Fotometrie komet v březnu a dubnu 2025

Od 20. 3. 2025 odstartoval druhý odborný program využívající nově instalovaný robotický půlmetrový dalekohled, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Prvním odborným programem, který probíhá od března 2025, je pozorování změn jasnosti proměnných hvězd (fotometrie proměnných hvězd), které realizuje odborný pracovník Ladislav Šmelcer, a tím druhým je pozorování komet, jejichž cílem je zjištění jejich jasnosti, tedy diferenciální fotometrie komet. Kromě jasnosti se u komet měří velikost komy a délka ohonu, pokud se u dané komety vyskytuje. V měsících březnu a dubnu bylo provedeno 120 fotometrických měření jasnosti celkem 20 různých komet.

V březnu 2025 bylo ve 4 pozorovacích nocích pořízeno celkem 10 fotometrických měření jasností komet, v dubnu 2025 pak bylo v 15 pozorovacích nocích pořízeno 110 fotometrických měření jasností komet. Nejvíce měření měla provedena kometa 29P/Schwassmann–Wachmann (16 měření), následuje kometa C/2023 H5 (LEMMON) se 14 měřeními a komety P/2023 S1 (PANSTARRS) a 496P/Hill se 12 měřeními (Tab. 1). Nejjasnější zaznamenanou kometou byla C/2025 F2 (SWAN) s jasností +9,4^m (magnitud), nejslabší pak komety 30P/Reinmuth a C/2019 T4 (ATLAS) s jasností +18,8^m.

Tab. 1: Přehled počtu fotometrických měření jasnosti komet v březnu a dubnu 2025. Autor: Jakub Koukal

Kometa C/2025 F2 (SWAN) byla objevena na 29. března 2025 nezávisle několika amatérskými astronomy, včetně Michaela Mattiazza z Austrálie a Vladimira Bezuglyho z Ukrajiny. Objevili ji na snímcích z přístroje SWAN (Solar Wind ANisotropies) na palubě sondy SOHO, což jí dalo jméno. Dráha komety je téměř parabolická, s excentricitou 0,99997363 a sklonem 90,371°, což znamená, že její dráha je téměř kolmá k rovině ekliptiky. Délka její oběžné doby byla přibližně 81 200 let při příletu do vnitřní sluneční soustavy a po průchodu periheliem se prodlouží na přibližně 1 421 697 let, vzdálenost v aféliu dosahuje až 33 300 AU. Tyto parametry naznačují, že kometa pochází z Oortova oblaku a jedná se o její první průchod vnitřní částí sluneční soustavy. Perihéliem (nejbližším bodem ke Slunci) prošla 1. května 2025 ve vzdálenosti 0,333 AU, což je uvnitř oběžné dráhy Merkuru. Nejbližší přiblížení k Zemi nastane 12. května 2025, kdy se kometa dostane na vzdálenost přibližně 0,895 AU. Na počátku dubna 2025 byla kometa viditelná na ranní obloze v souhvězdí Pegasa a Andromedy, s jasností kolem +8^m. Původně se očekávalo, že dosáhne jasnosti až +5^m, což by umožnilo pozorování pouhým okem. V počátcích pozorování kometa vykazovala výraznou aktivitu. Na snímcích pořízených 6. dubna 2025 byl patrný dlouhý iontový ohon, který však byl vizuálně obtížně pozorovatelný. Tato aktivita byla překvapivá vzhledem k relativně velké vzdálenosti od Slunce. Vysvětlením může být, že kometa je dynamicky mladá a při svém prvním průchodu vnitřní částí sluneční soustavy uvolňuje značné množství těkavých látek, což vede k tvorbě výrazného ohonu i ve větších vzdálenostech. Bohužel, v druhé polovině dubna 2025 začala kometa vykazovat známky rozpadu. Snímky z tohoto období ukazují, že kometa ztratila centrální kondenzaci a její vzhled se změnil na difúzní skvrnu bez výrazného jádra, což naznačuje její rozpad. Tento vývoj je pravděpodobně důsledkem jejího prvního průchodu blízko Slunce, kdy tepelné a gravitační síly překročily strukturální integritu jádra komety. Je pravděpodobné, že se kometa rozpadla již před průletem kolem Slunce. Zelený ohon, který byl u komety C/2025 F2 (SWAN) pozorován na některých snímcích, je typický pro iontové ohony komet a je způsoben fluorescencí specifických molekul, především dikarbonu (C₂) a kyanu (CN), případně i iontů jako CO⁺. V případě této komety se zelený odstín pravděpodobně váže především na přítomnost molekulárního dikarbonu, které fluoreskují v oblasti kolem 500–520 nm, když jsou excitovány ultrafialovým zářením Slunce. Dikarbon je krátkodobě stabilní molekula, která se tvoří v blízkosti jádra, ale relativně rychle se rozpadá vlivem slunečního záření, což vysvětluje, proč je zelená záře většinou viditelná pouze blízko hlavy komety a nikoliv v dlouhém ohonu. Obě provedená fotometrická pozorování na Hvězdárně Valašské Meziříčí ukázala výrazný pokles jasnosti během jednoho týdne (z +9,4^m na +10,5^m, Obr. 1) a potvrdila tak degradaci komety, průměr komy klesl z 5´ na 4´, délka ohonu z 30´ na 7,6´.

