Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
V průběhu roku 2013 byl zahájen rádio astronomický experiment s pasivní detekcí odrazů rádiových vln od ionizačních stop prolétajících meteorů. Zdrojem rádiových vln je vysílač GRAVES, který pracuje v kmitočtu 143,05 MHz.
Metoda pasivní detekce vychází ze skutečností, které se dějí při průletu meteoru ionosférou. Tělesa v našem konkrétním případě mají velikost 0,05 až 200 mm a dopadají do atmosféry planety Země rychlostí desítek kilometrů za sekundu. Tlačí před sebou rázovou vlnu a prudce se zahřívají. Zvýšená teplota v okolí meteoru má pak za následek vytvoření plazmového válce a dochází k ionizaci okolního plynu a vytvoření ionizační stopy. Tímto jsou vytvořeny podmínky pro detekci.
Experiment byl rozdělen do tří částí. První část experimentu byla zaměřena na konstrukci přijímacího zařízení. Ve druhé části jsme testovali technické a softwarové možnosti přijímacího zařízení. V poslední části experimentu probíhal zkušební provoz celého zařízení včetně hledání možností zpracování a archivace dat.
Konstrukce celého zařízení byla v zásadě ovlivněna myšlenkou „jednoduše dostupná didaktická pomůcka pro učitele a jejich žáky“. Blíže se k samotné konstrukci a využití při školní výuce budu věnovat v samostatném článku.
V ostrém pozorovatelském provozu bylo zařízení celkem 936 hodin a s jeho pomocí se podařilo získat 38 154 detekcí změn v přijímaném signálu. Zpravidla tyto změny probíhaly v rozmezí 1 až 10dB s délkou trvání v řádech jednotek sekund. Z výše uvedeného počtu se při dalším zpracování podařilo v signálu identifikovat 29 016 odrazů signálů od ionizační stopy meteorů. Nejucelenější obraz o dění v ionosféře máme z měsíce října a z počátku listopadu 2013 – celkem 504 hodin nepřerušeného záznamu.
![]() |
Colorogram aktivity meteorického roje Orionidy. |
![]() |
Echo typu "L" - bylo způsobeno poměrně velkým tělesem, které putovalo atmosférou velmi krátce (vertikální směr) a následně explodovalo (horizontální směr). |
![]() |
Colorogram z přelomu měsíce října a listopadu roku 2013. Výrazná aktivita je patrná v časech 00h až 07h. |
autor: Radek Kraus