S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
V květnu se Slunce stejně jako v předešlém měsíci se svojí aktivitou příliš "nepředvedlo". Větší množství erupcí se objevovalo zejména na začátku měsíce a nejvyšší hodnota relativního čísla (počet skvrn na viditelném disku Slunce) se vyskytovala mezi 15. - 20. květnem. Nepříznivé počasí nám dovolilo pozorovat pouze 11 dní, přesto se podařilo naporozovat zajímavé děje.
Jednou z nejzajímavějších oblastí tohoto měsíce byla aktivní oblast NOAA 12056, která se na východním okraji slunečního disku objevila 5. května a ještě ten den v ní byla pozorována erupce v maximu o mohutnosti C8.0 v 18:28 UT. Během jejího výskytu na viditelné straně disku byly zaznamenány další mohutnější erupce z nichž největší dosáhla v maximu mohutnosti M5.2 dne 8. května v 10:07 UT a byla zároveň největší květnovou erupcí. Díky příznivým podmínkám a správnému načasování se nám podařilo tento jev zachytit a vy si jej můžete prohlédnout na konci článku v ukázkách pozorování.
Pokus o spektroskopii skvrny v aktivní oblasti NOAA 12055 dne 10. 5. 2014. Nejsilnější absorpční čáry ve žluté části patří sodíkovému dubletu. |
K dalším silnějším projevům sluneční aktivity v květnu patřily následující erupce:
V uvedených oblastech se mimo tyto erupce sluneční aktivita nijak výrazně neprojevovala. Kvůli meteorologickým podmínkám nebo době jejich průběhu (Slunce pod obzorem) máme zachycenu pouze jednu z výše uvedených erupcích, a to z 10. května o mohutnosti C8.7, její snímek si můžete prohlédnout pod článkem.
Aktivní oblasti NOAA 12055 (vpravo), 12056 (vlevo) a 12057 (vlevo nahoře) ve sluneční fotosféře ze dne 10. května v 09:55:31 UT. Spektrum skvrny je pořízené z větší tedy vedoucí skvrny vpravo. |
Zajímavé pozorování proběhlo 6. května, kdy jsme pozorovali eruptivní protuberanci na východním okraji slunečního disku. Snímali jsme ji téměř po celou dobu její existence. Data jsou pořízena detailním H-alfa dalekohledem a ze synoptického H-alfa dalekohledu (oba jsou vybavené filtrem pro spektrální čáru vodíku H-alfa na vlnové délce cca 656 nm).
V rámci již ukončeného projektu KOSOAP se v době jeho realizace pořídil laboratorní spektrograf DADOS od firmy Baader Planetarium Gmb. Toto zařízení umožňuje rozložení světla dle jeho vlnové délky pomocí disperzní mřížky, v našem případě s hustotou 900 čar/mm. Jen na zkoušku jsme spektroskop připevnili za Herschelův hranol na dalekohled používaný k pozorování detailů sluneční fotosféry. Ke snímání obrazu byla použita nová barevná CCD kamera, která se pořídila v rámci projektu Vědou a technikou ke společnému rozvoji. Výsledek můžete vidět na snímku. Spektroskop má tři štěrbiny s různou šířkou kvůli možnosti slabšího nebo silnějšího zdroje světla. Prostřední štěrbinou procházelo světlo aktivní oblasti NOAA 12055. Bohužel je zřejmé, že na spektroskopii skvrny by musel mít spektroskop více čar na milimetr, aby se na něm projevili efekty spojené se sluneční aktivitou jako například rozštěpení čar. Pro zajímavost jsme se pokusili i o rozložení světla z protuberance, kde výsledek byl překvapivě mnohem lepší, byl zřetelně pozorovatelný přechod vodíkové čáry z absorpce (na disku) do emise (z protuberance). Tento jev jsme zatím nenasnímali kvůli oblačnosti, ale určitě jsme spektroskop nevyužili v tomhle ohledu naposledy, takže by se mohl objevit v dalších přehledech o pozorování Slunce ve Valašském Meziříčí.
Bipolární oblast NOAA 12055 dne 8. května 2014 v 09:16:44 UT ve spektrální čáře H-alfa. Na snímku můžete vidět kromě vedoucí a chvostové skvrny i členitou strukturu chromosféry a drobné výtrysky (u levé skvrny).
Největší erupce v měsíci květen v oblasti NOAA 12056. Tato erupce dosáhla mohutnosti M5.2 dne 8. května 2014 (začátek erupce jako C1.3 v 09:20 UT a konec s mohutností M2.7 v 10:18 UT). Snímek byl pořízen v čáře H-alfa v 10:13:47 UT.
Stejná oblast o dva dny později (10. května 2014) tentokrát s erupcí o mohutnosti C8.7 (začátek erupce jako C1.1 v 06:51 UT a konec s mohutností C8.7 v 07:02 UT), snímek byl pořízen v čase 06:59:57 UT.
Dvě aktivní oblasti NOAA 12061 (dole) a 12066 (bipolární, nahoře) zachycené dne 19. května 2014 ve 14:43:43 UT. Na snímku jsou patrné chromosférické flokule (zjasnění) okolo skvrn.
Dvě menší aktivní oblasti NOAA 12069 (vlevo) a 12072 (vpravo) ze dne 21. května 2014 v 07:04:45 UT. Snímek je pořízený ve spektrální čáře Ca II K. I zde si můžete povšimnout flokulí.
Vývoj eruptivní protubernce z 6. května 2014 nad severovýchodním okrajem Slunce.
Oblast NOAA |
Pozorování v čáře |
Pozorování v čáře Ca II K [počet dnů]
|
Pozorování fotosféry [počet dnů]
|
Poznámka |
---|---|---|---|---|
12045 | 1 | 1 | 1 | |
12047 | 2 | 2 | 1 | |
12049 | 3 | 3 | 1 | |
12050 | 2 | 3 | 1 | |
12051 | 1 | 1 | ||
12052 | 1 | |||
12053 | 3 | 1 | 1 | |
12054 | 1 | 1 | 2 | |
12055 | 4 | 3 | 2 | |
12056 | 3 | 2 | 1 | Erupce (M5.2, C8.7) |
12057 | 3 | 2 | 1 | |
12058 | 2 | 1 | 1 | |
12060 | 1 | 1 | 1 | |
12061 | 4 | 5 | 4 | Erupce C1.6 |
12062 | 1 | |||
12063 | 1 | 2 | 1 | |
12065 | 1 | 1 | ||
12066 | 2 | 5 | 4 | |
12069 | 2 | 3 | 3 | |
12071 | 1 | 3 | 3 | |
12072 | 2 | 1 | ||
12073 | 1 | 2 | 1 |
Počet jasných dnů: 11
Počet napozorovaných oblastí: 22
autor: Martina Exnerová