Fotometrie komet v květnu a červnu 2025

V květnu a červnu pokračoval program fotometrických měření jasnosti komet s využitím nově instalovaného robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Na rozdíl od předchozích měsíců bylo pozorování spíše zaměřeno na měření menšího množství komet s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. V měsících květnu a červnu bylo provedeno 116 fotometrických měření jasnosti celkem 14 různých komet.

V květnu 2025 bylo v 7 pozorovacích nocích pořízeno celkem 92 fotometrických měření jasností komet, v červnu 2025 pak bylo ve 3 pozorovacích nocích pořízeno 24 fotometrických měření jasností komet. Nejvíce měření měla provedena kometa C/2021 G2 (ATLAS) se 28 měřeními, následuje kometa C/2023 H5 (LEMMON) se 23 měřeními, C/2024 E1 (Wierzchoś) se 13 měřeními a kometa 29P/Schwassmann–Wachmann se 12 měřeními (Tab. 1). Nejjasnější zaznamenanou kometou byla 29P/Schwassmann–Wachmann s jasností +11,8^m (filtr „i“), nejslabší pak kometa C/2024 B1 (LEMMON) s jasností +17,8^m.

Tab. 1: Přehled počtu fotometrických měření jasnosti komet v květnu a červnu 2025. Autor: Jakub Koukal

Obr. 1: Snímek komety 29P/Schwassmann–Wachmann pořízený 24. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), bez použití fotometrického filtru. Snímek komety je převedený do nepravých barev. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa 29P/Schwassmann–Wachmann, známá svou neobvyklou a nepředvídatelnou aktivitou, zaznamenala v květnu 2025 sérii výrazných výbuchů. Tyto tzv. outbursty jsou pro tuto kometu typické – dochází při nich k prudkému uvolnění plynů a prachu z jejího jádra, což má za následek náhlý nárůst jasu. Během května se odehrály dvě mimořádně silné události, které zaujaly jak profesionální astronomy, tak amatérské pozorovatele po celém světě. První silný outburst nastal 13. května. Tento výbuch následoval přesně 100 dní po podobně intenzivní události z 2. února a vykazoval intenzitu kolem 53 tzv. „nucleus-equivalents“ – jednotky udávající množství materiálu srovnatelné s objemem kometárního jádra. Významným parametrem této události byla fáze rotace jádra, která činila 0,72 (oproti 0,99 v únoru), což podporuje teorii, že periodicita výbuchů je ovlivněna rotací komety. O dvanáct dní později, 25. května, došlo k dalšímu výraznému výbuchu (Obr. 1). Tentokrát se intenzita pohybovala kolem 32 „nucleus-equivalents“. Mezi těmito dvěma hlavními výbuchy bylo zaznamenáno také několik menších událostí – například 6. května došlo k mini-outburstu registrovanému australským pozorovatelem Andrewem Pearcem. Celkově šlo již o dvanáctý menší výbuch od začátku března. Tato kaskádovitá aktivita podtrhuje známý rys komety 29P/Schwassmann–Wachmann, kdy silné výbuchy často spouštějí řetězec následných slabších erupcí. Kromě vizuálních projevů poskytla květnová aktivita i cenné fotometrické údaje. Například 16. května byla kometa pozorována s celkovou magnitudou m₁ ≈ 13,7^m a s jasně kondenzovanou vnitřní komou o průměru přibližně 0,4′. Vnější koma dosahovala průměru až 4,1′ s jasností m₂ ≈ 12,4^m. Květnová erupční aktivita podporuje model kryovulkanismu jako hlavní příčinu výbuchů u této komety. Podle tohoto modelu dochází k náhlému uvolnění těkavých plynů z podpovrchových zásob, když tlak překročí pevnostní limit ledové krusty. Taková aktivita může být periodická, přičemž rotace jádra (~12 dní) a možný cyklus kolem 57 dní mohou hrát významnou roli v načasování jednotlivých výbuchů. Během 12 fotometrických pozorování této komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí byl zaznamenán druhý outburst komety, kdy k nárůstu jasnosti došlo již 24. května večer (+12,9^m) a průměru komy (4,8′). Pozorování před prvním outburstem (12. května) ukazovala jasnost pouze +14,8^m a průměr komy 2,3′ (Obr. 2-5).

Obr. 2: Snímek komety 29P/Schwassmann–Wachmann pořízený 24. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), bez použití fotometrického filtru. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 3: Snímek komety 29P/Schwassmann–Wachmann pořízený 24. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), s použitím filtru „g“ (NUV). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Obr. 4: Snímek komety 29P/Schwassmann–Wachmann pořízený 24. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), s použitím filtru „r“ (viditelné záření). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 5: Snímek komety 29P/Schwassmann–Wachmann pořízený 24. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), s použitím filtru „i“ (NIR). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2021 G2 (ATLAS), která dosáhla svého perihelia v září 2024, v květnu a červnu 2025 procházela pozvolným útlumem své aktivity. Po dosažení nejvyšší jasnosti koncem minulého roku začala postupně slábnout a její jasnost se v těchto měsících pohybovala v rozmezí 13,5 až 14,5^m. Kometa během měsíce května mírně zeslábla, což odpovídá očekávanému poklesu produkce plynu a prachu po průchodu periheliem. Z hlediska vizuální struktury komy nedošlo ke znatelným změnám. Koma si udržovala průměr zhruba 0,8′ a nevykazovala známky kondenzace ani výrazných změn, které by svědčily o přechodném zvýšení aktivity nebo jiné dynamické události. Celkově tedy kometa v tomto období neprojevovala žádné známky outburstů nebo nečekaných výkyvů v jasnosti. Interpretace pozorovaných dat naznačuje, že kometa C/2021 G2 (ATLAS) vstoupila do pozdní fáze své aktivity. Pomalé slábnutí a absence výbuchů jsou v souladu s chováním mnoha dlouhoperiodických komet, které po průchodu periheliem postupně ztrácejí volatilní materiál a tím i schopnost výrazněji reagovat na sluneční záření. Během 19 fotometrických pozorování této komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí byla jasnost komety konstantní (mezi +13,9^m a +14,2^m bez filtru a mezi +13,2^m a +13,4^m pro filtr „i“), délka ohonu se pohybovala mezi 7,1-8,6´, průměr komy pak mezi 2,3-3,3´ (Obr. 6-9).

Obr. 6: Snímek komety C/2021 G2 (ATLAS) pořízený 20. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), bez použití fotometrického filtru. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 7: Snímek komety C/2021 G2 (ATLAS) pořízený 20. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), s použitím filtru „g“ (NUV). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Obr. 8: Snímek komety C/2021 G2 (ATLAS) pořízený 20. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), s použitím filtru „r“ (viditelné záření). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 9: Snímek komety C/2021 G2 (ATLAS) pořízený 20. 5. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), s použitím filtru „i“ (NIR). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.