Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
V průběhu roku 2013 byl zahájen rádio astronomický experiment s pasivní detekcí odrazů rádiových vln od ionizačních stop prolétajících meteorů. Zdrojem rádiových vln je vysílač GRAVES, který pracuje v kmitočtu 143,05 MHz.
Metoda pasivní detekce vychází ze skutečností, které se dějí při průletu meteoru ionosférou. Tělesa v našem konkrétním případě mají velikost 0,05 až 200 mm a dopadají do atmosféry planety Země rychlostí desítek kilometrů za sekundu. Tlačí před sebou rázovou vlnu a prudce se zahřívají. Zvýšená teplota v okolí meteoru má pak za následek vytvoření plazmového válce a dochází k ionizaci okolního plynu a vytvoření ionizační stopy. Tímto jsou vytvořeny podmínky pro detekci.
Experiment byl rozdělen do tří částí. První část experimentu byla zaměřena na konstrukci přijímacího zařízení. Ve druhé části jsme testovali technické a softwarové možnosti přijímacího zařízení. V poslední části experimentu probíhal zkušební provoz celého zařízení včetně hledání možností zpracování a archivace dat.
Konstrukce celého zařízení byla v zásadě ovlivněna myšlenkou „jednoduše dostupná didaktická pomůcka pro učitele a jejich žáky“. Blíže se k samotné konstrukci a využití při školní výuce budu věnovat v samostatném článku.
Anténa typu J-pole 143 Mhz, azimut 261o (vlastní výroba, umístění na střeše jižní observatoře)
V ostrém pozorovatelském provozu bylo zařízení celkem 936 hodin a s jeho pomocí se podařilo získat 38 154 detekcí změn v přijímaném signálu. Zpravidla tyto změny probíhaly v rozmezí 1 až 10dB s délkou trvání v řádech jednotek sekund. Z výše uvedeného počtu se při dalším zpracování podařilo v signálu identifikovat 29 016 odrazů signálů od ionizační stopy meteorů. Nejucelenější obraz o dění v ionosféře máme z měsíce října a z počátku listopadu 2013 – celkem 504 hodin nepřerušeného záznamu.
![]() |
| Colorogram aktivity meteorického roje Orionidy. |
![]() |
| Echo typu "L" - bylo způsobeno poměrně velkým tělesem, které putovalo atmosférou velmi krátce (vertikální směr) a následně explodovalo (horizontální směr). |
![]() |
| Colorogram z přelomu měsíce října a listopadu roku 2013. Výrazná aktivita je patrná v časech 00h až 07h. |
autor: Radek Kraus
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí