Výsledky pozorování

I přes poměrně vysokou meteorickou aktivitu bylo první čtvrtletí letošního roku chudé na jasné meteory. V měsících únoru a březnu bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenáno bezmála 10 000 jednostaničních meteorů, přesto byly zajímavé meteory zaznamenány spíše výjimečně. Z tohoto stereotypu vybočila až noc 12/13. 4. 2025, kdy byly v pozdních nočních hodinách zaznamenány v odstupu necelých dvou hodin dva jasné bolidy. Nejednalo se o meteory se společným mateřským tělesem, oba ovšem byly kometárního původu a jejich atmosférická ablační dráha končila ve výšce nad 70 km.

V rámci projektu Kulturního a kreativního centra (KKC), který je spolufinancován Evropskou unií, prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury, jako vlastníka příslušné komponenty a nemalou měrou také Zlínským krajem, byl 20. 2. 2025 instalován do západní kopule hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. půlmetrový zrcadlový dalekohled nové generace. Z plánovaných observačních programů (proměnné hvězdy, binární hvězdné systémy, zákryty hvězd tělesy Sluneční soustavy, objekty meziplanetární hmoty, snímkování družic na oběžných drahách kolem Země) jsou v současné době v běhu již dva z nich, a to pozorování proměnných hvězd a pozorování komet, tedy objektů patřících do skupiny těles nazývaných souhrnně meziplanetární hmota. Nově instalovaný půlmetrový dalekohled byl poprvé veřejnosti představen 7. 3. 2025 v rámci akce „Den hvězdáren a planetárií“.

Obdobím aktivity meteorického roje Quadrantid na počátku ledna končí vysoká aktivita meteorických rojů, která začíná každoročně v červenci. Stejně tak aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává v březnu a dubnu. Obecně pak bývá období od ledna do dubna nazýváno „Velká jarní díra“, neboť v činnosti jsou pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Nepříznivé zimní počasí je rovněž překážkou pro pozorování meteorů, na níže položených stanicích se často projevuje typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt má za následek nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Maximum meteorického roje Quadrantid v roce 2025 připadlo právě na období charakteristického zimního počasí a na stanicích sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) bylo možné pozorovat pouze ojedinělé meteory tohoto silného roje. Celkově ovšem bylo počasí během ledna a února příznivé, v lednu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v únoru pak v 21 nocích.

Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje data z videopozorování meteorů od roku 2001. Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD nebo CMOS technologie, a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND, která byla založena v roce 2011.

V průběhu poměrně dlouhé doby existence prošla síť CEMeNt překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se nachází širokoúhlé systémy a spektrografy. Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů.

Síť CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byla založena v roce 2010 jako amatérská platforma pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Již od počátku existence byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s dalšími podobnými amatérskými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Cílem sítě CEMeNt je v současné době produkování přesných drah meteorů společně s atraktivními snímky a záběry meteorů v HD formátu. Ke zjištění maximálního množství informací o meteorickém materiálu jsou využívány spektrografy, přičemž cílem je provázat reálná spektra meteorů se spektry meteoritů získaných měřením v laboratoři.

Jedním z algoritmů, díky kterým zaznamenávají kamery v síti CEMeNt (Central European Meteor Network) meteory, je detekce pohybu v zorném poli. Díky tomu je možné občas sledovat záznamy průletu rozličných živočichů, například z třídy ptáků a také samozřejmě z třídy hmyzu. Často bývají zaznamenány i průlety různých družic, na některých záznamech je v jednom okamžiku v zorném poli i více jak 10 umělých družic Země. Na konci roku 2024, v nocích mezi 25. 12. a 29. 12., byla ovšem zaznamenána velmi zvláštní družice, jejíž identifikace nebyla jednoduchá a která zaujala na první pohled velmi zvláštní dráhou.

V listopadu pokračuje nárůst aktivity meteorických rojů, který vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivita sporadického pozadí v listopadu začíná klesat do svého minima v jarním měsících. Listopad byl z hlediska počasí opět velmi příznivý, ve 24 nocích se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network). Pozorovací podmínky v listopadu tak navázaly na předchozí měsíce, které byly rovněž velmi příznivé. Na některých níže položených stanicích se ovšem začal projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt měl nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Leonid (LEO), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.

V říjnu začíná nárůst aktivity meteorických rojů, který pokračuje v listopadu a vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivita sporadického pozadí dosahuje v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V letošním roce se navíc jednalo, z hlediska počasí, o jeden z nejpříznivějších měsíců za posledních 25 let. Pozorovací podmínky v říjnu tak navázaly na předchozí dva měsíce, které byly rovněž velmi příznivé. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 25 nocích v měsíci, nadpoloviční většina nocí byla velmi příznivých s minimem oblačnosti, případně částečně rušená vysokou oblačností. Na některých níže položených stanicích se ovšem začíná projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Orionid (ORI), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy.

Chemická analýza plazmatu meteorů a její chování při vstupu meteoroidů do atmosféry Země je náročnou vědeckou disciplínou. Když meteoroidy vstoupí do atmosféry Země s rychlostí v rozmezí 3,5 až 72,5 km/s, okamžitě začnou interagovat s nejvyššími vrstvami atmosféry, většinou ve výškách mezi 80 až 125 km. Srážky s molekulami atmosféry při sestupu tělesa rozptýlí vysokou kinetickou energii a vedou k rychlému povrchovému ohřevu, následné povrchové ablaci, expanzi par vysokou rychlostí a nakonec vedou k rozpadu tělesa. Během ablačního procesu expandující páry vyvolávají vysokoteplotní plazmovou kouli a také stopu meteoru. Cílem laboratorní spektroskopie meteoritů pomocí LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy) metody je provázat spektra skutečných meteoritů s meteory, které zaniknou při svém průletu atmosférou, a není tedy k dispozici jejich chemická analýza. Tento postup by měl umožnit vytvoření katalogu spekter meteoritů a jejich následné přiřazení ke spektrům meteorů, které v důsledku ablace zanikly v atmosféře.