± 1,3 meteorů, maximum nastalo 5. 11. 2024 v 12:24 UT. Rovněž byly zaznamenány vícestaniční dráhy jižní větve komplexu, jednalo se o lambda Tauridy (LTA – část STA, 25 drah), f Tauridy (FTR – část STA, 25 drah), omega Tauridy (FTA – část STA, 25 drah) a rovněž samotné jižní Tauridy (STA, 8 drah). Hlavním meteorickým rojem, který je aktivní v listopadu, jsou bezesporu Leonidy (LEO). V letošním roce mělo běžné maximum tohoto roje nastat 17. 11. v 04:00 UT s korigovanou hodinovou frekvencí mezi 15 až 20 meteory. Rovněž byla předpovězena dvě vedlejší maxima, první 14. 11. v 16:37 UT s předpokládanou vyšší hodinovou frekvencí. Materiál vyvržený z komety 55P/Tempel-Tuttle při návratu v roce 1633 měl obsahovat velmi malé částice (< 1 mm). Druhé maximum mělo nastat 19/20. 11. mezi 23:53 až 00:54 UT. Materiál vyvržený z komety 55P/Tempel-Tuttle při návratu v roce 1733 byl ovšem vzdálený od oběžné dráhy Země (-0,002 AU) a předpokládaly se nízké frekvence během tohoto sekundárního maxima. Graf vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) pro Leonidy v roce 2024 ještě není k dispozici, kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 84 vícestaničních drah Leonid. Posledním významnějším rojem, jehož aktivita vrcholí v listopadu, jsou listopadové Orionidy (NOO), jejichž maximum mělo nastat 28. 11. s korigovanou hodinovou frekvencí kolem 3 meteorů. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence listopadových Orionid v letošním roce 5,6 ± 1,7 meteorů, maximum nastalo 29. 11. 2024 v 03:20 UT. Kamery sítě CEMeNt však zaznamenaly celkem 39 vícestaničních drah listopadových Orionid.

Obr. 1: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v listopadu 2024. Autor: Jakub Koukal	Obr. 2: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v listopadu 2024. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

V listopadu (9. 11. 2024) byla zprovozněna nová stanice na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích. Stanice je vybavena dvěma kamerami s orientací NE a SE, které vhodně doplňují centrální část sítě CEMeNt, která je tvořena stanicemi Valašské Meziříčí, Maruška, Štípa a Vsetín. Stanice je vybavena systémy s CMOS kamerami s čipy Sony Starvis IMX 290 LQR, které pracují s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx), se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) a s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°.

Obr. 3: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji Leonid (LEO), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 84 vícestaničních drah meteorického roje LEO v listopadu 2024. Autor: Jakub Koukal	Obr. 4: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří ke komplexu severních Taurid (NTA) – tau Arietidy (0630 TAR), tau Tauridy (0634 TAT), delta Arietidy (0631 DAT), A2 Tauridy (0629 ATS), listopadové eta Tauridy (0632 NET) a samotné severní Tauridy (0017 NTA), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 187 vícestaničních drah komplexu NTA v listopadu 2024. Autor: Jakub Koukal

Tab. 1: Přehled počtů vícestaničních drah jednotlivých meteorických rojů zaznamenaných v síti CEMeNt v listopadu 2024. Autor: Jakub Koukal

V listopadu 2024 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 13 431 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 040 vícestaničních drah (Obr. 1, 2). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno. Nejvíce vícestaničních drah (Tab. 1) patří ke sporadickému pozadí (1 941 drah), následuje meteorický roj Leonid (84 drah, Obr. 3) a pak další slabší meteorické roje, včetně členů severní větve komplexu Taurid (187 drah, Obr. 4). Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou její historii od roku 2009. Efektivita párování nepatrně klesla z 60,6 % v říjnu na 58,5 % v listopadu, což je způsobeno nastupujícím inverzním charakterem počasí na níže položených stanicích sítě. Dva ze tří jednostaničních meteorů byly tedy párovány s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha vzrostl z 2,49 na 2,58. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 30. 11. 2024) zaznamenáno 76 348 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 17 681 vícestaničních drah (Tab. 2, Obr. 5).

Tab. 2: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal

Obr. 5: Graf počtu zaznamenaných meteorů, vícestaničních drah a efektivity párování meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal

Obr. 6: Jasný bolid zaznamenaný kamerou VM NW na stanici Valašské Meziříčí. Bolid patřil k meteorickému roji Leonid, počátek ablační dráhy byl ve výšce 137,0 km a její konec byl ve výšce 88,3 km nad povrchem Země. Bolid dosáhl maximální absolutní jasnosti -5,7 mag. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 7: Jasný bolid zaznamenaný na stanici Ždánice (kamera N). Bolid patřil k meteorickému roji Leonid, počátek ablační dráhy byl ve výšce 137,0 km a její konec byl ve výšce 88,3 km nad povrchem Země. Bolid dosáhl maximální absolutní jasnosti -5,7 mag. Autor: Hvězdárna Ždánice

Obr. 8: Graf počtu zaznamenaných spekter meteorů v roce 2024 spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: Jakub Koukal

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době osazeny 3 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami PointGrey Grasshoper3 GS3-U3-32S4M-C (2048 × 1536 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,48 nm/px. Tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW a NE, ve směru NW je osazen spektrograf s monochromatickou CMOS kamerou QHY-III 178M (3072 × 2048 px). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje u spektrografu QHY-III 178M průměrně 0,35 nm/px. V rámci testovacího provozu je osazen spektrograf ve směru W, který je tvořen monochromatickou CMOS kamerou Basler acA3088-57uc (3072 × 2048 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,39 nm/px. V listopadu bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno 6 spekter od 4 individuálních bolidů (Obr. 9, 10). V roce 2024 bylo celkem zaznamenáno již 48 spekter jasných meteorů (bolidů) od 35 individuálních bolidů (Obr. 8).

Obr. 9: Souhrnný snímek spektra bolidu 20241117_024954 SPO ze spektrografu VM SPNW (rozlišení 0,37 nm/px). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 10: Souhrnný snímek spektra bolidu 20241117_024954 SPO ze spektrografu VM SPW (rozlišení 0,41 nm/px). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101.