Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V říjnu začíná nárůst aktivity meteorických rojů, který pokračuje v listopadu a vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivita sporadického pozadí dosahuje v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Pozorovací podmínky v říjnu tak navázaly na předchozí dva měsíce, které byly rovněž velmi příznivé. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 25 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti, případně částečně rušená vysokou oblačností. Na některých níže položených stanicích se ovšem začíná projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Orionid (ORI), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.
Na začátku měsíce nastává v krátkém sledu po sobě maximum meteorických rojů říjnových Camelopardalid (OCT, maximum 5. 10. v 16 UT) a Draconid (DRA, maximum 8. 10. ve 13 UT). Oba roje jsou nepravidelné, druhý jmenovaný v první polovině minulého století meteorické deště (v letech 1933 a 1946 až tisíce meteorů za hodinu). V letošním roce nebyla aktivita říjnových Camelopardalid detekovatelná (pouze 1 vícestaniční dráha), v případě Draconid bylo zaznamenáno 19 vícestaničních drah, což je běžná aktivita mezi obdobími vysoké aktivity (např. v roce 1998 nebo 2011). Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Draconid v letošním roce 14,6 ± 2,7 meteorů, maximum nastalo 8. 10. 2024 v 06:11 UT. Dalším meteorickým rojem uváděným i pro vizuální pozorování jsou Leo Minoridy (LMI, maximum 24. 10.), které poskytly díky kamerám sítě CEMeNt v říjnu 2024 celkem 45 vícestaničních a drah a byly tedy 4. nejsilnějším rojem v tomto měsíci. Hlavním meteorickým roje v říjnu jsou ovšem Orionidy (ORI, maximum 21. 10. s možností vedlejších maxim), jejichž mateřským tělesem je nejznámější kometa 1P/Halley (stejně jako v případě květnových eta Aquarid). Běžná korigovaná hodinová frekvence Orionid dosahuje 20 meteorů, v grafu vizuální aktivity IMO VMDB je bohužel období několika nocí kolem maxima nepokryté vizuálním pozorováním, pravděpodobně v důsledku silného rušení pozorování Měsícem krátce po úplňku. Kamery sítě CEMeNt však zaznamenaly celkem 618 vícestaničních drah Orionid, což je po meteorickém roji Perseid druhý nejvyšší počet z meteorických rojů, které byl již aktivní v tomto roce. Aktivita komplexu komety 2P/Encke prochází v říjnu prvním maximem činnosti (jižní větev), zaznamenány byly vícestaniční dráhy členů komplexu, převážně s radianty v souhvězdí Berana. Jednalo se o xi Arietidy (XAR – část STA, 60 drah), jižní říjnové delta Arietidy (SOA – část STA, 39 drah), severní říjnové delta Arietidy (NOA – část NTA, 49 drah) a rovněž samotné jižní Tauridy (STA, 23 drah). Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence jižních Taurid v letošním roce 6,9 ± 1,9 meteorů, maximum nastalo 23. 10. 2024 v 13:52 UT.
Od počátku srpna 2024 je většina stanic centrální části sítě CEMeNt vybavena systémy s CMOS kamerami s čipy Sony Starvis IMX 327 LQR, které pracují s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx), se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) a s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (±1) × 50°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Valašské Meziříčí (4 kamery), Vsetín (1), Maruška (2), Štípa (1) a Ždánice (2). Na slovenských stanicích jsou používány CCD kamery Watec 902 H2U s čipy Sony ICX 429 ALL, které pracují s PAL rozlišením 720 × 576 px (0.4 MPx), se snímkovací frekvencí 25 fps a zorným polem ~ 90 × 72°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Partizánske (2), Jablonec (1) a Kysucké Nové Mesto (1).
Tab. 1: Přehled počtů vícestaničních drah jednotlivých meteorických rojů zaznamenaných v síti CEMeNt v říjnu 2024. Autor: Jakub Koukal |
V říjnu 2024 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 15 075 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 663 vícestaničních drah (Obr. 1, 2). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno. Nejvíce vícestaničních drah (Tab. 1) patří ke sporadickému pozadí (1 920 drah), následuje meteorický roj Orionid (618 drah, Obr. 3) a pak další slabší meteorické roje, včetně členů jižní větve komplexu Taurid (122 drah, Obr. 4). Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou její historii od roku 2009. Efektivita párování nepatrně klesla z 63,3 % v září na 60,6 % v říjnu, což je způsobeno nastupujícím inverzním charakterem počasí na níže položených stanicích sítě. Dva ze tří jednostaničních meteorů byly tedy párovány s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha rovněž nepatrně klesl z 2,51 na 2,49. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 10. 2024) zaznamenáno 62 917 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 14 641 vícestaničních drah (Tab. 2, Obr. 5).
Tab. 2: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal |
Obr. 5: Graf počtu zaznamenaných meteorů, vícestaničních drah a efektivity párování meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal |
Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101 a grantem APVV-0517-12 (FMFI UK).
autor: Jakub Koukal