Obr. 1: Srovnávací snímek komety C/2025 F2 (SWAN) pořízený 13. 4. 2025 s celkovou expoziční dobou 60 s (6×10 s) a 20. 4. 2025 s celkovou expoziční dobou 60 s (3×20 s). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) byla objevena 9. ledna 2023 na čínské observatoři Tsuchinshan a nezávisle také 22. února 2023 projektem ATLAS v Jižní Africe. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu pocházející z Oortova oblaku, která se při svém prvním průchodu vnitřní částí sluneční soustavy stala jedním z nejvýraznějších kometárních úkazů roku 2024. Perihelem, tedy nejbližším bodem své dráhy ke Slunci, prošla 27. září 2024 v 17:48 UTC ve vzdálenosti 0,391 AU. Nejbližší přiblížení k Zemi nastalo 12. října 2024 v 15:18 UTC, kdy se kometa nacházela ve vzdálenosti 0,472 AU. V době největšího jasu, kolem 9. října 2024, dosáhla kometa odhadované jasnosti až -4,9^m, což z ní činilo jeden z nejjasnějších kometárních objektů za poslední desetiletí. Tento výrazný nárůst jasnosti byl způsoben efektem dopředného rozptylu slunečního světla na prachových částicích v ohonu komety, kdy se kometa nacházela téměř přesně mezi Zemí a Sluncem. Dráha komety je retrográdní se sklonem 139,1°, excentricitou 1,00012475 a periheliem ve vzdálenosti 0,391 AU. Před vstupem do vnitřní části sluneční soustavy měla kometa oběžnou dobu přibližně 83 milionů let, avšak gravitační interakce s planetami způsobily, že její dráha se stala hyperbolickou, což znamená, že se pravděpodobně již nikdy nevrátí ke Slunci. Během 4 fotometrických pozorování této komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí kometa zeslábla (z +13,6^m a +14,9^m, Obr. 2), kometa neměla patrný ohon, průměr komy pak byl mezi 1,7-2,7´.

Obr. 2: Srovnávací snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) pořízený 21. 10. 2024 s celkovou expoziční dobou 20 s (10×2 s) pomocí kamery Basler acA3088-57um a 13. 4. 2025 s celkovou expoziční dobou 450 s (15×30 s). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2021 G2 (ATLAS) byla objevena 11. dubna 2021 v rámci programu ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havaji. Periheliem, tedy nejbližším bodem své dráhy ke Slunci, prošla 9. září 2024 ve vzdálenosti 4,982 AU. Nejbližší přiblížení k Zemi nastalo 15. dubna 2024, kdy se kometa dostala na vzdálenost přibližně 4,24 AU. Dráha komety je téměř parabolická, s excentricitou 0,99957861 a sklonem 48,47°, což znamená, že její dráha je značně nakloněná vůči rovině ekliptiky. Délka její oběžné doby je přibližně 1 285 557 let, což naznačuje, že se jedná o kometu z Oortova oblaku, která se poprvé dostala do vnitřní části sluneční soustavy. Kometa má v současné době, i přes velkou vzdálenost od Slunce, poměrně dlouhý ohon. I při relativně velké vzdálenosti od Slunce může být aktivita komety překvapivě silná, pokud je v tělese hodně těkavých látek (např. CO nebo CO₂), které sublimují už od ~10 AU. Kometa navíc dosahuje velmi podobné jasnosti jako při průchodu periheliem, přičemž po průchodu periheliem zhruba o 1^m zeslábla. Během 7 fotometrických pozorování této komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí byla jasnost komety konstantní (mezi +14,0^m a +14,3^m, Obr. 3), délka ohonu se pohybovala mezi 4,1-9,7´, průměr komy pak mezi 1,7-3,3´.

Obr. 3: Snímek komety C/2021 G2 (ATLAS) pořízený 26. 4. 2025 s celkovou expoziční dobou 600 s (20×30 s), zdánlivá jasnost komety je +14,2m. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 4: Snímek komety C/2023 H5 (LEMMON) pořízený 26. 4. 2025 s celkovou expoziční dobou 600 s (20×30 s), zdánlivá jasnost komety je +16,8m. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2023 H5 (LEMMON) byla objevena 19. dubna 2023 v rámci přehlídkového programu Mount Lemmon Survey. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu s téměř parabolickou drahou, což naznačuje, že pochází z Oortova oblaku a pravděpodobně se jedná o její první průchod vnitřní částí sluneční soustavy. Periheliem, tedy nejbližším bodem své dráhy ke Slunci, projde 30. června 2025 ve vzdálenosti 4,313 AU. Nejbližší přiblížení k Zemi nastalo 22. února 2025, kdy se kometa nacházela ve vzdálenosti 3,739 AU. Dráha komety má sklon 97,86°, což znamená, že její dráha je téměř kolmá k rovině ekliptiky. Excentricita její dráhy je 1,00038807, což znamená, že se pravděpodobně již nikdy nevrátí ke Slunci. Kometa má v současné době, i přes velkou vzdálenost od Slunce, poměrně dlouhý ohon. I při relativně velké vzdálenosti od Slunce může být aktivita komety překvapivě silná, pokud je v tělese hodně těkavých látek (např. CO nebo CO₂), které sublimují už od ~10 AU. Během 15 fotometrických pozorování této komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí byla jasnost komety konstantní (mezi +16,7^m a +17,1^m, Obr. 4) se zjasněním na +16,1^m kolem 28. 4. 2025, délka ohonu se pohybovala mezi 0,7-2,2´, průměr komy pak mezi 0,7-1,7´.