V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
V průběhu roku 2013 byl zahájen rádio astronomický experiment s pasivní detekcí odrazů rádiových vln od ionizačních stop prolétajících meteorů. Zdrojem rádiových vln je vysílač GRAVES, který pracuje v kmitočtu 143,05 MHz.
Metoda pasivní detekce vychází ze skutečností, které se dějí při průletu meteoru ionosférou. Tělesa v našem konkrétním případě mají velikost 0,05 až 200 mm a dopadají do atmosféry planety Země rychlostí desítek kilometrů za sekundu. Tlačí před sebou rázovou vlnu a prudce se zahřívají. Zvýšená teplota v okolí meteoru má pak za následek vytvoření plazmového válce a dochází k ionizaci okolního plynu a vytvoření ionizační stopy. Tímto jsou vytvořeny podmínky pro detekci.
Experiment byl rozdělen do tří částí. První část experimentu byla zaměřena na konstrukci přijímacího zařízení. Ve druhé části jsme testovali technické a softwarové možnosti přijímacího zařízení. V poslední části experimentu probíhal zkušební provoz celého zařízení včetně hledání možností zpracování a archivace dat.
Konstrukce celého zařízení byla v zásadě ovlivněna myšlenkou „jednoduše dostupná didaktická pomůcka pro učitele a jejich žáky“. Blíže se k samotné konstrukci a využití při školní výuce budu věnovat v samostatném článku.
V ostrém pozorovatelském provozu bylo zařízení celkem 936 hodin a s jeho pomocí se podařilo získat 38 154 detekcí změn v přijímaném signálu. Zpravidla tyto změny probíhaly v rozmezí 1 až 10dB s délkou trvání v řádech jednotek sekund. Z výše uvedeného počtu se při dalším zpracování podařilo v signálu identifikovat 29 016 odrazů signálů od ionizační stopy meteorů. Nejucelenější obraz o dění v ionosféře máme z měsíce října a z počátku listopadu 2013 – celkem 504 hodin nepřerušeného záznamu.
![]() |
Colorogram aktivity meteorického roje Orionidy. |
![]() |
Echo typu "L" - bylo způsobeno poměrně velkým tělesem, které putovalo atmosférou velmi krátce (vertikální směr) a následně explodovalo (horizontální směr). |
![]() |
Colorogram z přelomu měsíce října a listopadu roku 2013. Výrazná aktivita je patrná v časech 00h až 07h. |
autor: Radek Kraus