Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v březnu a dubnu 2025

Na konci dubna končí, alespoň dočasně, období nízké meteorické aktivity. V tomto období jsou v činnosti dva poměrně silné meteorické roje, a to dubnové Lyridy a eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid pak nastává na počátku května. Aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává právě v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Maximum meteorického roje Lyrid v roce 2025 připadlo na období proměnlivého jarního počasí, přesto bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) možné pozorovat poměrně vysoké množství meteorů tohoto roje. Celkově ovšem bylo počasí během března a dubna příznivé, v březnu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 23 nocích, v dubnu pak rovněž ve 23 nocích.

Maximum meteorického roje Lyrid nastalo v dopoledních hodinách 22. 4. 2025, kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 155 vícestaničních drah Lyrid. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Lyrid v letošním roce 8,1 ± 1,4 meteorů, maximum nastalo 22. 4. 2025 v 10:34 UT. Aktivita meteorického roje Lyrid tedy byla v letošním roce podprůměrná, celkově je počet vizuálních pozorování maxima velmi nízký.

Obr. 1: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v březnu 2025. Autor: Jakub Koukal	Obr. 2: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v dubnu 2025. Autor: Jakub Koukal

Obr. 3: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v březnu a dubnu 2025. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

V březnu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 9 891 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 198 vícestaničních drah (Obr. 1, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

V dubnu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 8 108 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 669 vícestaničních drah (Obr. 2, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

Obr. 4: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji Lyrid (LYR), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 155 vícestaničních drah meteorického roje LYR v lednu 2025. Autor: Jakub Koukal	Obr. 5: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji eta Virginid (EVI), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 62 vícestaničních drah meteorického roje EVI v lednu 2025. Autor: Jakub Koukal	Obr. 6: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji h-Virginid (HVI), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 30 vícestaničních drah meteorického roje HVI v lednu 2025. Autor: Jakub Koukal

Nejvíce vícestaničních drah patří ke sporadickému pozadí (3 073 drah), následuje meteorický roj Lyrid (LYR, 155 drah, Obr. 4) a pak další slabší meteorické roje, včetně členů antihelionového zdroje s radianty ve Vlasech Bereniky, Raku a Lvu. Jedná se například o eta Virginidy (EVI, 62 drah, Obr. 5), h-Virginidy (HVI, 30 drah, Obr. 6) nebo o severní březnové Virginidy (NVI, 21 drah). Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou její historii od roku 2009. Efektivita párování v březnu 2025 vzrostla na 68,3 %, což je nejvyšší hodnota efektivity párování v historii sítě. Dva ze tří jednostaničních meteorů byly tedy párovány s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha vzrostl na 3,12 v dubnu 2025. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 30. 4. 2025) zaznamenáno 34 203 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 7 460 vícestaničních drah (Tab. 1).

Tab. 1: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2025 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal

Velmi dlouhý tečný meteor CM20250427_004103 (tzv. Earthgrazer) byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 27. 4. 2025 v 0h41m03,6 ± 0,1s UT. Tečný meteor (v případě velmi jasného úkazu tečný bolid) je meteor způsobený tělesem (meteoroidem), které vstoupí do zemské atmosféry a znovu ji opustí. V rámci sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl bolid zaznamenán přímo na osmi širokoúhlých kamerách (Obr. 7-10). Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí NE, SE a SW (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Vsetín E (CZ, Hvězdárna Vsetín), Štípa S (CZ, Richard Káčerek), Maruška SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí) a Partizánske NE (SK, Hvezdáreň Partizánske). Jasnost tohoto velmi dlouhého meteoru nebyla dostatečná pro záznam spektra na spektrografech na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Souhrnné video tečného meteoru ze 3 stanic sítě CEMeNt je ke shlédnutí zde.

Obr. 7: Souhrnný snímek tečného meteoru CM20250427_004103, pořízený kamerou Valašské Meziříčí SE. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 8: Souhrnný snímek tečného meteoru CM20250427_004103, pořízený kamerou Maruška SE. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Obr. 9: Souhrnný snímek tečného meteoru CM20250427_004103, pořízený kamerou Ždánice E. Autor: Hvězdárna Ždánice	Obr. 10: Souhrnný snímek tečného meteoru CM20250427_004103, pořízený kamerou Štípa S. Autor: Richard Káčerek

Pro výpočet atmosférické dráhy bolidu a dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě byly použity nahrávky pořízené ze stanic Valašské Meziříčí (NE a SE), Ždánice E, Vsetín E, Maruška SE a Partizánske NE. Záznam z těchto stanic byl proveden programem UFO Capture, zpracování záznamu v programu UFO Analyzer a výpočet atmosférické a heliocentrické dráhy v programu UFO Orbit a rovněž v prostředí RMS (Milan Kalina, CSMON). Průmět počátku atmosférické dráhy se nacházel poblíž obce Ruda (PL) v jihovýchodním Polsku, výška meteoru v tomto okamžiku činila 96,5 km nad povrchem Země. Průmět konce atmosférické dráhy se nacházel poblíž obce Gyömöre (HU) v severozápadním Maďarsku, výška meteoru v tomto okamžiku činila 100,6 km nad povrchem Země (Obr. 11). Meteor dosáhl absolutní jasnosti -2,7^m a během 13,6 s letu urazil v atmosféře Země vzdálenost 416,2 km. V nejnižším bodě své ablační dráhy se nacházel ve výšce 94,1 km nad povrchem Země.

Obr. 11: 3D projekce celé atmosférické dráhy meteoru CM20250427_004103 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal

Těleso vstoupilo do atmosféry Země pod nízkým úhlem 1,2°, rychlost před vstupem do atmosféry byla 30,63 km/s. Jednalo se tedy o pomalejší meteor, geocentrická rychlost meteoroidu byla 28,31 km/s, těleso patřilo mezi sporadické meteory. Před vstupem do atmosféry se těleso pohybovalo po poměrně protáhlé prográdní dráze s vysokou excentricitou e= 0,827, nízkým sklonem k rovině ekliptiky i= 17,98° a periheliem q= 0,4108. Meteoroid byl kometárního původu s mateřským tělesem z rodiny Jupiterových komet (JFC).

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době osazeny 3 spektrografy s monochromatickými CMOS kamerami PointGrey Grasshoper3 GS3-U3-32S4M-C (2048 × 1536 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,48 nm/px. Tyto spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW a NE, ve směru NW je osazen spektrograf s monochromatickou CMOS kamerou QHY-III 178M (3072 × 2048 px). Skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje u spektrografu QHY-III 178M průměrně 0,35 nm/px. V rámci testovacího provozu je osazen spektrograf ve směru W, který je tvořen monochromatickou CMOS kamerou Flir BFS-U3-200S6M-C (5472 × 3648 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,19 nm/px. V březnu a dubnu bylo spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno 5 spekter od 4 individuálních bolidů (Obr. 12, 13).

Obr. 12: Souhrnný snímek spektra bolidu CM20250413_000256 SPO ze spektrografu VM SPSE (rozlišení 0,51 nm/px). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.	Obr. 13: Souhrnný snímek spektra bolidu CM20250413_013735 RLY ze spektrografu VM SPNE (rozlišení 0,49 nm/px). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101.