Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v srpnu 2024

Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán každou noc v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti a paradoxně jednou z nejhorších nocí byla právě noc maxima z 12/13.8.2024.

Maximum meteorického roje Perseid nastalo 12. 8. 2024 odpoledne (mezi 15-18 SELČ), podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Perseid v letošním roce pouze 75 ± 3 meteory. Obvyklá hodinová frekvence je přitom mezi 80-120 meteory, lze tedy říct, že letošní Perseidy byly podprůměrné. Stejně tak množství jasných meteorů (bolidů) bylo nižší než v uplynulých letech. K vysoké meteorické aktivitě v srpnu ovšem přispívají i další meteorické roje. Hlavní aktivní oblastí je tzv. antihelionový zdroj, který sestává ze dvou meteorických rojů, a to delta a iota Aquarid (oba roje mají severní a jižní větev). Rozsáhlý radiant antihelionového zdroje se pohybuje v srpnu v souhvězdí Vodnáře, na konci srpna se pak nachází v souhvězdí Ryb. Nejsilnější složkou jsou jižní delta Aquaridy, které dosahují maximální korigované hodinové frekvence kolem 25 meteorů, nevýhodou je nízká výška radiantu nad obzorem (pouze kolem 25° nad jižním obzorem). V oblasti antihelionu se nachází další slabší meteorický roj, který je známý vysokým podílem jasných meteorů, a to alfa Capricornidy. Meteory tohoto roje jsou výrazně pomalejší než antihelionový komplex, v srpnu ovšem jeho aktivita doznívá a aktivní je pouze na začátku měsíce. Zhruba uprostřed měsíce (17. 8. 2024) nastává ploché maximum slabého roje kappa Cygnid s radiantem v souhvězdí Labutě, který je rovněž známý vysokým podílem jasných meteorů. Vzhledem k nízké rychlosti meteorů tohoto roje je radiant velmi rozsáhlý a vizuálně je velmi obtížně přiřadit meteory k tomuto roji. Na konci měsíce začíná aktivita Aurigid, nepatrně silnějšího meteorického roje s radiantem v souhvězdí Vozky. Maximum tohoto roje s maximální korigovanou hodinovou frekvencí kolem 10 meteorů nastává na přelomu měsíce srpna a září.

Obr. 1: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v srpnu 2024. Autor: Jakub Koukal	Obr. 2: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v srpnu 2024. Pro zobrazení je použita kosinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

Od počátku srpna 2024 je většina stanic centrální části sítě CEMeNt vybavena systémy s CMOS kamerami s čipy Sony Starvis IMX 327 LQR, které pracují s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx), se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) a s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (±1) × 50°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Valašské Meziříčí (4 kamery), Vsetín (1), Maruška (2), Štípa (1) a Ždánice (2). Na slovenských stanicích jsou používány CCD kamery Watec 902 H2U s čipy Sony ICX 429 ALL, které pracují s PAL rozlišením 720 × 576 px (0.4 MPx), se snímkovací frekvencí 25 fps a zorným polem ~ 90 × 72°. Tyto kamery jsou používány na stanicích Partizánske (2), Jablonec (1) a Kysucké Nové Mesto (1).

Obr. 3: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji Perseid, ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 2 116 vícestaničních drah meteorického roje PER v srpnu 2024. Autor: Jakub Koukal	Obr. 4: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji jižních delta Aquarid, ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 35 vícestaničních drah meteorického roje SDA v srpnu 2024. Autor: Jakub Koukal

Tab. 1: Přehled počtů vícestaničních drah jednotlivých meteorických rojů zaznamenaných v síti CEMeNt v srpnu 2024. Autor: Jakub Koukal

V srpnu 2024 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 23 533 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 5 566 vícestaničních drah (Obr. 1, 2). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno. Nejvíce vícestaničních drah (Tab. 1) patří meteorickému roji Perseid (2 116 drah, Obr. 3), následují sporadické meteory (2 113 drah) a pak další slabší meteorické roje, včetně jižních delta Aquarid (35 drah, Obr. 4). Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou její historii od roku 2009. Za celý rok 2023 bylo zaznamenáno 18 891 meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 341 drah. Nejvyšší počet jednostaničních meteorů byl zaznamenán v roce 2016 (54 450), stejně jako nejvyšší počet vícestaničních drah (9 085). V roce 2016 bylo ovšem v činnosti 27 kamer, což je prakticky dvojnásobek současného stavu. Efektivita párování vzrostla na 64,9 %, dva ze tří jednostaničních meteorů byly tedy párovány s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha vzrostl na 2,74. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 8. 2024) zaznamenáno 34 578 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 7 638 vícestaničních drah (Tab. 2, Obr. 5).

Tab. 2: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal

Obr. 5: Graf počtu zaznamenaných meteorů, vícestaničních drah a efektivity párování meteorů v roce 2024 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal

Obr. 6: Graf počtu zaznamenaných spekter meteorů v roce 2024 spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: Jakub Koukal

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době osazeny 3 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami PointGrey Grasshoper3 GS3-U3-32S4M-C (2048 × 1536 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,48 nm/px. Tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW a NE, ve směru NW je osazen spektrograf s monochromatickou CMOS kamerou QHY-III 178M (3072 × 2048 px). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje u spektrografu QHY-III 178M průměrně 0,35 nm/px. V rámci testovacího provozu je osazen spektrograf ve směru NW, který je tvořen monochromatickou CMOS kamerou PointGrey BlackFlyS-U3-200S6M-C (5472 × 3648 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,25 nm/px. Celkové množství jasných meteorů (bolidů) bylo nižší, než bývá obvyklé. I přesto bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno 16 spekter od 12 individuálních bolidů (Obr. 7, 8). V roce 2024 bylo celkem zaznamenáno již 37 spekter jasných meteorů (bolidů) od 27 individuálních bolidů (Obr. 6, Tab. 3).

Tab. 3: Přehled počtu zaznamenaných spekter meteorů v roce 2024 spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: Jakub Koukal

Obr. 7: Souhrnný snímek spektra bolidu 20240812_020004 PER ze spektrografu VM SPSE (rozlišení 0,49 nm/px). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 8: Sumární kalibrované spektrum bolidu 20240812_020004 PER ze spektrografu VM SPSE (rozlišení 0,49 nm/px). Autor: Jakub Koukal

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101 a grantem APVV-0517-12 (FMFI UK).