Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

05.08.2024
Hvězdárnu Valašské Meziříčí najdete nově i na Instagramu

Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – květen 2014

Pozorování proměnných hvězd – květen 2014

V květnu nebylo příliš jasných nocí a tak během dvou z nich, kdy jsem pozoroval, bylo pořízeno 2820 měření. Nadále pokračuji ve sledování eruptivních zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Další zajímavou dvojhvězdou z tohoto programu je v souhvězdí Žirafy systém s označením NSVS 01031772 Cam. Skupina českých astronomů pod vedením doc. Wolfa zveřejnila v roce 2012 publikaci o této dvojhvězdě, ze které vyplývá, že by se mohlo jednat i o trojhvězdný systém, kde třetí složka obíhá s periodou přibližně 11 let a má hmotnost minimálně 65 hmotností Jupitera.

V následujících řádcích jsou uvedeny základní informace o tomto zákrytovém systému a podezření o přítomnosti třetí hvězdy.

NSVS 01031772 Camtřetí hvězda u zákrytové dvojhvězdy s malou hmotností ?

M. Wolf, P. Zasche, K. Hornoch, M. Chrastina, J. Janík, M. Zejda

Proceedings IAU Symposium No. 282, 2011, From Interacting Binaries to Exoplanets

Jedním z problémů u zákrytových dvojhvězd s malou hmotností je silný rozpor mezi teorií a pozorováním. Z měření jasně vyplývá, že pozorované průměry hvězd jsou obecně větší, než jak předpovídají modely hvězdného vývoje.
Zákrytová dvojhvězda NSVS 01031772 Cam (GSC 4561.647, filtr V = 12,6 mag), byla objevena McIntyrem a Shawem (2005) jako zákrytová dvojhvězda se samostatně detekovanými spektrálními čarami pro každou hvězdu z dat přehlídky Northern Sky Variability Survey (NSVS). Ve studii Lopéz-Morales a kol. z roku 2006 byly určeny parametry jednotlivých hvězd. Z nich vyplývá, že rozměry složek jsou o 8,5% větší, než předpokládá model.
V této práci jsou prezentovány zpřesněné parametry systému na základě nových fotometrických pozorování, která byla pořízena na Ondřejovské hvězdárně v letech 2007 – 2011. K tomu byl použit dalekohled o průměru 0,65m ve spojení s kamerou G2 – 3200 firmy moravských přístrojů a fotometrickými filtry V a R. Stejně jako v předchozích pracích byla použita stejná srovnávací hvězda GSC 4561 0787. Ke zpracování všech snímků byl použitý soubor programů Aphot. Další fotometrická data byla pořízena na hvězdárně Masarykovy univerzity v Brně v letech 2009 – 2011 s dalekohledem o průměru 0,62m a CCD kamerou SBIG ST8 a fotometrickými filtry V a R. Jedna pozorovací noc byla využita pro tento zákrytový systém na hvězdárně Suhora v Polsku.
Po určení minim profilovou metodou se podařilo zlepšit lineární parametry světelných elementů.

prim. min. HJD = 2 453 456,68023 (8) ± 0,36814052 (6) E

Na O-C diagramu pořízeném z dostupných dat jsou jasně vidět sinusiodální změny (viz obrázek 1). Jedním z možných vysvětlení je působení LITE efektu třetím tělesem. Z předběžné analýzy pohybu třetího tělesa po kruhové dráze vychází minimální doba oběhu asi 3900 dní (asi 11 let) s poloamplitudou o hodnotě 0,00165 dne (2,4 minuty). Minimální hmotnost pak vychází na 0,063 Msl nebo 65 hmotností Jupitera.
Vlastní VR světelné křivky a radiální rychlosti převzaté z práce LM06 byly redukovány za použití Phoebe kódu ve verzi 31a, který vyvinul Prša a Zwitter (2005).

Obrázek 1:  O-C diagram NSVS 01031772 Cam. Z grafu lze určit přibližnou periodu oběhu na 11 let s poloviční amplitudou                         2,4 minuty.

Obrázek 2:  Fázová světelná křivka pořízená na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v období červenec 2013 - duben 2014

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz