Výsledky pozorování

V září dochází k přechodnému poklesu aktivity meteorických rojů, zvláště ve srovnání se srpnem, kdy je aktivní meteorický roj Perseid a také poměrně silné meteorické roje z antihelionového komplexu s radianty v Kozorohu a Vodnáři. Naopak aktivita sporadického pozadí dosahuje v září a také v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V říjnu začíná nárůst aktivity meteorických rojů, který pokračuje v listopadu a vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Orionid (ORI), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 23 nocích v září a ve 22 nocích v říjnu, nadpoloviční většina nocí byla příznivých s minimem oblačnosti, případně částečně rušená vysokou oblačností, a to hlavně v okolí maxima meteorického roje Orionid. Na některých níže položených stanicích se ovšem začíná projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí.

V září a říjnu 2025 bylo možné pozorovat hned několik výrazných komet, které vzbudily mimořádný zájem astronomů i veřejnosti. Nejvíce pozornosti si získaly C/2025 A6 (LEMMON) a C/2025 R2 (SWAN), které se ve stejné době staly dobře pozorovatelnými objekty pro triedry i malé dalekohledy. C/2025 A6 (LEMMON) se v průběhu září prudce zjasnila a v říjnu se stala dokonce viditelnou pouhým okem, s dlouhým a proměnlivým iontovým ohonem. C/2025 R2 (SWAN) byla objevena až krátce po svém průchodu periheliem, přesto rychle získala na aktivitě a v říjnu dosáhla jasnosti kolem +6 mag. Na konci října přibyla také kometa C/2025 K1 (ATLAS) s predikcí dalšího zjasňování a také C/2025 T1 (ATLAS), která v tomto období také vykazovala zvýšenou aktivitu a zasluhuje pozornost. Podzim 2025 se tak stává mimořádně zajímavým obdobím, kdy je možné pozorovat několik výrazných komet současně – každou v jiné fázi vývoje, s odlišnou dynamikou ohonu i geometrií dráhy. Tyto události poskytly jedinečnou příležitost sledovat, jak různě mohou komety reagovat na blízkost Slunce a proměnlivé podmínky slunečního větru.

Jak jsme informovali v přehledu pozorování za duben, květen 2025, probíhala kampaň, kdy byly pozorovány eruptivní hvězdy TIC 98751019, 347695698 a 125421413 jednak družicí TESS během sektoru č. 91 a jednak pozemskými přístroji. Souběžnou fotometrii těchto hvězd vyhlásila skupina astronomů z astronomického oddělení univerzity Wroclaw pod vedením Kamila Bicze. Cílem těchto pozorování je potvrzení nové teorie, která z barevné fotometrie erupcí je schopna určit průběh teploty aktivní oblasti.

Robotický dalekohled, který byl v březnu 2025 instalován v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o., byl až do září využíván ke dvojici odborných pozorovacích programů. Prvním programem je pozorování změn jasnosti proměnných hvězd (fotometrie proměnných hvězd), tím druhým je pak pozorování komet, kdy cílem je zjištění jejich jasnosti, tedy diferenciální fotometrie komet. Na konci září se k nim přidal program zabývající se přesnou fotometrií asteroidů. Příležitostí ke startu tohoto programu byl velmi těsný průlet asteroidu 2025 RL2 kolem Země. Asteroid patřící do skupiny NEO (Near-Earth Object) proletěl uvnitř dráhy Měsíce ve vzdálenosti pouhých 216 563 km od Země.

I v prostředí plném světelného znečištění lze s vhodnou technikou spatřit detaily, které běžnému oku zůstávají skryty. Moderní astronomické přístroje posouvají hranice amatérského i profesionálního pozorování a umožňují objevovat krásu a strukturu vzdáleného vesmíru i z míst, která by dříve byla pro astronomii považována za nevhodná. Tento článek volně navazuje na první část, která představila možnosti pozorování objektů hlubokého vesmíru z městské hvězdárny. V pokračování se zaměříme na rozbor podmínek pro vizuální i fotografická astronomická pozorování a na galaxie – jeden z typů objektů hlubokého vesmíru. Představíme jejich základní klasifikaci, příklady snadno pozorovatelných galaxií a konkrétní výsledky získané novým půlmetrovým dalekohledem Hvězdárny Valašské Meziříčí, přičemž část bude věnována i naší vlastní Galaxii, Mléčné dráze.

Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Kromě Perseid jsou v činnosti i poměrně silné meteorické roje z antihelionového zdroje – jižní delta Aquaridy a alfa Capricornidy s maximy na konci července. V druhé polovině srpna vrcholí aktivita poměrně slabého meteorického roje kappa Cygnid, který je ale známý velkým množstvím velmi jasných meteorů. Celkově ovšem bylo počasí během července méně příznivé, v srpnu naopak velmi příznivé, v červenci se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 25 nocích, v srpnu pak ve 28 nocích.

Fotometrické měření jasnosti komet v červenci a srpnu 2025 bylo poznamenáno nepřízní počasí v červenci, pozorování bylo zaměřeno převážně na komety, které jsou sledovány dlouhodobě a také na komety, které byly nově objeveny. U dlouhodobě sledovaných (C/2024 E1 a C/2021 G2) a nově objevených komet (C/2025 K1) bylo pozorování spíše zaměřeno na měření s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. Zároveň byla pozornost v některých nocích věnována i velmi slabým kometám, jejichž jasnost se blíží mezním možnostem robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. V měsících červenci a srpnu bylo provedeno 108 fotometrických měření jasnosti celkem 29 různých komet.

Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července a srpna 2024 proběhla výměna stávajících kamerových systémů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) za moderní CMOS kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším (FullHD) rozlišením. Expanze sítě do oblastí s velmi vysokou kvalitou pozorovacích podmínek na jižní polokouli pak byla dalším krokem, který zvýší kvalitu získaných dat a rovněž přispěje k výzkumu meteorické aktivity na jižní polokouli, který byl až donedávna prakticky opomíjen. Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSOHVM) vznikla díky spolupráci mezi Hvězdárnou Valašské Meziříčí, Astronomickým ústavem AVČR (Skupina výzkumu exoplanet), společností OBSTECH (El Sauce Observatory) a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AVČR v Praze.

V květnu a červnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj - eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Celkově ovšem bylo počasí během května a června méně příznivé, přesto se v květnu podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v červnu pak ve 27 nocích. Nižší počty meteorů jsou pak ovlivněny délkou noci a proměnlivým počasím v průběhu jednotlivých nocích.

V květnu a červnu pokračoval program fotometrických měření jasnosti komet s využitím nově instalovaného robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Na rozdíl od předchozích měsíců bylo pozorování spíše zaměřeno na měření menšího množství komet s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. V měsících květnu a červnu bylo provedeno 116 fotometrických měření jasnosti celkem 14 různých komet.