Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Potvrdil to i letošní rok, kdy v záznamech máme 15 pozorovacích nocí a 30 906 měření CCD kamerami. Kromě standardního programu pozorování eruptivních hvězd jsme se věnovali opět fotometrii zajímavé zákrytové dvojhvězdy HW Vir.
V tomto období jsme se věnovali pokračování fotometrie eruptivních hvězd – zejména GJ 3236 Cas a NSVS 07453183 Lyn. Za toto období jsme využili 25 jasných nocí a provedli 60075 měření jasnosti proměnných hvězd. U první zmiňované hvězdy jsme se snažili zachytit erupci ve filtrech B, V a R na potvrzení odhadu teploty aktivní oblasti, kde se aktivuje erupce. U druhé zákrytové dvojhvězdy se podařilo zachytit primární i sekundární minimum a zdokumentovat vývoj fázové křivky.
V seznamu našeho pozorovacího programu eruptivních hvězd je zařazena také zákrytová dvojhvězda NSVS 07453183. Věnovali jsme jí výraznou pozornost v období jara 2020 a od listopadu 2020 do června 2021. Fotometrie odhalila zajímavý vývoj fázové světelné křivky, která zaujala i teoretické astrofyziky.
Ve dnech 5.–8. března 2021 byla naplánovaná pozorovací kampaň eruptivní hvězdy AD Leo. Cílem bylo zajistit fotometrická data případných erupcí u této hvězdy a nasnímat spektra.Prostřednictvím profesora Petra Heinzela a doktora Petra Kabátha byl rezervován Perekův dalekohled na pořizování spekter. Pro zachycení erupcí v různých vlnových délkách bylo zapotřebí zajistit větší počet pozorovatelů. Na výzvu se přihlásilo 8 pozorovatelů ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet, zapojilo se i několik ondřejovských dalekohledů pod patronací Martina Jelínka a Jana Štrobla.
Koordinovaných pozorování meteorů pomocí videotechniky pod hlavičkou Česko-slovenské sítě CEMENt, která spojuje činnost nadšených amatérů a popularizačních i odborných institucí, se Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. účastní od roku 2011. Od prvního experimentálního studentského pozorovacího systému jsme se postupně propracovali ke čtyřem širokoúhlým přehledovým kamerám a čtyřem spektrálním systémům, které pracují na budově odborného pracoviště hvězdárny na počátku roku 2020. Kromě pozorování se podílíme na samotné koordinaci sítě, kterou v roce 2020 tvořilo 29 kamerových systémů ve 12 aktivních stanicích v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
Na druhý svátek vánoční 26. 12. 2020, necelou hodinu před půlnocí, mělo dojít v pásu širším než 120 km, který protínal celé Česko, k zákrytu hvězdy UCAC-591-018253 (11,0mag) poměrně velkou planetkou (203) Pompeja (průměr téměř 120 km, 12,4mag). Poslední plánovaný zákryt v roce 2020 nastal téměř přesně podle předpovědi a pro naše stanoviště byl pozitivní. Doba zákrytu ve Valašském Meziříčí byla 9,3 s. Vzhledem k dobrému počasí byli úspěšní i další 4 pozorovatelé z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
V listopadu bylo překvapivě hodně pozorovacích nocí – celkem 9. Během nich jsme pořídili 14 081 měření proměnných hvězd. Pozornost jsme zaměřili zejména na zákrytovou dvojhvězdu NSVS 07453183 Lyn. Intenzivně jsme se jí věnovali v jarních měsících, protože bylo možné zachytit erupci a doplnit O-C diagram. Určité indicie naznačují, že v blízkosti zákrytové dvojhvězdy se nachází třetí hvězda.
V úterý 24. 11. 2020 večer měla poměrně velká planetka (283) Emma (průměr cca 130 km a jasnost 12,8mag) zakrýt jasnou hvězdu TYC 2392-01288-1 (8,6mag). Byl tedy očekáván poměrně velký pokles jasnosti (o 4,2mag). Navíc kolem planetky Emma obíhá měsíc (průměr cca 9 km). Očekávání tedy bylo veliké. Po vyhodnocení záznamu z pozorování jsme však zjistili, že k poklesu jasnosti sice došlo, ale k mnohem menšímu, i když delšímu než jsme očekávali. Vysvětlením takového poklesu je, že samotná planetka zakryla jinou, zatím neznámou slabší hvězdu, která je však velice blízko té původní.
Hvězdárna Valašské Meziříčí se dlouhodobě podílí na koordinovaném sledování aktivity meteorických rojů pomocí videotechniky v rámci česko-slovenské sítě CEMENt. Nad ránem 19. listopadu, přesněji v čase 4:46:47 SEČ, spatřila řada náhodných pozorovatelů zeleně zářící objekt pomalu se pohybující hvězdnou oblohou – jasný meteor označovaný jako bolid. Objekt se podařilo v rámci naší sítě zachytit také na stanici Valašské Meziříčí.
Primárním cílem pro tento měsíc se stala zákrytová dvojhvězda NSVS 01031772 Cam. Testovala se vícebarevná fotometrie z důvodu zachycení případných erupcí, které se v minulosti pozorovaly. Souběžně s tím se změřila i minima okamžiků zákrytů a podařilo se díky tomu aktualizovat O-C diagram.