Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Jak jsme informovali minulý měsíc, vyhlásili jsme pozorovací kampaň pro eruptivní zákrytovou dvojhvězdu GJ 3236. Během posledního listopadového týdne jsme měli možnost pořídit fotometrická data pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Díky Markovi Skarkovi, který požádal o pozorovací čas, jsme mohli získat data ve filtru B. Vzhledem k tomu, že v případě GJ 3236 se jedná o systém sestávající z červených trpaslíků, je svítivost hvězd poměrně malá a proto pro získání dat ve filtru B je potřeba dalekohled s větším průměrem.
V krátkovlnné oblasti spektra se očekávalo zaznamenání větší erupční aktivity, která v delších vlnových délkách není tak patrná. Nicméně výsledky nás velmi překvapily.
Do pozorovací kampaně se zapojilo ještě několik pozorovacích stanic, které sledovaly GJ 3236 v dalších filtrech. Do hry samozřejmě také vstoupilo i počasí, které například zhatilo v daném období pozorování na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Nicméně v jiných částech republiky a v Maďarsku počasí přálo.
Nejvíce dat bylo pořízeno ve dnech 27. – 29. listopadu. Celkový pozorovací čas během těchto dní pořízený v Maďarsku činil 27 hodin a 12 minut. Celkem bylo zaznamenáno 19 erupcí, což dává frekvenci 0,70 erupce za hodinu. Tato četnost erupcí ve filtru B je zhruba o jeden řád větší, než byla pozorována v delších vlnových délkách v posledních dvou letech.
Zajímavá noc byla z 28. na 29. listopadu, kde jsme zaznamenali tři erupce, z toho jednu velmi výraznou s amplitudou zjasnění 1,30 magnitudy. Souběžně tuto noc byla pořízena fotometrie z ondřejovského dalekohledu ve filtru V, kde se tato erupce projevila zjasněním o 0,37 magnitudy. Toto však bylo pouze předzvěstí toho, co se odehrálo následující noc z 29. na 30. listopadu. Tuto noc se na GJ 3236 zaměřily čtyři dalekohledy, které sledovaly tuto hvězdu ve filtrech B, V, R a I.
Zatímco ve filtru B bylo zaznamenáno 14 erupcí s amplitudami od 0,05 do 0,33 magnitudy, v ostatních filtrech nebylo po erupcích ani památky. Pouze ve filtru V se ve dvou případech dá hovořit o náznacích, že na světelné křivce je vidět jakási drobná změna.
Závěr:
Jak se předpokládalo, počet erupcí zaznamenaných v krátkovlnné oblasti B je skutečně větší. Je otázkou, zda pozorovaných 14 menších erupcí z 30. listopadu je běžná záležitost u této dvojhvězdy, nebo se jednalo o mimořádnou situaci. Přesto spočítaná frekvence erupcí je o dost větší, než se běžně uvádí u podobných eruptivních hvězd v této oblasti spektra (cca 0,2 erupce za hodinu).
Ukázalo se také, že slabší erupce se zjasněním do 0,35 magnitudy ve filtru B se v ostatních filtrech neprojeví.
Budeme se snažit získat pozorovací čas na podobném velkém dalekohledu, abychom zopakovali tato měření v krátkovlnné oblasti a potvrdili případnou vysokou aktivitu GJ 3236.
Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na této kampani podíleli a věnovali svůj pozorovací čas – Markovi Skarkovi, Martinu Lehkému, Radkovi Dřevěnému a Markovi Wolfovi za fotometrii na ondřejovské pětašedesátce.
Obrázek 1: Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkéstetoi Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V.
Obrázek 2: Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkéstetoi Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí